Austrálie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Austrálie je jedním z největších světových exportérů železné rudy, uhlí, LNG a dalších surovin. Důlní technika a inovační řešení budou nadále žádané, včetně trhavin, těžební techniky a zařízení dolů a lomů, přepravníků, automatizovaných či zcela samostatných dopravních a jiných jednotek, těžkých nákladních vozů, zařízení na kontrolu bezpečnosti. Vláda při přechodu na obnovitelné zdroje energie plánuje využívat LNG a vodík, lze předpokládat výstavbu nové infrastruktury na LNG a vodík včetně např. regulačních stanic. Nekonečné kilometry potrubí vedené australským venkovem mohou vyžadovat kontrolu pomocí dronů s dlouhou výdrží ve vzduchu.

Jedním z nejdůležitějších, bohatství generujících a exportně nejvýkonnějších odvětví v Austrálii je průmysl těžební, v němž je zaměstnáno téměř 240 000 pracovníků přímo a nepřímo dalších 1,1 mil. V roce 2020 tvořil sektor 10,4 % HDP a roční přidaná hodnota celého sektoru se pohybuje okolo 200 mld. AUD. Austrálie je významným světovým exportérem celé řady nerostných surovin (bauxitu, železná ruda, hliník, zlato, stříbro, uhlí, zemní plyn, surová ropa). Má největší zásoby železné rudy na světě, 46 % světových zásob uranu, u stříbra je v zásobách na třetím místě a v těžbě zlata je na druhém místě ve světě. V posledním období narůstá význam těžby tzv. kritických minerálů, kam patří lithium, kobalt, grafit, nikl nebo vzácné zeminy. V segmentu středně velkých těžebních firem tvoří těžba kritických minerálů 33 % objemu výkonů, mírně zaostává těžba zlata s 31 %, následuje těžba železné rudy, uhlí a mědi. Významně posiluje i výroba LNG, kdy se Austrálie v roce 2020 stala největším vývozcem této komodity na světě.

V poslední dekádě panuje růst domácích i zahraničních investic do rozšiřování stávajících těžebních kapacit (železná ruda, uhlí) a budování nových (LNG). Roste kapitalizace těžebních firem. Např. v segmentu středních těžebních firem se v roce 2021 za předešlý rok zvýšila jen u firem těžících kritické minerály, o 50 % na 113 mld. AUD, a u těžby železné rudy dokonce o téměř 180 %. Rekordní zisky dosahují firmy těžící zlato, měď a suroviny pro výrobu baterií (zejména lithium). Naopak s výkyvy cen se potýkají firmy těžící uhlí. Investice do těžebního průmyslu dosahují 8 % HDP, v minulosti se pohybovaly okolo 2 % HDP. Základnou těžebního průmyslu je Západní Austrálie (45 % celkového objemu), významná je však též těžba v Queenslandu (23 %) a Novém Jižním Walesu (16 %).

S ohledem na strategický význam těžebního průmyslu je odhad jeho ročního růstu okolo 6 %. Nové doly, zejména na strategické suroviny, se otevírají v Jižní Austrálii a v Severním teritoriu. Významný potenciál do budoucna mají ložiska plynu v uhelných pánvích na severovýchodě země ve státě Queensland. Jedná se o Coal Seam Gas (CSG) a břidličný plyn.

V sektoru je stejně jako v dalších odvětvích aktuální otázka snižování emisí. V celém sektoru probíhají programy na snižování emisí, což má za následek zvyšující se investice do větrných elektráren, solárních panelů, baterií nebo do elektrických dopravních prostředků a infrastruktury. Místní Minerals Council vyhlásila cíl do roku 2050 dosáhnout v sektoru nulové emise. Proto jsou podporovány obnovitelné energetické zdroje, záchyt a jímání uhlíkových plynů nebo zavádění elektrických nebo vodíkových vozidel.

Pro české firmy sektor skýtá příležitost pro dodávky důlní techniky pro povrchové i hlubinné doly, důlních výtahů, úpraven rud, dopravníků, těžkých nákladních vozů, systémů automatizace provozu, čerpadel nebo ventilů. Samotná těžba vyžaduje trhaviny a rozbušky; produktovody mohou dozorovat drony a UAV. Jímání plynů vyžaduje vysokotlaké nádoby.

Austrálie se dlouhodobě opírá o spalování uhlí, z obnovitelných zdrojů generuje přibližně 25 % elektřiny. Má k dispozici různorodé obnovitelné zdroje energie, především solární energie, větrná nebo hydro. Trh se solárními panely pro domácí užití je již značně saturován, mohutně se rozvíjí trh s bateriovými úložišti, sdílenými sítěmi a dalšími smart řešeními. U Tasmánie lze předpokládat zájem o vodní turbíny, zájem je o vodíkové technologie. Z důvodu rostoucích cen plynu i elektřiny a na základě vysoké zemědělské nadprodukce lze očekávat rostoucí zájem např. o bioplynové stanice.

Mezi primární energetické zdroje v Austrálii patří uhlí (40 %), ropa (34 %), plyn (22 %). Energetický mix pro výrobu elektrické energie zahrnuje uhlí (54 %), plyn (16 %) a stále vzrůstající podíl obnovitelných zdrojů, který v roce 2021 činil 24 %. Z obnovitelných zdrojů vede solární energie (9 %), vodní elektrárny (5 %) a větrné elektrárny (2 %).

V červnu 2021 vláda schválila strategický materiál k reformě energetického systému, tzv. „Post-2025 Market Design“. Nutno dodat, že Austrálie se zavázala do roku 2050 k redukci emisí na nulu. Reforma zahrnuje nové technologie výroby, skladování a přenosu elektrické energie. Součástí bude výstavba nových energetických zdrojů (plynové turbíny i přečerpávací vodní elektrárny), bateriových úložišť, dále investiční program k posílení výrobních kapacit a jejich konkurenceschopnosti nebo zvláštní fond k posílení spolehlivosti elektrické sítě v hodnotě 1 mld. AUD. Další opatření se týkají integrace distribuovaných energetických zdrojů.

Další strategický dokument „Technology Roadmap“ jako prioritně podporované technologie na cestě ke snížení emisí uvádí vodík, baterie, separaci, jímání a ukládání oxidu uhličitého, zelenou ocel a půdní uhlík. Vláda schválila „Australian Clean Hydrogen Trade Program“ ve výši 150 mil. AUD, kdy hlavním partnerem je Japonsko, kam bude směřovat první komerční dodávka vodíku na světě. Je plánována roční produkce 225 tis. tun vodíku. Do druhé kategorie nastupujících technologií zařazuje zvýšenou energetickou účinnost, nabíjecí infrastrukturu pro elektrická a vodíková vozidla, do třetí kategorie pak jaderné technologie. Nukleární energie není využívána z důvodu negativního společenského vnímání, objevují se ale první politické pokusy o oživení otázky využití modulárních reaktorů. Čtvrtá kategorie zahrnuje již vyspělé technologie – uhlí, plyn, větrné a solární řešení; do těchto technologií již vláda nehodlá dále investovat. Souběžně premiér oznámil ústup od spalování uhlí k intenzivnějšímu využití plynu jako tranzitního zdroje energie při přechodu na obnovitelné zdroje. Vláda podpoří otevření nových nalezišť a výstavbu další plynové infrastruktury, která je již nyní rozvinutá díky rozsáhlému exportu LNG a může v budoucnu sloužit při přechodu na vodík. Nabízí se možnosti pro české firmy, které se zabývají výrobou těžebních součástí a souvisejících zařízení a zařízení pro vedení plynu zemního, ale i vodíku; obnovitelných zdrojů zejména z prioritní skupiny nastupujících technologií a zelených technologií obecně. Přestože například trh solárních systémů pro domácí užití je již saturován, poptávka po domácích bateriových úložištích a souvisejících řešeních, jako jsou sdílené sítě, zůstává vysoká. Vzhledem k obrovské zemědělské nadprodukci lze předpokládat i zájem na řešeních využívajících spalování biomasy.

České firmy mohou na trhu expandovat s dodávkami klasické energetiky (parní nebo vodní turbíny, generátory, regulátory, automatizace pro energetický systém). Další možnosti skýtají dodávky pro obnovitelné energetické zdroje, jako jsou celé systémy větrných elektráren nebo jen převodovek, tepelná čerpadla, bioplynové stanice. Dále se jedná o dodávky pro plánovanou výstavbu linek vysokého napětí (keramické izolátory) nebo o systémy digitální správy lokálních energetických sítí a výroby energie (tzv. smart grid).

Bílá kniha obrany 2016 (2016 Defence White Paper) představuje komplexní dlouhodobý plán akvizic do roku 2035. Austrálie též počátkem roku 2018 představila novou exportní strategii. Předpokládáme příležitosti pro český export - letecký průmysl, střelné zbraně, trhaviny, CBRM, balistická ochrana, medicínské vybavení, specializované výrobky - kabeláže, cvičné proudové terče, proudové motory.

V souladu s Bílou knihou obrany 2016 (2016 Defence White Paper), která představuje komplexní dlouhodobý plán v oblasti obrany s předpokládaným výhledem až do roku 2035 a s investičním plánem, který určuje vládní strategii v oblasti financování obrany, dosáhly výdaje na obranu ve finančním roce 2020–2021 objemu 44,6 mld. AUD, tedy 2,2 % HDP (plán byl 2 %). Austrálie je tradičně na 12. – 13. místě na světě ve výši výdajů na obranu. V rámci desetiletého plánu by se nové investice do obrany měly do roku 2026 vyšplhat na částku 195 mld. AUD. Austrálie počátkem roku 2018 představila Exportní strategii obranného průmyslu, která jí má v příští dekádě napomoci dostat se mezi první desítku světových vývozců vojenského materiálu. V červnu 2020 vláda zveřejnila aktualizaci strategického dokumentu z roku 2016 s názvem „2020 Defence Strategy Update“, který reaguje aktuální geopolitickou situaci v regionu. Cílem přijatého dokumentu je posílit strategické prostředí obranného systému, odradit akce proti australským zájmům a odpovědět důvěryhodnou vojenskou silou pokud bude situace vyžadovat. Austrálie má vyspělý obranný průmysl s podporou státu při navazování spolupráce se zahraničními partnery ve výrobě i výzkumu a vývoji nebo při exportu vč. financování. Vyrábí konkurenceschopné obranné prostředky ve všech segmentech ozbrojených sil (vodní, pozemní, vzdušné, vesmírné a kybernetické prostředky).

Austrálie patří do skupiny stejně smýšlejících států jako ČR v regionu Indo – Pacifiku. Jednou z platforem pro další rozvoj spolupráce v oblasti obranného průmyslu je Strategie ČR pro oblast Indo – Pacifiku, která vychází a koresponduje s obdobným materiálem EU. České firmy, asociace v obranném, bezpečnostním průmyslu a letectví nebo specializované státní organizace na podporu exportu komodit obranného průmyslu mohou navázat spolupráci s partnery v Austrálii jako jsou asociace Aviation Aerospace Australia, Australian Space Agency, Australian Industry and Defence Network aj. Jako perspektivní pro obchodní nebo vědecko-technickou spolupráci jsou následující oblasti a prostředky: letecký průmysl (kompletní UAV nebo motory pro tyto prostředky a drony, speciální komponenty, výcvikové systémy/trenažéry pro piloty s využitím umělé inteligence, vrtulová i proudová tréninková letadla, podzvukové stíhací letadla pro tréninkové účely, sportovní letadla), radary pasivní i aktivní pro vojenské i civilní užití, prostředky pro elektronický boj, palné zbraně (pistole, útočné pušky), speciální munice, NBC prostředky vč. detekčních zařízení pro chemické zbraně, vesmírné technologie a speciální software pro kartografické mapování, optické přístroje, prostředky a SW pro kybernetickou bezpečnost, prvky a systémy integrovaného řízení vč. využití v poli, prostředky civilní obrany, nákladní vozy do těžkého terénu.

Austrálie, která má i přes nedostatek vodních zdrojů v některých částech země rozvinutou vodohospodářskou strukturu, pokračuje v budování zavlažovacích systémů, přehrad, desalinačních zařízení atd. Hlavními výzvami pro australské vodohospodáře je rostoucí poptávka, klimatické změny a populační růst. Žádané budou nadále technologie a inovace napomáhající rozšíření infrastruktury a zajištění bezpečných zdrojů pitné vody. Rozvoj odpadního a recyklačního průmyslu je v počátcích a nabízí příležitosti pro české firmy.

Austrálie má i přes obecný nedostatek vodních zdrojů v některých částech země rozvinutou vodohospodářskou strukturu a pokračuje v budování zavlažovacích systémů, přehrad, desalinačních zařízení. Hlavními výzvami pro australské vodohospodáře zůstanou rostoucí poptávka, populační růst a klimatické změny. Období dlouholetého sucha vyvrcholilo devastujícími požáry na východním pobřeží Austrálie na přelomu let 2019/2020. Žádané budou nadále technologie a inovace napomáhající rozšíření infrastruktury, zajištění bezpečných zdrojů pitné vody a technologie zajišťující čištění odpadních a průmyslových vod, vč. vzniklých při těžbě nerostů.

V oblasti odpadového hospodářství se začínají projevovat pozitivní trendy při recyklaci. Podle zprávy o vývoji sektoru za rok 2020 (Waste Report 2020) podíl recyklovaného odpadu dosáhl 60 % s trendem každoročního nárůstu. V roce 2019 bylo vytvořeno v zemi 74,1 mil. tun odpadu, z toho 22,9 mil. tun tvořilo zdivo, 14,3 mil. tun organický odpad a 12,5 mil. tun popel. Roční přírůstek odpadu je zhruba 5 mil. tun. Podle akčního plánu národní strategie v oblasti odpadového hospodářství do roku 2030 chce vláda zvýšit podíl recyklovaného odpadu na 80 % a snížit produkci odpadu na jednoho obyvatele o desetinu. Mezi hlavní trendy v sektoru odpadového hospodářství patří vyšší úroveň recyklace a souvisejících technologií, rozvoj technologií na redukci asbestu a dalších škodlivých prvků v půdě a odpadu (např. ve zdivu), lepší recyklace potravinového odpadu a e-odpadu a v neposlední řadě i využití odpadu k výrobě energie. Odpadní a recyklační průmysl a vytváření cirkulární ekonomiky zůstává sektorem vyžadujícím dlouhodobý koncepční přístup; jeho rozvoj je v počátcích a nabízí příležitosti pro řešení českých firem.

Příležitosti pro české firmy v sektoru vodohospodářství jsou v dodávkách vodních turbín, čerpadel, závlahových systémů, produktovodů vč. přečerpávacích stanic, odsolovacích zařízeních, protipovodňových zábran, čističek odpadních vod (z domácností i průmyslových provozů a dolů, a čističek vyrábějících biometan), úpraven vody, sofistikovaných zařízení na výrobu vody ze vzduchu s využitím fotovoltaiky nebo v oblasti chytrých řešení a inženýrských či technických služeb. V odpadovém hospodářství se jedná o zařízení pro recyklaci běžných stavebních materiálů nebo znečištěných azbestem a dalšími nebezpečnými látkami, kogenerační jednotky využívající odpad k výrobě energie, třídičky odpadu, spalovny toxického odpadu, kompostárny.

Z demografického hlediska má Austrálie stárnoucí populaci, což klade zvýšené nároky na výdaje do zdravotnictví. Za poslední dekádu se rozpočet zdravotnictví a starobní péče v Austrálii více než zdvojnásobil. Trh zdravotnických technologií v Austrálii je závislý na dovozu, přestože se na trhu vyskytují místní výrobci a dodavatelé. Vzhledem k růstu populace probíhá výstavba nových nemocnic, jak státních tak soukromých. Australská vláda bude podporovat medicínský výzkum včetně vývoje například biotechnologií.

Australský zdravotní systém je na vysoké úrovni a zahrnuje státní (veřejnou) i privátní zdravotní péči. Ve finančním roce 2019-2020 dosáhly výdaje na zdravotnictví objemu 202,5 mld. AUD, tj. 10,2 % HDP. Za poslední dekádu se rozpočet do zdravotnictví a starobní péče více než zdvojnásobil. Zhruba 70 % výdajů na zdravotní péči hradí stát a 30 % jednotlivci a nevládní organizace. Roční zdravotní výdaje na osobu permanentně rostou a v současné době činí 7 920 AUD na osobu ročně. Privátní zdravotní pojištění má 45 % obyvatelstva. Z demografického hlediska má Austrálie stárnoucí populaci, což klade zvýšené nároky na výdaje do zdravotnictví. Téměř polovina obyvatel (11 mil.) trpí chronickým onemocněním; navíc roste výskyt obezity. Podle statistického úřadu se do roku 2031 zdvojnásobí počet osob starších 85 let (nyní je průměrný věk mužů 80 a u žen 85 roků). Mezi hlavní výzvy zdravotního systému v zemi patří: stárnutí populace, růst podílu chronických onemocnění, nárůst nákladů na zdravotnický výzkum a vývoj, používání pokročilých technologií a lepší využívání a zpracování dat.

Austrálie je 12. největším trhem se zdravotní péčí. Trh zdravotnických technologií je závislý na dovozu, přestože se na trhu vyskytují místní výrobci a dodavatelé. Více než 90 % domácích potřeb zdravotnických prostředků a zařízení je z dovozu. V roce 2021 trh s těmito komoditami dosáhl objemu 4,8 mld. AUD, z toho dovoz činil 4,6 mld. AUD. Přitom místní výroba dosáhla objemu 1,5 mld. AUD, ale exportováno bylo za 1,3 mld. AUD. Během pandemie covid-19 se zřetelně ukázala závislost Austrálie na zahraničních dodavatelích zdravotnického materiálu. Australská vláda se situaci snažila čelit jednak nalezením nových dodavatelských řetězců, jednak snahou o pokrytí poptávky z domácích zdrojů prostřednictvím výzvy k tzv. re-tooling – převedení stávajících výrobních kapacit na výrobu zdravotnického materiálu. Ve zdravotnictví dochází k úspěšné aplikaci digitálních technologií (například představena byla služba „Teleheath“, konzultace s praktickým lékařem prostřednictvím mobilního telefonu), tento trend bude pokračovat. Australská vláda bude podporovat medicínský výzkum včetně vývoje například biotechnologií, k čemuž vytvořila Medical Reasearch Future Fund.

V zemi je zájem zejména o zdravotnická zařízení s výrazným zlepšením klinických příznaků a rychlejším uzdravením pacientů nebo řešící postižení či chronické onemocnění a bolesti. The Therapeutic Goods Administration (TGA) reguluje průmyslová zdravotnická zařízení. Evropské a australské standardy jsou podobné a řídí se mezinárodním zdravotnickým regulačním rámcem IMDRF. Většina dovážených zařízení má CE certifikáty. Pořizování zdravotnických prostředků a techniky v rámci tendrů probíhá v rámci transparentního elektronického systému.

České firmy mají možnost prosadit se na místním trhu jen s vyspělými a velmi konkurenceschopnými výrobky inovativního charakteru. S ohledem na potřeby země se může jednat o výrobky pro stárnoucí populaci jako jsou ortopedické a protetické komodity (např. klouby z ušlechtilé oceli), neinvazivní diagnostické produkty, digitální zdravotní technologie, automatizované zdravotnické služby a diagnostické služby i na dálku v modu real-time, sběr a vyhodnocení získaných dat, vybavení nemocnic a domů pro seniory (lékařský nábytek, postele, inkubátory, infrastruktura – rozvod kyslíku a dalších plynů, chirurgické nástroje), operační sály, vybavení laboratoří, různé testovací sady na zjištění virových a dalších onemocnění, steny, vitro diagnostické kity, optické a laboratorní přístroje pro lékařství, speciální sklo atd. S ohledem na obrovské rozměry země s velkou četností odlehlých oblastí připadají v úvahu i mobilní nemocnice a ambulance do odlehlých oblastí v kombinaci s heliportem v kontejnerové variantě s úplným letištním vybavením.

Austrálie i nadále bude významným vývozcem zemědělských produktů a potravin; současně zhruba 15 % celkové spotřeby potravin dováží. Australské zemědělství je velmi rozvinuté, zemědělská produkce i potraviny jsou velmi kvalitní, dvě třetiny produkce jdou na vývoz – zejména do Asie, ale i USA a EU. Nejvíce se vyváží obilí, vlna, víno, maso, mléko a mléčné výrobky, mořské plody. Importují se zejména nealkoholické a alkoholické nápoje, sirupy, cukrovinky a tuky a oleje. Nadále bude existovat potenciál pro dovoz zemědělských strojů a strojů pro zpracovatelský průmysl – balicí, zátkovací, etiketovací linky.

Austrálie i nadále zůstává významným vývozcem zemědělských produktů a potravin. Australské zemědělství je velmi rozvinuté, zemědělská produkce i potraviny jsou velmi kvalitní. Mezi nejvýznamnější zemědělské sektory patří chov hovězího dobytka, pěstování obilí, mlékárenská výroba, pěstování ovoce a zeleniny a chov ovcí a produkce vlny. V posledním období se negativně na rozvoji odvětví podepsala pandemie covid-19 a přírodní události v podobě lesních požárů a záplav, které souvisí s klimatickými změnami. Zhruba 70 % zemědělské produkce jde na vývoz – zejména do Asie, ale i USA a EU, ale současně Austrálie dováží zhruba 15 % celkové spotřeby potravin. V roce 2021-2022 je očekávána zemědělská výroba v úhrnném objemu 81 mld. AUD a vývoz v objemu 64 mld. AUD. V roce 2019-2020 činil zemědělský vývoz vč. lesnictví a rybářství 51,8 mld. AUD. Největšími exportními komoditami bylo hovězí maso (22 %), ostatní maso (11 %), obilí (7 %), víno (6 %), jedlé produkty (5 %), ovoce a oříšky (5 %), vlna (5 %), mléčné výrobky (3 %).

Austrálie je čistým dovozcem následujících zemědělských a potravinářských komodit: mořské plody, ovoce a zelenina, nealkoholické nápoje, sirupy a posilující nápoje, sladkosti a pekařské výrobky, oleje a tuky. Dovoz potravin tvoří zhruba 8 % z celkových dovozů, přičemž v hodnotovém vyjádření celý zemědělský dovoz činí 15 až 20 mld. AUD ročně. Intenzivní využívání půdy vyžaduje i dovozy hnojiv. Největší agrární komoditou v dovozu je položka různé připravené jídlo (ročně zhruba 2,9 mld. AUD), následují alkoholické nápoje – víno, whisky a pivo (2,6 mld. AUD) a mléčné výrobky (1,4 mld. AUD). Většina zemědělských a potravinářských dovozů je z EU, Nového Zélandu a USA (54 %).

Přestože si zemědělské a potravinářské stroje a zařízení místní průmysl z velké části zajišťuje sám, ročně se dováží tato technika za 1,2 mld. AUD (údaj za rok 2020). V teritoriálním členění se největší dovoz této skupiny výrobky realizoval z USA (39 %), Německa (17 %), Číny (14 %) a Kanady (7 %). Z komoditního hlediska jsou na prvním místě sekačky trávy (28 %), následují kombinované mlátičky/kombajny (17 %), lisy na slámu (12 %), přepravní vozy, stroje na čištění a třídění vajec a stroje na zpracování sena.

Pro české firmy existují v Austrálii v potravinářských komoditách příležitosti ve vývozu nealkoholických nápojů a minerálních vod, sirupů a energetických nápojů, dále alkoholických nápojů (pivo, cider, destiláty), nealkoholického piva, cukrovinek, oplatek nebo čokoládového zboží, dětské výživy, hotových pokrmů, biopotravin, cereálií, tuků a olejů. Dále existuje potenciál pro vývoz do Austrálie zemědělských strojů a zařízení jako jsou stroje pro zpracování půdy (orba, podmítání) na velkoplošných farmách, sekačky trávy (jak pro velké zemědělské plochy tak pro parky a sportoviště vč. techniky na dálkové ovládání ve ztížených podmínkách), stroje na sklizeň a přepravu sena, stroje na třídění vajec, technologie ustájení a technologie související s chovem hospodářského zvířectva (krávy, prasata, slepice), zavlažovací systémy, traktory a části, lesnické stroje a rovněž stroje pro zpracovatelský průmysl – balicí, zátkovací, etiketovací linky nebo stroje pro průmyslovou výrobu potravin i s využitím ušlechtilých ocelí.

Omezení osobního kontaktu urychlilo vstup digitálních řešení včetně zdravotnictví a vzdělávacích služeb. Australský „Digital Business Plan“ za klíčové prvky digitální transformace považuje revizi systémů digitální identity. Z důvodu zahraničních kybernetických útoků má Austrálie značný zájem na dalším posilování kybernetické bezpečnosti, digitální identity a digitální infrastruktury vůbec, příležitosti nabízí i oblast umělé inteligence.

Omezení osobního kontaktu urychlilo vstup digitálních řešení do ostatních sektorů včetně zdravotnictví a zejména vzdělávacích služeb. Australské univerzity jsou závislé na zahraničních studentech, jedním z nejpostiženějších odvětví je vysokoškolské vzdělávání – očekávaná ztráta dosáhne 10–19 mld. AUD v letech 2020–2023. Lze očekávat pokračující boom e-learningových řešení a jejich implementaci do systému vysokoškolského vzdělávání. Restrikce přispěly ke zvýšenému zájmu a využití prostředků e-commerce, řešení pro vzdálený přístup a spolupráci (práce z domova, komunikační a sdílené platformy), on-line entertainment, nová řešení ve zdravotnictví. Z důvodu zahraničních kybernetických útoků má Austrálie zájem na dalším posilování kybernetické bezpečnosti a digitální infrastruktury vůbec. Neustává zájem o smart řešení aplikovatelná do všech výrobních odvětví. Čtvrtým největším exportním odvětvím jsou produkty a služby fintech (finanční technologie), který je 6. největší na světě a 2. v oblasti Asie a Pacifiku. V roce 2018 jeho produkce činila 8 mld. AUD. Stejně nadějný je herní průmysl, kam v roce 2020 směřovaly investice za 270 mil. AUD a o rok později příjmy dosáhly 226 mld. AUD.

Australská vláda přijala plán na zotavení a růst ekonomiky a vytvoření pracovních míst, kdy jedním z cílů je vytvořit z Austrálie vedoucí digitální ekonomiku a společnost do roku 2030. K tomu mají přispět schválené a již realizované programy. Prvním je investiční plán NBN (National Broadband Network) v objemu 4,5 mld. AUD na zavedení ultrarychlého širokopásmového internetového připojení pro miliony rodin a firem do konce roku 2022. Dalším programem je „2020 Cyber Security Strategy“, na kterou bylo vyčleněno 1,67 mld. AUD, ze kterých jsou financovány inovace v oblasti bezpečnosti online aktivit. Cílem je vytvořit systém digitálních zkušeností a zlepšit důvěru v bezpečnost v digitální ekonomice.

Austrálie má zpracovanou strategii digitální ekonomiky a zatím posledním opatřením je v září 2020 vládou schválený „Digital Business Plan“ s rozpočtem 800 mil. AUD. Plán má zajistit digitální transformaci země a využít přednosti digitálních technologií k růstu zaměstnanosti a výkonnosti ekonomiky. Pandemie covid-19 urychlila využívání IT a digitálních technologií a vláda se snaží stávající trend využít k naplnění stanovených cílů. Plán má odstranit zastaralé regulatorní bariéry, rozšířit kapacity malých podniků a rozšířit digitální technologie do všech odvětví hospodářství. Plán má zajistit do r. 2024 zvýšení HDP o 6,4 mld. AUD (každý rok o 1,5 mld. AUD). Plán zahrnuje vytvoření systému digitální identity s rozpočtem 257 mil. AUD (již nyní má digitální identitu 1,6 mil. obyvatel a 1,2 mil. podniků v rámci 70 veřejných služeb), na implementaci modernizovaného systému registrace firem je vyčleněno 420 mil. AUD. Další prostředky jsou vyčleněny na rozšíření pravidel spotřebitelských dat do bankovnictví a energetiky, na rozšíření sítě 5G do klíčových odvětví nebo digitálních technologií do malých podniků; budou zavedeny nové regulatorní technologie, podpořeny finanční technologie s cílem exportovat finanční služby, zavedeny dva pilotní projekty blockchain, podpořeny projekty v oblasti mezinárodních standardů a elektronického fakturačního systému a další prvky reformy digitalizace.

České firmy mají příležitost uplatnit své zkušenosti, produkty a služby v oblasti antivirových programů a dalších prvků kybernetické bezpečnosti. Zejména oblast obrany a bezpečnosti si vyžaduje sofistikovaná řešení, kterými české firmy disponují. Další příležitosti pro expanzi na australský trh skýtají IT a digitální systémy a aplikace v oblasti zdravotnictví, jako jsou online (real time) systémy vyšetřování a diagnostiky pacientů na dálku nebo systém získávání a zpracování dat. V oblasti dopravy se jedná o IT systémy s prvky umělé inteligence při řízení dopravy nebo trenažery pro piloty a letový provoz, rovněž s prvky umělé inteligence. Další perspektivní oblastí jsou e-learningové programy a tzv. smart řešení např. v energetice (tzv. smart grid - systémy digitální správy lokálních energetických sítí a výroby energie).

Přečtěte si také