Vnitřní trh v září 2022 - Komise navrhuje zákaz produktů nucené práce na trhu EU

Komise navrhuje zákaz produktů nucené práce na trhu EU

Komise chce zakázat na unijním trhu produkty nucené práce jak vyrobené v EU, tak dovezené a určené na vývoz

Komise navrhuje zákaz produktů nucené práce na trhu EU

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v projevu o stavu EU (SOTEU) představila návrh, který má zakázat produkty nucené práce na trhu EU.
Návrh se vztahuje na všechny produkty, tj. produkty vyrobené v EU a určené pro domácí spotřebu a na vývoz, i na dovážené zboží, a nezaměřuje se na konkrétní společnosti nebo průmyslová odvětví.
Vnitrostátní orgány členů EU by měly být na základě šetření oprávněny stáhnout produkty nucené práce z trhu EU.
Celní orgány EU mají identifikovat produkty nucené práce a zabránit jim v překročení hranic EU.

Proposal for a regulation on prohibiting products made with forced labour on the Union market (COM(2022)453)

Komise 14. 9. 2022 navrhla, aby na trhu EU byly zakázány produkty nucené práce.

Pozadí

Podle odhadů je 27,6 mil. lidí vystaveno nucené práci v mnoha odvětvích a na všech kontinentech. K nucené práci dochází většinou v soukromých podnicích, ale v některých případech ji ukládají i státy. Návrh vychází z mezinárodně dohodnutých definic a norem a má zdůrazňovat význam úzké spolupráce s globálními partnery.

Nárh nařízení navazuje na závazek, který vyslovila předsedkyně Ursula von der Leyenová v SOTEU v září 2021 (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021). EU podporuje důstojnou práci ve všech odvětvích a oblastech politiky v souladu s komplexním přístupem, který se zaměřuje na pracovníky na domácích trzích, ve třetích zemích a v globálních dodavatelských řetězcích. To zahrnuje základní pracovní normy, jako je odstranění nucené práce. Sdělení o důstojné práci předložené v únoru 2022 představuje vnitřní a vnější politiky, které EU používá k zajištění důstojné práce po celém světě, mimo jiné prostřednictvím mezinárodních partnerství, obchodu, sousedství EU a rozšíření, boje proti obchodování s lidmi a zadávání veřejných zakázek. EU se rovněž aktivně zabývá porušováním pravidel důstojné práce, včetně nucené práce, na mnoha mezinárodních platformách, jako je Mezinárodní organizace práce (ILO), G7 a WTO.

V červenci 2021 Komise a ESVČ zveřejnily pokyny na pomoc podnikům v EU při přijímání vhodných opatření s cílem řešit riziko nucené práce v jejich provozech a dodavatelských řetězcích. Tyto pokyny představují přechodný stupeň k povinným horizontálním právním předpisům v oblasti náležité péče.

V návrhu směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti předložením v únoru 2022 stanovila Komise povinnosti náležité péče pro větší podniky, jejichž účelem je identifikovat skutečné a potenciální nepříznivé dopady na lidská práva, včetně pracovních práv, a na životní prostředí v globálních dodavatelských řetězcích, předcházet jim, zmírňovat je a zohledňovat.

Klíčové a sporné body

Návrh se vztahuje na všechny produkty, tj. produkty vyrobené v EU a určené pro domácí spotřebu a na vývoz, i na dovážené zboží, a nezaměřuje se na konkrétní společnosti nebo průmyslová odvětví. Vnitrostátní orgány členů EU by měly být na základě šetření oprávněny stáhnout produkty nucené práce z trhu EU. Celní orgány EU mají identifikovat produkty nucené práce a zabránit jim v překročení hranic EU. Vnitrostátní orgány v členských státech by měly zákaz uplatňovat prostřednictvím důsledného vymáhání na základě posouzení rizik. V předběžné fázi by měly posoudit rizika nucené práce na základě mnoha různých zdrojů informací, které by společně měly usnadnit identifikaci rizik a pomoci zacílit jejich úsilí. Mezi ně mohou patřit příspěvky od občanské společnosti, databáze rizik nucené práce zaměřená na konkrétní produkty a zeměpisné oblasti a náležitá péče, kterou podniky uplatňují.

Orgány by měly šetření u produktů, u nichž existuje důvodné podezření, že byly vyrobeny za použití nucené práce. Mohou od podniků požadovat informace a provádět kontroly a inspekce, a to i v zemích mimo EU. Pokud vnitrostátní orgány odhalí prvek nucené práce, musí nařídit stažení produktů, které již byly uvedeny na trh, a zakázat uvádět tyto produkty na trh a vyvážet je. Podniky by měly muset dané zboží zlikvidovat. Za vymáhání předpisů na hranicích EU budou odpovědné celní orgány členských států. Pokud vnitrostátní orgány nejsou schopny shromáždit všechny důkazy, které potřebují, například z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany daného podniku nebo státního orgánu třetí země, mohou přijmout rozhodnutí na základě dostupných údajů. Příslušné orgány by měly v průběhu celého procesu uplatňovat zásady posuzování na základě rizik a proporcionality. Na tomto základě zohledňuje tento návrh zejména situaci MSP. MSP by neměly mít výjimku a měly by těžit ze specifické koncepce tohoto opatření, to znamená, že příslušné orgány mají zohlednit velikost a zdroje dotčených hospodářských subjektů a míru rizika nucené práce před tím, než zahájí formální vyšetřování. MSP by měly moci využít i podpůrných nástrojů.??

Předpokládaný další vývoj

Návrh musí nyní projednat a schválit EP a Rada EU. Použitelným se stane 24 měsíců po vstupu v platnost. Komise má také do 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vydat pokyny. Tyto pokyny by měly zahrnovat vodítka pro náležitou péči v oblasti nucené práce a informace o ukazatelích rizik nucené práce. Nová síť EU pro produkty nucené práce by měla sloužit jako platforma pro strukturovanou koordinaci a spolupráci mezi příslušnými orgány a Komisí.

Odkazy