Po 3/4 roku přesahuje deficit 270 mld. Kč

V pravidelném měsíčním shrnutí dnes ministerstvo financí zveřejnilo hospodaření státu za měsíc září a odhalilo tak svou výchozí pozici pro zbývající čtvrtinu roku. Po 9 měsících stát hospodařil s deficitem ve výši 270,9 mld. Kč. Proti loňskému roku je sice deficit asi o 55 mld. Kč nižší, ve srovnání s rokem 2020 je ale deficit již o více jak 15 mld. vyšší. Tehdy vláda zakončila rok se záporným saldem ve výši 367 mld. Kč. Pro letošní rok vláda počítá s deficitem 330 mld. Kč. V roce 2020 sice v závěru roku hrály negativní roli opatření a podpory týkající se pandemie, při současném tempu prohlubování deficitu se ale zvyšuje pravděpodobnost, že výsledný deficit může přesáhnout vládní plán. Představen byl zároveň rozpočet na rok 2023, který předpokládá deficit těsně pod 300 mld. Kč. Spoléhá zejména na razantní zvýšení příjmů, mj. skrze windfall tax, spolu s tím ale předpokládá podobně silné zvýšení výdajů (zejména na zastropování cen elektřiny a plynu). Řešení vysokého strukturálního schodku se vláda prozatím vyhýbá a představený rozpočet tak neřeší negativní rozpoložení, ve kterém se aktuálně vládní finance nachází.

Z pohledu letošního vývoje k září tohoto roku došlo k růstu jak příjmů (+88,9 mld. Kč, +8,2 %) tak i k růstu výdajů (+33,5 mld. Kč, +2,4 %). U příjmů hrají zásadní pozitivní roli výnosy z DPH, kde se povedlo vybrat meziročně o více jak 18 % více (+38,3 mld. Kč), což koresponduje zejména s růstem cenové hladiny, částečně také lepší ekonomickou situací, zejména ale v první polovině roku. U výdajů se na růstu podílejí především výplaty důchodů, kde stát po sérii valorizací vydal meziročně o více jak 9 % navrch (+36,8 mld. Kč).

Kromě DPH těžila strana příjmů i z rostoucích výnosů z daně z příjmů fyzických osob (+8,6 %, +5,2 mld. Kč). Vybrat se podařilo více i navzdory vlivu některých daňových změn funkčních od roku 2021. Kombinaci růstu mezd a vyšší zaměstnanosti pak ukazují legislativou nedotčené příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení. Ty rostly o 6,4 % (+28,4 mld. Kč) a potvrzují tak stále napjatý trh práce. K zužování meziročních příspěvků pak dochází u inkasa spotřebních daní (+8,5 %, +9,0 mld. Kč), zejména v důsledku snížení sazby u pohonných hmot – v případě nafty došlo k prodloužení do konce roku 2023.

U výdajů již tradičně největší rozdíl tvoří pokles transferů podnikatelům (-38,8 %, -41,2 mld. Kč), v důsledku kompenzací v souvislosti s pandemií. Na druhé straně lze pozitivně hodnotit rostoucí kapitálové výdaje, na které se vydalo proti loňskému rekordnímu roku o 13,2 % více (+13,2 mld. Kč), byť při současném růstu cenové hladiny je nutné brát růst s určitou rezervou.

Celkově letošní rozpočet míří k naplánovaným 330 mld. Kč, jak už ale bylo zmíněno na začátku, rizika jsou vychýlena spíše směrem k horšímu výsledku, vzhledem k faktu, že prozatím deficit poměrně věrně kopíruje vývoj z roku 2020. Výsledek rozpočtu v roce 2023 pak podléhá vysoké nejistotě mj. kvůli neznámým v podobě reálných cen energií (mohou být i pod úrovní zastropování) a také v podobě daně z mimořádných zisků.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.