Údaje za srpen hlásí mírný meziměsíční pokles výrobních cen v tuzemském průmyslu

Údaje za srpen hlásí mírný meziměsíční pokles výrobních cen v tuzemském průmyslu.

Meziroční růst cen průmyslových výrobců vykázal viditelné zpomalení, již druhý měsíc v řadě.

Zmírnění meziroční růstu výrobních cen hlásí také zemědělství a vývoj cen jak v průmyslu, tak v zemědělství míří pod prognózu ČNB.

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu v srpnu vykázaly již podruhé v řadě zmírnění meziročního růstu, tentokrát z 26,8 % na 25,2 %,  když finanční trh očekával růst na úrovni 25,7 %.

V meziměsíčním vyjádření výrobní ceny v průmyslu klesly o 0,1 %, což představuje první meziměsíční cenový pokles od konce loňského roku.

ČNB ve své prognóze z počátku srpna očekávala, že ceny průmyslových výrobců v letošním třetím čtvrtletí vzrostou meziročně v průměru o 28,4 % poté, co ve druhém čtvrtletí vzrostly meziročně o 27,7 %.

Skutečný vývoj za červenec a srpen naznačuje, že růst výrobních cen v průmyslu bude ve třetím čtvrtletí výrazně nižší, než centrální banka předpokládala.

Zmírnění meziročního růstu výrobních cen v průmyslu bylo taženo vývojem cen ropy a dalších komodit, což se projevilo v cenách jak v rafinerském průmyslu, tak v chemickém průmyslu anebo u zpracování kovů.

Odvětví výroby elektřiny, plynu a páry vykázalo další zrychlení meziročního růstu cen, mírné zrychlení cenového růstu hlásí také výroba dopravních prostředků a potravinářský průmysl.

V případě potravinářského průmyslu se meziroční růst cen zrychlil, z červencových 22,2% na 22,6 % v srpnu: šlo již pouze o mírné zrychlení cenového růstu a vývoj cen v zemědělství naznačuje, že by růst cen v potravinářském průmyslu mohl brzy dosáhnout vrcholu.

V případě zemědělských výrobců meziroční růst výrobních cen v srpnu zpomalil z 39,8 % na 38,3 %, když v meziměsíčním vyjádření ceny klesly o 2,3 %.

Srpen představuje druhý měsíc v řadě, kdy zemědělství hlásí meziměsíční pokles cen a poměrně viditelné zpomalení tempa meziročního růstu cen.

V rostlinné výrobě meziroční růst výrobních cen v srpnu zpomalil z 51,0 % na 47,4 %.

Živočišná výroba ovšem hlásí další zrychlení meziročního růstu výrobních cen: z červencových 25,8 % na 28,0 %.

ČNB ve své srpnové prognóze počítala pro letošní třetí čtvrtletí s meziročním růstem cen v zemědělství o 43,5 %, když ve druhém čtvrtletí byl vykázán meziroční růst výrobních cen o 39,1 %.

Česká ekonomika čelí cenovým tlakům ze strany energií, data o vývoji výrobních cen ale příjemně překvapily slabším meziročním cenovým růstem jak v průmyslu, tak v zemědělství již druhý měsíc v řadě.

Na cenový vývoj může dopadat kombinace ochlazování hospodářského růstu a předchozího zpřísňování měnových podmínek prostřednictvím zvyšování úroků ČNB,

Po většinu letošního druhého pololetí bude působit statistický efekt meziročního srovnávací základny: v loňském druhém pololetí ceny meziměsíčně výrazně rostly, což čistě matematicky bude nyní působit coby brzda meziročního cenového růstu, ať již hovoříme o cenách výrobců anebo o cenách pro konečné spotřebitele.

Ceny zemědělských výrobců a ceny v průmyslu již zřejmě zaznamenaly vrchol svého meziročního růstu cen letos v červnu a v dalších měsících může pokračovat zmírňování jejich meziročního růstu.

Statistiky o vývoji výrobních cen mohou být důležitou zprávou pro ČNB při rozhodování o dalších krocích na poli měnové politiky, konkrétně úrokových sazeb.

Většina členů bankovní rady ČNB se přiklání k názoru, že již není třeba dále zvyšovat úrokové sazby a data o cenách výrobců za letošní červenec a srpen mohou tento názor podpořit.

Osobně sdílím názor, že ČNB svou dvoutýdenní repo sazbu ze stávající úrovně 7 % již letos dále nezvýší a možná již v prvním čtvrtletí roku 2023 může začít proces postupného snižování úroků.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.