Celková výroba elektřiny brutto v roce 2016 klesala již čtvrtým rokem a dosáhla 83,3 TWh, což představuje pokles o 586,4 GWh (- 0,7 %) proti roku 2015

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydává v souladu s § 17 odst. 7 písm. m) zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění, (energetický zákon), roční zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích za rok 2016. Veškerá data vycházejí z podkladů od licencovaných subjektů.

Zpráva navazuje na roční zprávy vydané v předchozích letech a přináší informace o základních ukazatelích elektroenergetiky a částečně teplárenství za rok 2016 včetně jejich vývoje za posledních deset let. Jednotlivé kapitoly obsahují statistická data o bilancích elektřiny za leden až prosinec roku 2016, vývoji výroby a spotřeby elektřiny podle příslušných kategorií včetně výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla. Zpráva dále obsahuje vyhodnocení instalovaného výkonu ES ČR, přeshraničních toků elektřiny a některá krajská vyhodnocení. Detailnější informace lze nalézt v čtvrtletních zprávách o provozu ES ČR, které jsou zveřejněny na internetových stránkách ERÚ. Roční zpráva za rok 2016 vychází z dat prosincové zprávy 2016 a obsahuje některé zpřesněné údaje oproti vydaným čtvrtletním zprávám.

Celková výroba elektřiny brutto v roce 2016 klesala již čtvrtým rokem a dosáhla 83,3 TWh, což představuje pokles o 586,4 GWh (- 0,7 %) proti roku 2015. Tuzemská brutto spotřeba elektřiny druhým rokem rostla na 72,4 TWh (+ 2 %) a byla nejvyšší za posledních deset let. Největší meziroční změna výroby elektřiny brutto byla zaznamenána u paroplynových elektráren o 1 300 GWh (+ 47 %), jejich instalovaný výkon zůstal beze změn 1 363 MW. Naopak pokračoval meziroční propad výroby jaderných elektráren o 2 737 GWh (- 10,2 %), jejichž instalovaný výkon byl čtvrtým rokem 4 290 MW. U velkých vodních elektráren s instalovaným výkonem nad 10 MW výroba vzrostla meziročně o 154 GWh (+ 20 %), zatímco v předchozích dvou letech klesala. Instalovaný výkon byl beze změny 753 MW. U malých vodních elektráren vzrostla výroba elektřiny brutto o 51 MWh (+ 5 %), instalovaný výkon byl téměř beze změny 337 MW. Celkově výroba vodních elektráren vzrostla oproti roku 2015 o 206 GWh (+ 11,5 %). Zatímco instalovaný výkon malých vodních elektráren byl 31 % celkového instalovaného výkonu všech vodních elektráren, vyrobily 53 % elektřiny z celkové výroby vodních elektráren. Výroba elektřiny přečerpávacích elektráren klesla meziročně o 74 GWh (- 6 %), zatímco předchozích sedm let stále stoupala. Větrné elektrárny vyrobily meziročně o 76 GWh elektřiny méně (- 13 %), instalovaný výkon byl třetím rokem téměř stejný 282 MW. Výroba elektřiny ze slunečních zdrojů meziročně klesla o 132 GWh (- 6 %), instalovaný výkon od roku 2011 mírně roste v řádu jednotek procent na 2 047 MW na konci roku 2016. Zatímco výroba BRKO meziročně stoupla o 12 GWh (+ 14 %), výroba z biomasy i bioplynu mírně klesla. I přes nárůst tuzemské brutto spotřeby elektřiny o 1 404 GWh (+ 2 %) zůstala hodnota výroby elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů téměř stejná 9 395 GWh (- 0,3 %). Trend stoupající výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se v posledních třech letech ustálil a podíl výroby elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě dosáhl hodnoty 13 %. Zatímco výroba elektřiny z hnědého uhlí zůstala na téměř stejné úrovni, výroba z černého uhlí meziročně stoupla o 554 GWh (+ 11 %). Výroba elektřiny ze zemního plynu stoupla oproti roku 2015 o 1 444 GWh (+ 73 %).

Spotřeba elektřiny nejvíce vzrostla u domácností, meziročně o více než 437 GWh (+ 3 %). Oproti ostatním krajům byl významně vyšší nárůst spotřeby domácností ve Středočeském kraji, a to téměř o 102 GWh (+ 4,1 %). Celkově byl meziročně nejvyšší nárůst spotřeby v Moravskoslezském kraji především vyššími dodávkami do sektoru energetiky (o 347 GWh). Nejvyšší nárůst dodávek do stavebnictví byl v Praze (o 8,4 GWh), kde byl oproti jiným krajům řádově vyšší nárůst do sektoru obchod, služby, školství, zdravotnictví (o 517 GWh).

Stejně jako v předchozích letech bylo i v roce 2016 trvale záporné saldo, které za celý rok činilo téměř 11 TWh. To představuje meziroční pokles o 590 GWh (- 12,3 %), způsobený nižším přeshraničním tokem elektřiny z ČR, i když se zvýšily přeshraniční toky z ČR. Za posledních deset let byla hodnota salda nejnižší.

Ročního maxima zatížení bylo v soustavě dosaženo dne 5. prosince 2016 v 16 hodin (11 410 MW) a ročního minima dne 7. srpna 2016 v 5 hodin (4 932 MW). Zpráva vyhodnocuje i hodinové průběhy zatížení a spotřeby včetně struktury zdrojů pokrývajících maximální a minimální zatížení. Dále jsou uvedeny průběhy spotřeb ve dnech maxima a minima v minulých letech.

Roční zpráva dále prezentuje vybrané technické údaje o přenosové soustavě a regionálních distribučních soustavách včetně ukazatelů kvality dodávek SAIFI, SAIDI a CAIDI, z jejichž vyhodnocení vyplývá, že bylo dosaženo nejnižšího počtu a dob trvání přerušení dodávek elektřiny od začátku jejich sledování. Na závěr je přiložena aktuální mapa elektrizační soustavy ČR.

Údaje pro roční zprávu jsou získávány přímo od výrobců elektřiny, provozovatelů distribučních soustav a přenosové soustavy, o obnovitelných zdrojích s podporou od OTE, a.s. Zdroje dat jsou uvedeny u jednotlivých tabulek ve zprávě.