Jak vypadá Smlouva o přistoupení k EU?
Integrace - časopis o dění v EU a vstupu ČR do Unie | ||
16. dubna 2003 se z okolí řeckých Atén ozývala řada projevů začínajících přibližně takto: "Dnešní den je pro naši zem/Evropskou unii historicky významnou událostí..." Čím nabývá podpis Smlouvy o přistoupení (dále jen Smlouva) historického významu? Cesta ke SmlouvěV březnu 1998 zahájila Česká republika jednání o podmínkách členství v Evropské unii, která byla završena na kodaňském summitu v prosinci loňského roku. V Kodani ČR dořešila finanční otázky a uzavřela kapitolu Finanční a rozpočtová ustanovení, dále kapitolu Zemědělství, a v neposlední řadě kapitoly Doprava, Instituce a Různé. Tím byl proces vyjednávání podmínek zhruba dokončen a příprava dokumentu o přistoupení se rozběhla naplno. Vlastní text Smlouvy se připravoval už od přelomu března a dubna 2002 podle toho, jak se předběžně uzavírala jednání v jednotlivých oblastech. V Kodani ale jednání neskončila a probíhala ještě celý leden 2003, protože převádění jejich výsledků do smluvního textu nutně vyžadovalo další debaty. Smlouva v anglickém znění byla připravena počátkem února. Zároveň se dokončovaly překlady, za jejichž vyhotovení odpovídá generální sekretariát Rady EU. Smlouva bude podepsána ve všech jazycích stávajících i nových členských států. Česká strana vyjádřila souhlas s dohodnutým textem 13. února 2003. Text Smlouvy schválil COREPER, následovalo formální stanovisko Evropské komise a návrh Smlouvy byl postoupen Evropskému parlamentu (EP). EP vážně pohrozil zkomplikováním celého procesu kvůli rozpočtovému rámci z Kodaně, který s ním nebyl konzultován. Den před plánovaným hlasováním Evropského parlamentu o Smlouvě bylo dosaženo kompromisu, který navrhla Evropská komise. EP dostane k dispozici dodatečných 480 milionů eur, které bude moci rozdělit i mezi nové země - podle vlastního uvážení - na realizaci tzv. vnitřních politik EU. Tato částka vychází z cenové kalkulace z roku 1999. V roce 2004 bude jejím ekvivalentem zhruba 540 milionů a přiblíží se tak částce 600 milionů eur, které EP původně požadoval. Poslanci budou tyto peníze rozdělovat mezi všech 25 členů, ovšem se zvláštním zřetelem na potřeby nováčků. Tyto prostředky jdou nad rámec 37,5 miliardy eur, které byly rozděleny v Kodani a figurují ve Smlouvě o přistoupení. Dohoda také potvrzuje, že se nic nemění na stávajících rozpočtových pravomocích Evropského parlamentu. EP 9. dubna 2003 Smlouvu, a tím i rozšíření EU o deset zemí, odsouhlasil. Schvalovací proces před podpisem Smlouvy byl ze strany EU ukončen 14. dubna, kdy Rada rozhodla o přijetí žádostí kandidátských zemí o přistoupení k EU. Po slavnostním podpisu v Aténách musí proběhnout ratifikační proces, který je poslední podmínkou vstupu Smlouvy v platnost. Parlamenty členských států musí hlasovat do 30. dubna 2004, což je nejzazší termín pro uložení všech ratifikačních listin do depozitáře základních smluv o ES a EU, tj. u vlády Italské republiky.
Právní charakteristika Smlouvy o přistoupeníSmlouva o přistoupení je svou povahou smlouvou mezinárodní. Jejími smluvními stranami jsou dosavadní členské státy na straně jedné a deset nových přistupujících států na straně druhé. Byla sjednána jako jedna smlouva o přistoupení všech deseti přistupujících zemí najednou. Základním důvodem tohoto pojetí, které bylo použito i u minulých rozšíření EU, je umožnit navázání smluvních vztahů nejen mezi stávajícími a novými členskými státy, ale i mezi novými členskými státy navzájem. Proto je Smlouva neobyčejně rozsáhlý dokument - má zhruba 5000 stran. Základní část tvoří relativně krátká vlastní Smlouva, která odkazuje na nepříliš rozsáhlý Akt o přistoupení jako nedílnou součást Smlouvy. Akt o přistoupení stanoví pouze základní podmínky. Detailní úprava je obsažena v sedmnácti, ve většině případů značně rozsáhlých, přílohách a dodatcích k Aktu o přistoupení k nim, a dále v devíti protokolech, na něž se Akt o přistoupení rovněž odvolává. Vlastní Smlouva o přistoupení obsahuje pouze tři články (první dva mají po třech odstavcích). Článek 1 stanoví, že deset států se stává členy EU a smluvními stranami všech platných smluv, na nichž je EU založena, podle podmínek sjednaných v Aktu o přistoupení. Článek 2 řeší otázku ratifikace Smlouvy smluvními stranami a uložení ratifikačních listin. Dále stanovuje datum vstupu v platnost (1. května 2004). Podmínkou je, že před tímto datem budou uloženy všechny ratifikační listiny. Článek 3 stanoví, že Smlouva je vyhotovena v jednom výtisku v jednadvaceti jazycích (tj. všech úředních jazycích stávajících i nových členských států), a všechna znění mají stejnou platnost. Dále se zde stanoví, že Smlouva bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá ověřenou kopii vládě každé smluvní strany. Nedílnou součástí Smlouvy o přistoupení je zmíněný Akt o přistoupení, který má pět částí a 62 článků. V první části - Zásady - jsou nejprve definovány základní pojmy. V článku 2 je stanoven základní princip, že dnem přistoupení se původní smlouvy - a akty přijaté na jejich základě - stávají pro nové členské státy závaznými. Další články řeší otázky související se vstupem do schengenského systému a časově omezené výjimky na zavedení jednotné měny eura. Druhá část Aktu o přistoupení se věnuje úpravám původních smluv, především v oblasti institucionálního zastoupení členských států. Třetí část - Trvalá ustanovení - odkazuje na nutné technické adaptace práva ES/EU. Technické adaptace jsou legislativní úpravy zákládajících smluv a sekundární legislativy ES/EU, které mají zajistit plnou aplikovatelnost veškeré legislativy v rozšířené EU. Část čtvrtá - Dočasná ustanovení - se zabývá přechodnými opatřeními a odkazuje na přílohy V - XIV. Každá z těchto příloh obsahuje vyjednaná přechodná období a výjimky jedné z přistupujících zemí, k České republice se vztahuje příloha číslo V. Poslední, pátá část Aktu o přistoupení se věnuje zřizování institucí a orgánů. Ke Smlouvě o přistoupení je připojen také Závěrečný akt, který shrnuje výsledky jednání před podpisem Smlouvy a obsahuje výčet všech smluvních dokumentů, na nichž je přistoupení k EU založeno. K Závěrečnému aktu jsou také připojena společná prohlášení - o Jedné Evropě a Evropském soudním dvoru. Ostatní prohlášení dále volně následují. Je zde například zařazeno prohlášení ČR a Rakouska k dohodě z Melku (29. listopadu 2001), které tak s konečnou platností stanoví, že otázka Temelína nebude podřízena jurisdikci Evropského soudního dvora, jak si přála rakouská strana, a ve kterém se obě strany hlásí k plnění závazků vyplývajících z melkské dohody. Další prohlášení, která se týkají ČR - o volném pohybu osob, kabotáži a článku 35 Smlouvy o EU (přijetí jurisdikce Evropského soudního dvora v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech). Soubor těchto prohlášení obsahuje i obecnou deklaraci stávajících členských států, že žádné prohlášení nemůže být interpretováno nebo aplikováno způsobem, který by byl v rozporu se závazky členských států vyplývajících ze Smlouvy o přistoupení. Základní znalost Smlouvy o přistoupení je nutná pro naše rozhodování v červnovém referendu, jehož otázka se na tuto Smlouvu odvolává. Její úplné znění je k dispozici v češtině na internetové stránce Ministerstva zahraničí , kde je rovněž k dispozici přibližně padesátistránková příloha o vyjednaných podmínkách, přechodných obdobích a derogacích v jednotlivých kapitolách. Každý občan České republiky byl měl navíc před referendem obdržet desetistránkový leták se základními informacemi o Smlouvě a podmínkách vstupu. Pokud se v polovině června občané v referendu vysloví pro vstup země do EU, slova o "významné události pro historii naší země " zřejmě zazní opět, tentokrát však především z Prahy a dalších českých a moravských měst. Lucie Čiháková
|
Poslední zprávy z rubriky Z domova:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Jak koupit Bitcoin, kde koupit Bitcoin – nákup Bitcoinu
- Jak těžit bitcoin - těžba bitcoinů, mining
- Valorizace důchodů - jak stoupají důchody?
- Výpočet důchodu - Jak vysoký budete mít důchod?
- Ověření DIČ v EU - ověřování DIČ v systému VIES
- Jak vypadá Smlouva o přistoupení k EU?
- Jak by vypadal náš odchod z EU a co by přinesl
- Irsko ukazuje, jak by mohla vypadat hypoteční krize v EU
- Jak by vypadal náš odchod z EU a co by přinesl
- EU jednala s Českem o dotační kauze. Jak to vypadá s auditem?
- Rozchod EU s Británií: MODELY, jak by mohl vypadat nový vztah
- Jak by vypadal náš odchod z EU a co by přinesl - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení
Prezentace
27.12.2024 Stále více lidí investuje do bitcoinu.
18.12.2024 Apple iPad je rekordně levný, vyjde teď jen na 8
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Od slunečního světla do hlubin: Skrytý zdroj kyslíku, který vyvolává kontroverze
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Svět se mění: 4 klíčové výzvy, na které musíte připravit své děti
Ole Hansen, Saxo Bank
Šokující předpovědi - Ceny elektřiny se zblázní a USA zdaní datová centra AI
Radoslav Jusko, Ronda Invest
AI, demografie a ženy investorky. Investiční trendy pro rok 2025
Miroslav Novák, AKCENTA
ČNB v prosinci přerušila, nikoliv však zastavila cyklus uvolňování měnové politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets