Lotyšsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace
Lotyšsko je malou ekonomikou, do značné míry závislou na fungující obchodní výměně. Přestože po dvouletém zpomalení kvůli pandemii covid-19 vstoupilo Lotyšsko do roku 2022 s téměř vyčerpanými zdroji na podporu své ekonomiky, experti mu předpovídali rychlé zotavení. Koncem roku 2021 však začala krize na Ukrajině, což Lotyšsko zasáhlo hned v několika rovinách. Na jeho ekonomiku začaly dopadat důsledky protiruských sankcí, a tak se výhled růstu HDP pro rok 2022 musel revidovat směrem dolů z původně předpokládaných 4,6 % na hodnoty pod 2 %. Nicméně, jakmile se podaří lotyšským výrobcům napojit chybějící články dodavatelských řetězců, což by mohlo být příležitostí i pro české dodavatele, čeká se opět růstové období a nastartování investic. Přestože je v roce 2022 nutno řešit vysoké ceny energií a celková inflace dosahuje meziročně více než 8 %, závěrem roku 2022 by se měla situace stabilizovat a v roce 2023 Lotyšsko počítá s mírou inflace do 4 %. Nezaměstnanost by se měla pohybovat kolem 8 %. Jedním z klíčových sektorů pro fungování lotyšské ekonomiky je oblast zemědělství a na něj navázaný potravinářský průmysl, dále dřevozpracující průmysl. Lotyšsko vzhledem k dlouhodobému vývoji politické a bezpečnostní situace schválilo postupné navyšování rozpočtu na obranu do roku 2025 až na 2,5 % HDP. V letech 2022-23 plánuje investice do obnovy energetické rozvodné sítě, rozvoje dopravní infrastruktury, stavebních projektů i zdravotnictví a sociální oblasti a školství.
Lotyšsko - Hospodářské ukazatele
EIU, OECD, IMD, Latvijas BankaLotyšsko | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
Růst HDP (%) | -3,6 | 4,1 | 1,8 | 3,2 | 4,1 |
Průmyslová produkce (% změna) | -1,8 | 4,0 | 3,0 | 3,0 | 3,0 |
Veřejný dluh (% HDP) | 43,2 | 48,7 | 48,3 | 45,8 | 43,1 |
Míra inflace (%) | 0,2 | 3,3 | 9,5 | 3,7 | 2,1 |
Populace (mil.) | 1,9 | 1,9 | 1,9 | 1,9 | 1,9 |
Nezaměstnanost (%) | 8,1 | 7,8 | 8,1 | 7,1 | 6,0 |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 22 671,6 | 24 470,0 | 26 650,0 | 28 510,0 | 30 380,0 |
Bilance běžného účtu (mld. USD) | 1,0 | -1,1 | -0,7 | -0,6 | -0,5 |
Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -1,7 | -3,9 | -4,0 | -4,5 | -4,8 |
Exportní riziko OECD | - | - | - | ||
Konkurenceschopnost | 41/63 | 38/64 |
Vývoj HDP
Podíl sektorů
zemědělství | 4,5 |
průmysl | 22,3 |
služby | 73,2 |
Lotyšsko - Import dle zemí
Lotyšsko - Import dle zboží
Celkem | 17,3 |
Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu | 0,9 |
Předměty obchodu zvláštní | 0,8 |
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 0,7 |
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) | 0,6 |
Nápoje alkoholické | 0,6 |
Lotyšsko - Příležitosti pro český export
Dopravní průmysl a infrastruktura
Největším projektem roku 2021, pokud jde o silniční dopravu, bylo zahájení výstavby obchvatu města Kekava. Toto město leží na hlavní trase z Rigy na jih, na lotyšsko-litevskou hranici. S projektem jeho obchvatu souvisí i plán na modernizaci silničního obchvatu hlavního města Rigy tak, aby byla zajištěna plynulá tranzitní doprava směrem na sever do Estonska. Lotyšsko také v roce 2022 počítá s dodávkou nových elektrických příměstských vlaků, s čímž souvisí i plány na pokračující modernizaci nástupišť a posílení některých příměstských tratí. To bude znamenat příležitosti pro firmy, které dodávají signalizační systémy nebo se zabývají modernizací stávajících tratí a infrastruktury. Vzhledem k tomu, že se díky nasazení nových vlaků očekává nárůst počtu uživatelů veřejné dopravy, je v plánu i spuštění společného systému prodeje jízdenek na vlakovou a autobusovou dopravu. Zde by se mohly uplatnit IT firmy nabízející mobilní aplikace nebo zabezpečení platebních procesů.
Kromě toho čeká Lotyšsko v roce 2022 ještě mimo jiné legislativní dokončení reformy správy námořních přístavů. Jejím cílem je přeměna největších nákladních přístavů Riga a Ventspils na kapitálové společnosti. To následně umožní vypsání tendrů za účelem revitalizace a modernizace přístavů. Tyto zakázky by mohly být zajímavé pro české firmy zabývající se logistickými řešeními apod.
Plány resortu dopravy na rok 2022 se odrazily i v příslušné položce státního rozpočtu, který na letošek počítá s výdaji ve výši téměř 730 milionů EUR, což je o bezmála 300 milionů EUR více, než bylo plánováno na rok 2021.
Elektrotechnika
Digitální výzvy pro Lotyšsko zahrnují zlepšení základních digitálních dovedností, zvýšení zavádění digitálních řešení ze strany podniků a také zmírnění nedostatku specialistů na informační a komunikační technologie, což má v současnosti dopad na dostupnost pracovní síly, konkurenceschopnost, odolnost, využívání vládních elektronických služeb apod.
Lotyšský NPO podporuje digitální tranzici díky investicím do digitalizace veřejné správy a veřejných služeb (129 milionů EUR) a digitální transformaci malých a středních podniků a související inovace ve výši 125 mil EUR. Plán zahrnuje opatření na zavedení vysokorychlostního širokopásmového připojení, které by mělo pomoci dále zlepšit digitální infrastrukturu (12,5 milionů EUR) a reformy ve prospěch digitálního zvyšování kvalifikace, jako je zlepšení základních a pokročilých digitálních dovedností občanů, podniků a veřejné správy (95 milionů EUR).
Jedním z příkladů pravděpodobných projektů bude tzv. počítačová knihovna. Investice bude spočívat v nákupu vybavení (informační a komunikační technologie) pro všeobecné vzdělávací instituce s cílem překonat digitální propast pro sociálně zranitelné studenty a obecně i všechny stupně vzdělávacích institucí. Cílem projektu je zajistit lepší přístup k učebnímu obsahu a umožnit hladký průběh procesu dálkového učení pro žáky a učitele vytvořením „počítačových knihoven“ ve školách. To např. umožní žákům a učitelům, kteří potřebují počítač k učení a výuce, zapůjčit si jej na dobu studia. Veškere vybavení by mělo být naprogramováno uživatelsky přívětivými aplikacemi a programy, které budou jako nezbytné součásti výběrových řízení poptány u budoucích dodavatelů.
Energetický průmysl
V roce 2021 došlo k zapojení významné části modernizovaného úseku lotyšské energetické sítě a zařazení do lotyšské přenosové soustavy. Jedná se o významnou součást procesu vedoucího ke zvýšení kapacity elektrické sítě a bezpečnosti dodávek energie v pobaltském regionu. Finálním cílem je do roku 2025 synchronizovat přenosové sítě pobaltských států s kontinentální Evropou a odpojit se od dosavadního systému BRELL (Rusko, Bělorusko, Pobaltí). Mělo by to umožnit vyloučení odběru elektrické energie z Běloruska, a také ukončení, byť jen částečné závislosti na dodávkách elektřiny z Ruska.
V roce 2022 a následujících dvou letech Lotyšsko plánuje investice do rekonstrukce dalších dvou stávajících elektrických vedení (Valmiera-Tartu a Valmiera-Tsirgulin) a později též do pořízení a instalace tří synchronních kompenzátorů. Celkově se bude jednat o dvě investice ve výši 76 mil. EUR a 99,5 mil. EUR, z nichž každá bude čerpat 75 % spolufinancování z EU.
V návaznosti na projekt synchronizace plánuje společnost AST , lotyšský provozovatel elektrické přenosové soustavy, až do roku 2030 revitalizovat lotyšskou energetickou síť s cílem zajistit stabilitu přenosové soustavy a nepřerušovanou dodávku energie koncovým uživatelům v požadovaném objemu. Již v první polovině letošního roku by mohlo dojít k vypsání tendrů v tomto významném energetickém projektu v Pobaltí.
Dalšími projekty, které by mohly být zajímavé pro české firmy, by mohly být projekty navázané na klimatický balíček v rámci Národního plánu obnovy. Česká republika by pro LV mohla být potencionálně velkou inspirací i dodavatelem řešení v oblasti zvyšování energetické účinnosti.
Obranný průmysl
České firmy již v minulosti uspěly ve výběrových řízeních na dodávky pro lotyšské ozbrojené síly i NATO a lze předpokládat, že by na ně mohly navázat další. Podle plánů Ministerstva obrany Lotyšska lze v roce 2022 i v letech následujících očekávat poptávku po těžké technice i po dalších technologiích.
Lotyšsko mívá specifické nároky na vojenskou, případně hasičskou či záchrannou techniku vzhledem k terénu svého území, které se z velké části rozkládá na měkkém písečném podloží. V Lotyšsku se navíc nachází velké plochy lesů, které jsou v letních měsících i přes severské přímořské klima náchylné na lesní požáry. Charakteristické pro tuto pobaltskou zemi jsou i méně dostupné odlehlé vesnice, ke kterým nezřídka vedou jen prašné cesty.
V Lotyšsku působí již bezmála pět let jednotky Armády ČR v rámci alianční předsunuté přítomnosti (eFP NATO). Jednotky Armády ČR tedy přímo používají českou výzbroj na území Lotyšska a tím mohou partnerům ukázat nejnovější trendy a vybavení.
V neposlední řadě Lotyšsko čelí v současné době i hybridním či kybernetickým útokům. V této oblasti má Česká republika co nabídnout a mnohé české firmy si zde budují silné renomé. Vzhledem ke geopolitickému vývoji situace v regionu bude zcela jistě i nadále sílit poptávka po řešení v oblasti electronic warfare či odhalování fake news.
V souvislosti s hybridními útoky v poslední době se Lotyšsko snaží posílit ochranu svých vnějších hranic s Ruskem a Běloruskem (které jsou zároveň hranicemi EU a NATO). Na zvyšování úrovně zabezpečení se Lotyšsko chce soustředit v letech 2022 a 2023 a vybudovat silný systém postavený nejen na fyzické ochraně hranic, ale také prevenci útoků, včetně kybernetických.
Zdravotnický a farmaceutický průmysl
Farmaceutický průmysl má v Lotyšsku velký potenciál růstu, přestože zde působí řada mezinárodních, ale i lotyšských firem, které ovládají většinu trhu. Existuje stále poptávka po speciálních zdravotnických prostředcích a ve velkých státních nemocnicích i soukromých zdravotnických zařízeních je poptávka po novém vybavení, například speciálních lůžkách apod.
Lotyšská vláda stanovila sektor zdravotnictví jako svou prioritu v roce 2022. Ve státním rozpočtu vyčlenila celkem 1 594 mil EUR, což představuje navýšení financí o více než 235 mil. EUR oproti roku 2021. Největšími investicemi bude obnova nemocnic i menších zdravotnických zařízení, která budou poptávat nejen stavební úpravy, ale zejména vybavení – a to jak zdravotnické, tak IT techniku. Důležitou investicí budou platy zdravotníků a jejich další vzdělávání. I zde by se mohly otevřít příležitosti pro české subjekty, které nabízejí např. softwarová řešení specializovaných e-learningů, případně i služeb.
Další příležitosti by mohl nabízet plán lotyšského ministerstva zdravotnictví rozvíjet preventivní a screeningové programy za účelem předcházení některým závažným onemocněním (kardiovaskulární choroby, rakovina, nemoci zachytitelné v perinatálním nebo novorozeneckém věku apod.). S těmito výzvami budou souviset i konkrétní poptávky na speciální vybavení nemocnic a zdravotnických zařízení.
Mnohá zdravotnická zařízení nebyla až do koronavirové krize i desítky let modernizována, takže se i v rámci Národního plánu obnovy (NPO) počítá s investicemi do modernějšího zázemí, které bude v souladu se současnými ekologickými trendy např. nakládání s odpady, zvyšování energetické účinnosti apod. V mnoha případech půjde o komplexní přestavbu velkých nemocnic, na které vláda plánuje čerpat prostředky z fondů EU. Tyto plány mají dlouhodobý charakter, ale koronavirová krize uspíšila jejich přípravu a snad i realizaci. Lotyšsko se bude v dlouhodobějším horizontu muset zaměřit též na obnovu zdravotnické infrastruktury a dosažitelnosti lékařské péče ve všech regionech, která utrpěla nejen kvůli koronavirové situaci, ale také kvůli dlouhodobému úbytku obyvatel země.
Železniční a kolejová doprava
V oblasti železniční dopravy byla v roce 2021 nejdůležitější modernizace příměstské trati v severní části širší Rigy, která byla revitalizována a připravena na stavbu druhé koleje, což by mělo v dohledné době umožnit intenzivnější vlakovou dopravu v této oblasti. Pokračují práce i na mezinárodním projektu vysokorychlostní železnice Rail Baltica, který loni vstoupil do realizační fáze. V loňském roce začala v rámci projektu stavba železniční infrastruktury k propojení hlavního nádraží v Rize a tamního mezinárodního letiště, probíhá projektování hlavní trasy železnice o délce 200 km a sedmnácti regionálních stanic. V rámci „Rail Baltica main line construction in Latvia“ práce zahrnují přípravu terénu, výstavbu náspů, železničních mostů, silnic, nadjezdů a kolejí a přeložení sítí. Smlouvy s dodavateli by pak měly být uzavřeny v několika fázích v roce 2022 a začátkem roku 2023 by měly začít stavební práce. Další tendry, díky nimž se jistě otevřou i příležitosti pro české subjekty působící v sektoru železniční dopravy, jsou očekávány v roce 2022.
Lotyšsko také v roce 2022 počítá s dodávkou nových elektrických příměstských vlaků, s čímž souvisí i plány na pokračující modernizaci nástupišť a posílení některých příměstských tratí. To bude znamenat příležitosti pro firmy, které dodávají signalizační systémy nebo se zabývají modernizací stávajících tratí a infrastruktury. Vzhledem k tomu, že se díky nasazení nových vlaků očekává nárůst počtu uživatelů veřejné dopravy, je v plánu i spuštění společného systému prodeje jízdenek na vlakovou a autobusovou dopravu. Zde by se mohly uplatnit IT firmy nabízející mobilní aplikace nebo zabezpečení platebních procesů.
Lotyšský Národní plán obnovy (NPO) podporuje ekologický přechod investicemi do modernizace dopravy a dopravní infrastruktury v metropolitní oblasti Rigy (295 milionů EUR). Projekty obnovy budou zaměřeny na snížení emisí skleníkových plynů (GHG) souvisejících se sektorem dopravy a budou realizovány v metropolitní oblasti Rigy, kde sídlí asi 65 % lotyšského obyvatelstva. Jejich konkrétním cílem bude konsolidace a racionalizace současného roztříštěného dopravního systému vytvořením multimodální sítě veřejné dopravy a pobídky k využívání veřejné dopravy zlepšením dopravní infrastruktury, včetně železnic, tramvají, elektrobusů a cyklostezek.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- HDP 2020, vývoj hdp v ČR, Vývoj HDP meziročně v %
- Státní dluh - Vývoj výše státního dluhu
- Inflace - 2020, míra inflace a její vývoj v ČR , Meziroční inflace v %
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2020, Míra nezaměstnanosti v %
- Podpora v nezaměstnanosti - máte nárok?
- Kalkulačka podpory v nezaměstnanosti 2020 - Nárok na podporu v nezaměstnanosti a její výše
- Výpočet podpory v nezaměstnanosti v roce 2020
- Mzda za dovolenou 2020 - Kolik dostanete? Záleží na hrubé mzdě a počtu dnů dovolené.
- Příspěvek na péči 2024 - kalkulačka: výška příspěvku na péči zůstává stejná jako v roce 2022 a díky inflaci si za příspěvek poživatelé pořídí méně slu
- Justice.cz - obchodní rejstřík
- Výpis z obchodního rejstříku - rejstřík firem
- Lotyšsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace
Prezentace
27.12.2024 Stále více lidí investuje do bitcoinu.
18.12.2024 Apple iPad je rekordně levný, vyjde teď jen na 8
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Od slunečního světla do hlubin: Skrytý zdroj kyslíku, který vyvolává kontroverze
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Svět se mění: 4 klíčové výzvy, na které musíte připravit své děti
Ole Hansen, Saxo Bank
Šokující předpovědi - Ceny elektřiny se zblázní a USA zdaní datová centra AI
Radoslav Jusko, Ronda Invest
AI, demografie a ženy investorky. Investiční trendy pro rok 2025
Miroslav Novák, AKCENTA
ČNB v prosinci přerušila, nikoliv však zastavila cyklus uvolňování měnové politiky
Ali Daylami, BITmarkets