PMI z českého a německého průmyslu zaznamenaly propad (Komentář)
Tuzemský indikátor aktivity ve zpracovatelském průmyslu zaznamenal v září nad očekávání silný propad. Snížil se ze srpnových 46,8 b. na 44,7 b., zatímco konsensus činil 45,6 b. Jeho hodnota tak byla nejnižší od května roku 2020, kdy ekonomiku sužovala první vlna koronaviru. Pod 50 body, tedy v pásmu kontrakce, se tak ukazatel nacházel již čtvrtý měsíc v řadě. Průmyslníci v září hůře hodnotili jak objem výroby, tak i nových zakázek. K poklesu jejich počtu, který byl v září nejprudší za více než dva roky a pokračoval sedmý měsíc v řadě, dochází u tuzemských i zahraničních zákazníků. Důvodem je vysoká nejistota ohledně dalšího vývoje ekonomiky a rychlý růst cen. Tempo růstu cen výrobních vstupů oproti srpnu podle průmyslníků mírně zesílilo. Důvodem byl strmý nárůst cen energií na velkoobchodních trzích, ke kterému během letních měsíců došlo. Výrobci tak vyšší náklady, které podle jejich hodnocení významně zhoršují jejich finanční situaci, nadále zčásti přenášeli na konečné zákazníky. V září se zároveň výrazně snížila míra rozpracovanosti výroby, a tedy i úroveň zásob, vlivem plynulejšího fungování dodavatelských řetězců. Ruku v ruce s tím se v průmyslovém sektoru zvýšila meziměsíčně zaměstnanost. Způsob zachycení zkracujících se dodavatelských lhůt zůstává jedním z důvodů nízkého PMI, varovným signálem ukazujícím na negativní směr vývoje tuzemského průmyslu je však především klesající poptávka po průmyslovém zboží.
Pesimismus rovněž čišel ze zpřesněného odhadu německého PMI, který přinesl významnější revizi směrem dolů. Oproti předchozímu odhadu ve výši 48,3 b. byl revidován na 47,8 b., po srpnových 49,1 b. Důvody jsou obdobné jako v případě českého ukazatele.
Oproti Evropě, zůstává aktivita v americkém průmyslu prozatím slušná. Jak tamní PMI, tak i ISM index setrvaly v září nad 50 body. Zatímco PMI se oproti srpnu mírně zvýšil (zpřesněný odhad byl revidován mírně vzhůru) z 51,5 b. na 52,0 b., v případě ISM došlo ke snížení z 52,8 b. na 50,9 b.
Hospodaření českého státu skončilo za prvních devět měsíců letošního roku schodkem ve výši 270,9 mld. CZK. Více k tomu píšeme zde https://bit.ly/3ycNRi2.
Americký dolar i česká koruna dnes oproti euru během evropského obchodování zpevnily. Dolar posílil o přibližně 0,4 %, s otevřením amerických trhů však došlo ke korekci. Koruna zpevnila o 0,2 %, když se pohybovala kolem 24,55 CZK/EUR. K euru posílil také polský zlotý (o 0,6 %), zatímco maďarský forint zůstal poblíž otevíracích úrovní. Cena ropy Brent během dneška povyskočila o zhruba 1,5 % na 89,50 USD za barel. Důvodem byly spekulace ohledně možného rozhodnutí skupiny OPEC+, na zasedání v tomto týdnu, snížit objem těžby. Britská libra poté co tamní ministr financí oznámil záměr částečně ustoupit od plánovaných daňových škrtů posílila vůči americkému dolaru o 0,7 %. Vývoj ohledně fiskálního balíčku nové britské vlády však zůstává v centru pozornosti finančních trhů.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
?