Lotyšsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Vláda na rok 2022 vyčlenila na obnovu infrastruktury 728 mil EUR. S dalšími financemi počítá z příspěvků z fondů EU, včetně projektů podporovaných v rámci Národního plánu obnovy (NPO). Železniční síť pochází ještě ze sovětských dob, takže je co do vybavení a techniky často nevyhovující. Největším projektem je Rail Baltica, tedy výstavba vysokorychlostní železnice a návazné infrastruktury. Revitalizace bude čekat i přístavy, kde by se mohly objevit velmi zajímavé příležitosti pro české firmy, které se zabývají logistickými řešeními.

Největším projektem roku 2021, pokud jde o silniční dopravu, bylo zahájení výstavby obchvatu města Kekava. Toto město leží na hlavní trase z Rigy na jih, na lotyšsko-litevskou hranici. S projektem jeho obchvatu souvisí i plán na modernizaci silničního obchvatu hlavního města Rigy tak, aby byla zajištěna plynulá tranzitní doprava směrem na sever do Estonska. Lotyšsko také v roce 2022 počítá s dodávkou nových elektrických příměstských vlaků, s čímž souvisí i plány na pokračující modernizaci nástupišť a posílení některých příměstských tratí. To bude znamenat příležitosti pro firmy, které dodávají signalizační systémy nebo se zabývají modernizací stávajících tratí a infrastruktury. Vzhledem k tomu, že se díky nasazení nových vlaků očekává nárůst počtu uživatelů veřejné dopravy, je v plánu i spuštění společného systému prodeje jízdenek na vlakovou a autobusovou dopravu. Zde by se mohly uplatnit IT firmy nabízející mobilní aplikace nebo zabezpečení platebních procesů.

Kromě toho čeká Lotyšsko v roce 2022 ještě mimo jiné legislativní dokončení reformy správy námořních přístavů. Jejím cílem je přeměna největších nákladních přístavů Riga a Ventspils na kapitálové společnosti. To následně umožní vypsání tendrů za účelem revitalizace a modernizace přístavů. Tyto zakázky by mohly být zajímavé pro české firmy zabývající se logistickými řešeními apod.

Plány resortu dopravy na rok 2022 se odrazily i v příslušné položce státního rozpočtu, který na letošek počítá s výdaji ve výši téměř 730 milionů EUR, což je o bezmála 300 milionů EUR více, než bylo plánováno na rok 2021.

S nástupem digitalizace lze očekávat nárůst poptávky po moderních přístrojích i elektrotechnických součástkách. Očekává se zvýšená poptávka po softwarových a mobilních aplikacích, které budou usnadňovat komunikační procesy. Projekty v rámci Národního plánu obnovy (NPO) počítají s investicemi do digitalizace ve výši 21 %. V praxi to bude znamenat například pokračující digitalizaci veřejné správy (129 mil. EUR) nebo podporu digitální transformace malých a středních podniků a související inovace (125 mil. EUR).

Digitální výzvy pro Lotyšsko zahrnují zlepšení základních digitálních dovedností, zvýšení zavádění digitálních řešení ze strany podniků a také zmírnění nedostatku specialistů na informační a komunikační technologie, což má v současnosti dopad na dostupnost pracovní síly, konkurenceschopnost, odolnost, využívání vládních elektronických služeb apod.

Lotyšský NPO podporuje digitální tranzici díky investicím do digitalizace veřejné správy a veřejných služeb (129 milionů EUR) a digitální transformaci malých a středních podniků a související inovace ve výši 125 mil EUR. Plán zahrnuje opatření na zavedení vysokorychlostního širokopásmového připojení, které by mělo pomoci dále zlepšit digitální infrastrukturu (12,5 milionů EUR) a reformy ve prospěch digitálního zvyšování kvalifikace, jako je zlepšení základních a pokročilých digitálních dovedností občanů, podniků a veřejné správy (95 milionů EUR).

Jedním z příkladů pravděpodobných projektů bude tzv. počítačová knihovna. Investice bude spočívat v nákupu vybavení (informační a komunikační technologie) pro všeobecné vzdělávací instituce s cílem překonat digitální propast pro sociálně zranitelné studenty a obecně i všechny stupně vzdělávacích institucí. Cílem projektu je zajistit lepší přístup k učebnímu obsahu a umožnit hladký průběh procesu dálkového učení pro žáky a učitele vytvořením „počítačových knihoven“ ve školách. To např. umožní žákům a učitelům, kteří potřebují počítač k učení a výuce, zapůjčit si jej na dobu studia. Veškere vybavení by mělo být naprogramováno uživatelsky přívětivými aplikacemi a programy, které budou jako nezbytné součásti výběrových řízení poptány u budoucích dodavatelů.

Země intenzivně pracuje na projektu obnovy elektrické přenosové soustavy a její synchronizace s kontinentální Evropou, tedy odpojení od dosavadního systému BRELL a zvýšení kapacity elektrické sítě a bezpečnosti dodávek energie. Do roku 2025 se plánují dvě velké investice do rekonstrukce stávajícího elektrického vedení, z nichž každá bude čerpat 75 % spolufinancování z EU. V návaznosti na projekt synchronizace plánuje Lotyšsko až do roku 2030 postupně revitalizovat celou svou energetickou síť s cílem zajistit stabilitu přenosové soustavy a nepřerušovanou dodávku energie koncovým uživatelům. Plánují se také projekty na zvýšení energetické účinnosti.

V roce 2021 došlo k zapojení významné části modernizovaného úseku lotyšské energetické sítě a zařazení do lotyšské přenosové soustavy. Jedná se o významnou součást procesu vedoucího ke zvýšení kapacity elektrické sítě a bezpečnosti dodávek energie v pobaltském regionu. Finálním cílem je do roku 2025 synchronizovat přenosové sítě pobaltských států s kontinentální Evropou a odpojit se od dosavadního systému BRELL (Rusko, Bělorusko, Pobaltí). Mělo by to umožnit vyloučení odběru elektrické energie z Běloruska, a také ukončení, byť jen částečné závislosti na dodávkách elektřiny z Ruska.

V roce 2022 a následujících dvou letech Lotyšsko plánuje investice do rekonstrukce dalších dvou stávajících elektrických vedení (Valmiera-Tartu a Valmiera-Tsirgulin) a později též do pořízení a instalace tří synchronních kompenzátorů. Celkově se bude jednat o dvě investice ve výši 76 mil. EUR a 99,5 mil. EUR, z nichž každá bude čerpat 75 % spolufinancování z EU.

V návaznosti na projekt synchronizace plánuje společnost AST , lotyšský provozovatel elektrické přenosové soustavy, až do roku 2030 revitalizovat lotyšskou energetickou síť s cílem zajistit stabilitu přenosové soustavy a nepřerušovanou dodávku energie koncovým uživatelům v požadovaném objemu. Již v první polovině letošního roku by mohlo dojít k vypsání tendrů v tomto významném energetickém projektu v Pobaltí.

Dalšími projekty, které by mohly být zajímavé pro české firmy, by mohly být projekty navázané na klimatický balíček v rámci Národního plánu obnovy. Česká republika by pro LV mohla být potencionálně velkou inspirací i dodavatelem řešení v oblasti zvyšování energetické účinnosti.

Lotyšsko jako členská země NATO přijala roku 2018 závazek vyčlenit 2 % HDP na obranu, v rozpočtu na rok 2022 se počítá dokonce s navýšením na 2,5 %. Vzhledem ke své geografické poloze i závazkům v rámci NATO bude obrana i nadále klíčovou pro fungování státu. Součástí strategického rozvoje armády je modernizace komunikačních a informačních systémů řízení boje.

České firmy již v minulosti uspěly ve výběrových řízeních na dodávky pro lotyšské ozbrojené síly i NATO a lze předpokládat, že by na ně mohly navázat další. Podle plánů Ministerstva obrany Lotyšska lze v roce 2022 i v letech následujících očekávat poptávku po těžké technice i po dalších technologiích.

Lotyšsko mívá specifické nároky na vojenskou, případně hasičskou či záchrannou techniku vzhledem k terénu svého území, které se z velké části rozkládá na měkkém písečném podloží. V Lotyšsku se navíc nachází velké plochy lesů, které jsou v letních měsících i přes severské přímořské klima náchylné na lesní požáry. Charakteristické pro tuto pobaltskou zemi jsou i méně dostupné odlehlé vesnice, ke kterým nezřídka vedou jen prašné cesty.

V Lotyšsku působí již bezmála pět let jednotky Armády ČR v rámci alianční předsunuté přítomnosti (eFP NATO). Jednotky Armády ČR tedy přímo používají českou výzbroj na území Lotyšska a tím mohou partnerům ukázat nejnovější trendy a vybavení.

V neposlední řadě Lotyšsko čelí v současné době i hybridním či kybernetickým útokům. V této oblasti má Česká republika co nabídnout a mnohé české firmy si zde budují silné renomé. Vzhledem ke geopolitickému vývoji situace v regionu bude zcela jistě i nadále sílit poptávka po řešení v oblasti electronic warfare či odhalování fake news.

V souvislosti s hybridními útoky v poslední době se Lotyšsko snaží posílit ochranu svých vnějších hranic s Ruskem a Běloruskem (které jsou zároveň hranicemi EU a NATO). Na zvyšování úrovně zabezpečení se Lotyšsko chce soustředit v letech 2022 a 2023 a vybudovat silný systém postavený nejen na fyzické ochraně hranic, ale také prevenci útoků, včetně kybernetických.

Posílení zdravotnictví je prioritou vládního návrhu rozpočtu na rok 2022, který počítá s investicemi ve výši až 1594 mil. EUR, což je o více než 235 mil. EUR více než v roce 2021. Investice poplynou do posílení celé zdravotnické infrastruktury, dále do obnovy nemocnic a dalších zdravotnických zařízení, počítá se i s modernizací vybavení. V návaznosti na Národní plán obnovy by se projekty měly týkat i ekologických opatření (nakládání s odpadem, zvyšování energetické účinnosti budov apod.)

Farmaceutický průmysl má v Lotyšsku velký potenciál růstu, přestože zde působí řada mezinárodních, ale i lotyšských firem, které ovládají většinu trhu. Existuje stále poptávka po speciálních zdravotnických prostředcích a ve velkých státních nemocnicích i soukromých zdravotnických zařízeních je poptávka po novém vybavení, například speciálních lůžkách apod.

Lotyšská vláda stanovila sektor zdravotnictví jako svou prioritu v roce 2022. Ve státním rozpočtu vyčlenila celkem 1 594 mil EUR, což představuje navýšení financí o více než 235 mil. EUR oproti roku 2021. Největšími investicemi bude obnova nemocnic i menších zdravotnických zařízení, která budou poptávat nejen stavební úpravy, ale zejména vybavení – a to jak zdravotnické, tak IT techniku. Důležitou investicí budou platy zdravotníků a jejich další vzdělávání. I zde by se mohly otevřít příležitosti pro české subjekty, které nabízejí např. softwarová řešení specializovaných e-learningů, případně i služeb.

Další příležitosti by mohl nabízet plán lotyšského ministerstva zdravotnictví rozvíjet preventivní a screeningové programy za účelem předcházení některým závažným onemocněním (kardiovaskulární choroby, rakovina, nemoci zachytitelné v perinatálním nebo novorozeneckém věku apod.). S těmito výzvami budou souviset i konkrétní poptávky na speciální vybavení nemocnic a zdravotnických zařízení.

Mnohá zdravotnická zařízení nebyla až do koronavirové krize i desítky let modernizována, takže se i v rámci Národního plánu obnovy (NPO) počítá s investicemi do modernějšího zázemí, které bude v souladu se současnými ekologickými trendy např. nakládání s odpady, zvyšování energetické účinnosti apod. V mnoha případech půjde o komplexní přestavbu velkých nemocnic, na které vláda plánuje čerpat prostředky z fondů EU. Tyto plány mají dlouhodobý charakter, ale koronavirová krize uspíšila jejich přípravu a snad i realizaci. Lotyšsko se bude v dlouhodobějším horizontu muset zaměřit též na obnovu zdravotnické infrastruktury a dosažitelnosti lékařské péče ve všech regionech, která utrpěla nejen kvůli koronavirové situaci, ale také kvůli dlouhodobému úbytku obyvatel země.

Sektor je v Lotyšsku potenciálně velmi perspektivní zejména díky „projektu století“ Rail Baltica. Ministerstvo dopravy také plánuje obnovu některých částí železniční infrastruktury, na což budou postupně vyhlášené tendry v dílčích projektech. V roce 2022 bude pravděpodobně v návaznosti na Národní plán obnovy zahájen projekt ekologizace dopravy, jehož cílem je snížit dopravní emise v oblasti Rigy a jejího okolí.

V oblasti železniční dopravy byla v roce 2021 nejdůležitější modernizace příměstské trati v severní části širší Rigy, která byla revitalizována a připravena na stavbu druhé koleje, což by mělo v dohledné době umožnit intenzivnější vlakovou dopravu v této oblasti. Pokračují práce i na mezinárodním projektu vysokorychlostní železnice Rail Baltica, který loni vstoupil do realizační fáze. V loňském roce začala v rámci projektu stavba železniční infrastruktury k propojení hlavního nádraží v Rize a tamního mezinárodního letiště, probíhá projektování hlavní trasy železnice o délce 200 km a sedmnácti regionálních stanic. V rámci „Rail Baltica main line construction in Latvia“ práce zahrnují přípravu terénu, výstavbu náspů, železničních mostů, silnic, nadjezdů a kolejí a přeložení sítí. Smlouvy s dodavateli by pak měly být uzavřeny v několika fázích v roce 2022 a začátkem roku 2023 by měly začít stavební práce. Další tendry, díky nimž se jistě otevřou i příležitosti pro české subjekty působící v sektoru železniční dopravy, jsou očekávány v roce 2022.

Lotyšsko také v roce 2022 počítá s dodávkou nových elektrických příměstských vlaků, s čímž souvisí i plány na pokračující modernizaci nástupišť a posílení některých příměstských tratí. To bude znamenat příležitosti pro firmy, které dodávají signalizační systémy nebo se zabývají modernizací stávajících tratí a infrastruktury. Vzhledem k tomu, že se díky nasazení nových vlaků očekává nárůst počtu uživatelů veřejné dopravy, je v plánu i spuštění společného systému prodeje jízdenek na vlakovou a autobusovou dopravu. Zde by se mohly uplatnit IT firmy nabízející mobilní aplikace nebo zabezpečení platebních procesů.

Lotyšský Národní plán obnovy (NPO) podporuje ekologický přechod investicemi do modernizace dopravy a dopravní infrastruktury v metropolitní oblasti Rigy (295 milionů EUR). Projekty obnovy budou zaměřeny na snížení emisí skleníkových plynů (GHG) souvisejících se sektorem dopravy a budou realizovány v metropolitní oblasti Rigy, kde sídlí asi 65 % lotyšského obyvatelstva. Jejich konkrétním cílem bude konsolidace a racionalizace současného roztříštěného dopravního systému vytvořením multimodální sítě veřejné dopravy a pobídky k využívání veřejné dopravy zlepšením dopravní infrastruktury, včetně železnic, tramvají, elektrobusů a cyklostezek.

Přečtěte si také