Celková výroba elektřiny brutto v roce 2019 dosáhla téměř hodnoty 87,0 TWh, což představuje meziroční pokles o 1 TWh (- 1,1 %) proti roku 2018

Celková výroba elektřiny brutto v roce 2019 dosáhla téměř hodnoty 87,0 TWh, což představuje meziroční pokles o 1 TWh (- 1,1 %) proti roku 2018. Nejvíce elektřiny bylo vyrobeno v lednu: 8,6 TWh, což bylo způsobeno mimo jiné vyšší spotřebou v souvislosti s chladnějším počasím. Největší meziroční relativní změnu výroby elektřiny brutto zaznamenaly paroplynové elektrárny, které vyrobily meziročně o 1,8 TWh více (+ 49,5 %). Výroba elektřiny brutto naopak nejvíce klesla v parních elektrárnách o 3,7 TWh (- 8,2 %) a jejich instalovaný výkon poklesl na hodnotu 10,7 GW, což je pokles o 0,3 GW (- 3,1 %). Výroba elektřiny brutto z hnědého uhlí poklesla o 2,6 TWh (- 6,8 %), výroba z černého uhlí meziročně klesla o 0,9 TWh (- 26,8 %). Výroba elektřiny ze zemního plynu vzrostla oproti roku 2018 o 2,0 TWh (+ 58,1 %). Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách vzrostla meziročně o 0,4 TWh (+23,4 %).

Výroba elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů vzrostla meziročně o 619 GWh (+ 6,6 %) a poprvé tak překročila hranici 10 TWh. Klesala výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren o 54 GWh (- 2,3 %), zatímco jejich instalovaný výkon se téměř nezměnil. Rovněž klesla výroba elektřiny z bioplynu o 80 GWh (- 3,1 %). Naopak u ostatních obnovitelných zdrojů výroba elektřiny vzrostla oproti roku 2018 nejvíce u velkých vodních elektráren o 231 GWh (+ 30,7 %) a malých vodních elektráren o 149 GWh (+ 17,1 %), což bylo způsobeno příznivějšími hydrometeorologickými podmínkami. U větrných elektráren vzrostla výroba elektřiny o 91 GWh (+ 14,9 %) při nárůstu instalovaného výkonu o 23,2 MW (+ 7,3 %), u biomasy o 277 GWh (+ 13,1 %) a u biologicky rozložitelného komunálního odpadu o 5 GWh (+ 4,6 %).

Tuzemská brutto spotřeba elektřiny za rok 2019 stagnovala a zůstala na hodnotě 73,9 TWh (- 0,01 %). K nárůstu spotřeby elektřiny došlo zejména u domácností o 207 GWh (+ 1,4 %) a u velkoodběru z vvn o 24 GWh (+ 0,3 %). Spotřeba elektřiny naopak meziročně klesla u velkoodběru z vn o 390 GWh (- 1,6 %) a u maloodběru podnikatelů o 44 GWh (- 0,6 %). V krajském členění byl největší nárůst spotřeby domácností ve Středočeském kraji, a to o 86 GWh (+ 3,3 %). V ostatních krajích byla spotřeba domácností meziročně rovněž vyšší (nárůst mezi 0,1 až 2,3 %).

Stejně jako v předchozích letech bylo i v roce 2019 trvale záporné saldo importu a exportu elektřiny, které za celý rok činilo 13,1 TWh. To představuje meziroční pokles o 810 GWh (- 5,8 %). Export meziročně klesl o 1,4 TWh (- 5,3 %), import o 0,5 TWh (- 4,7 %).

Ročního maxima zatížení v soustavě bylo dosaženo dne 24. ledna 2019 ve 13 hodin (11 895 MW) a ročního minima dne 4. srpna 2019 v 5 hodin (4 831 MW). Zpráva vyhodnocuje i hodinové průběhy zatížení a spotřeby včetně struktury zdrojů pokrývajících maximální a minimální zatížení. Dále jsou uvedeny průběhy spotřeb ve dnech maxima a minima v minulých letech.

Roční zpráva dále prezentuje vybrané technické údaje o přenosové soustavě a regionálních distribučních soustavách včetně ukazatelů kvality dodávek. Z vyhodnocení ukazatelů SAIFI, SAIDI a CAIDI vyplývá, že hodnoty za rok 2019 nezaznamenaly z dlouhodobého hlediska výraznější výkyv. Zpráva obsahuje tarifní statistiky včetně jejich vývoje za posledních 10 let. Tyto statistiky podávají přehled o počtu odběrných míst a spotřebě elektřiny dle jednotlivých distribučních sazeb a vycházejí z fakturačních údajů. Na závěr je přiložen Sankeyův diagram znázorňující bilanci elektřiny za rok 2019 a aktuální mapa elektrizační soustavy ČR.