Export (export.cz)
Makroekonomika  |  29.05.2024 15:58:32

Ukrajinci našlapují mezi ozvěnami Černobylu a vyhlídkami obnovy (energetické lekce z války)

Celý svět prakticky v přímém přenosu každý den sleduje oběti ruského bombardování na Ukrajině, kterým bylo možné aspoň částečně zabránit včasnými dodávkami zbraní ze Západu. Posílení systémů protivzdušné obrany bezpochyby pomůže v přímém boji proti Putinově agresi, ta ale v posledních měsících napáchala obrovské škody v ukrajinském týlu. Tamní energetika se bude vzpamatovávat hůře než loni a podle některých pozorovatelů to může být klíčový faktor celkového ruského úspěchu.

Ilustrační foto: Shutterstock

Jisté je, že bez funkční ochrany proti útokům z nebe by Ukrajina čelila nejenom okamžitým ztrátám, ale také těm, které se projeví později. „Dnes je energetická bezpečnost synonymem protivzdušné obrany,“ řekl podle serveru 24 Kanal ekonom Oleh Pendzin. Opravovat cokoliv, když může vzápětí přijít další úder, je podle něj vyhazováním peněz.

Ruští agresoři zničili zhruba polovinu energetického systému. V případě tepelných a vodních elektráren „odpadlo“ 80 procent zdrojů. To se projeví v létě, kdy roste spotřeba energie kvůli chlazení a klimatizaci, a hlavně v zimě. Ta příští může být s velkou pravděpodobností ještě horší než předchozí. „Likvidace škod a opravy mohou trvat kolem deseti měsíců,“ prohlásil podle ukrajinských médií šéf elektrárenské společnosti DTEK Dmytro Sacharuk.

Čerstvé zkušenosti ukrajinské energetiky mají dopady na vzrušenou diskusi o tom, jak by měla vypadat její obnova – ta akutní, ale i ta dlouhodobější, snad se dá říci, že poválečná. Sami Ukrajinci se přou o to, do jaké míry je do budoucna řešením posílit jadernou energetiku a do jaké míry spíše decentralizace. Obojí může mít smysl v určitém časovém horizontu. Tato diskuse je významná také pro české firmy. Ať už se vývoj bude ubírat jakýmkoliv směrem, české firmy mají šanci se do obnovy významně zapojit.

JÁDRO PŘINÁŠÍ STABILITU I DĚS

Bylo by ještě mnohem hůř, kdyby Ukrajinci i po ruské okupaci Záporožské jaderné elektrárny stále neměli k dispozici tři jaderné elektrárny s devíti reaktory. Navzdory všem problémům, které ruská agrese způsobuje přenosové síti, zatím přinášejí atomové zdroje aspoň základní pocit jistoty. Má to ale druhou stranu mince. Putinova invaze jasně ukázala, že ani atomové zdroje nejsou vůči válce imunní. Ke druhé černobylské katastrofě má Ukrajina pořád daleko, ale její ozvěny jsou dnes hodně slyšet. Ruská armáda na začátku války obsadila už odstavenou Černobylskou jadernou elektrárnu a její počínání v oblastech se zvýšenou radiací ukázalo, jak je schopna připustit i ohrožení zdraví vlastních vojáků.

Z Černobylu se Rusové stáhli, Záporožskou jadernou elektrárnu, která je se šesti bloky největší v Evropě, okupují dodnes. Moskva si podle všeho uvědomuje, že jaderná havárie na Ukrajině by byla z řady důvodů velkou hrozbou i pro ni samotnou. Faktem ale zůstává, že se Záporožská elektrárna stala terčem vojenského útoku a následně fakticky opěrným bodem okupantské armády. A také místem, které nyní nahání hrůzu pozorovatelům široko daleko. Tamní reaktory momentálně energii nevyrábí, ale válečné střety opakovaně způsobují jejich odpojování od vnějších dodávek elektřiny. Tím je ohroženo chlazení a riziko havárie sílí.

O tom, jak je situace vážná, svědčí bezprecedentní přítomnost pozorovatelů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nejen v Záporožské, ale také v dalších třech funkčních jaderných elektrárnách, které zůstávají pod ukrajinskou kontrolou. Šéfovi MAAE, Argentinci Rafaelu Grossimu nezbývá než pendlovat mezi Kyjevem a Moskvou a snažit se zabránit nejhoršímu. Zatím si ve světě získává uznání, že se mu to snad v rámci možností daří. Dokonce se o něm začalo mluvil jako o nadějném kandidátovi na post generálního tajemníka OSN. Ukrajinci bývají skeptičtější, mají pocit, že se Grossi někdy nechává vodit Rusy za nos.

Válka na Ukrajině každopádně ukázala, že téma, jak zajistit jadernou bezpečnost ve válečných zónách, musí zajímat celý svět.

Jihoukrajinská jaderná elektrárna – jedna ze tří, kterou mají Ukrajinci stále pod svou kontrolou. Foto: Shutterstock

STRATEGIE AGRESORA

Po zkušenostech s ruským útokem na Ukrajinu v únoru 2022 a předchozím ruském utažením plynových kohoutů do Evropy není možné spoléhat na jakékoliv racionální uvažování v Kremlu. Přesto se zdá, že minimálně aktivní snahu Kremlu o jadernou havárii na Ukrajině zatím bylo možné vyloučit. Zvýšená radiace by zasáhla i samotné Rusko, které by navíc dál ohrozilo svou reputaci i v zemích globálního Jihu, kde ještě není tak tragická jako na Západě. Moskva má pořád velké ambice v jaderném exportu a nedávalo by smysl, aby ohrožovala pověst celého atomového oboru.

O to více se Rusové snažili v minulých měsících ničit nejaderné zdroje, tedy tepelné a vodní elektrárny. Zjevně změnili svou strategii, když využili právě oslabení ukrajinské protivzdušné obrany. Zatímco loni čelila velkým škodám zvláště přenosová soustava, letos to jsou samotné elektrárny. Ukrajinský odborník na energetiku Andrian Prokip v blogu amerického výzkumného ústavu Kennan Institute napsal, že ruská armáda se nyní zaměřila na koncentrované útoky s využitím více raket na jednotlivé objekty během každého útoku. To ještě ztížilo možnosti reakce pro ukrajinskou protivzdušnou obranu. Podle dalších zpráv navíc Rusové rozšířili cíle bombardování i o podzemní zásobníky plynu.

Vyřazení celé ukrajinské energetiky nebo její převážné části z provozu, které se snad Rusům nepodaří, by mělo katastrofální důsledky. Krach ekonomiky by zpochybnil existenci ukrajinského státu podobně jako teoretická vojenská porážka. Bez energie by však neměla šanci na úspěch ani samotná ukrajinská armáda, tvrdé rány by dopadly na zásobování po dosud dobře fungující železnici, komunikační systémy i vojenskou výrobu. Nelze opomenout ani to, že blackouty nepříznivě dopadají na morálku obyvatel.

Už dnes se kvůli výpadkům proudu potýká s velkými problémy ukrajinský byznys, mimo jiné proto, že dodávky elektřiny pro domácnosti mívají přednost. Na státní podniky navíc Kyjev přenesl velkou část finančních nákladů na dovoz elektřiny ze zahraničí. Import může dopady výpadků energie zmírnit, ale z hlediska celkových potřeb dokáže pokrýt jen malou část.

VZKAZ PRO DONORY

Pro mezinárodní donory to vše znamená jasný vzkaz – po překonání výpadků v dodávkách zbraní je nutné se maximálně zaměřit také na energetiku. Pokud chtějí zahraniční spojenci Ukrajiny odvrátit její porážku, musí přijít s plány, které budou připomínat českou muniční iniciativu, tentokrát se zaměřením na propojování finančních zdrojů s dostupným energetickým zařízením. Prioritu bude muset mít obnova ukrajinských elektráren. Zároveň, stejně jako v minulosti, pomohou přesně cílené dodávky plynových turbín a menších mobilních plynových zdrojů tam, kde budou nejvíce potřeba. S dodávkami plynových kogeneračních jednotek, které umožňují výrobu elektřiny i tepla, na Ukrajinu má zkušenost i česká společnost Tedom.

Terčem ruského útoku se letos stala také teplárna CHPP-5, která zásobovala elektřinou i teplem město Charkov. Snímek je z doby před poslední ruskou agresí. Foto: Shutterstock

OTAZNÍKY NAD BUDOUCÍ ENERGETIKOU

Ukrajinu zřejmě čeká bouřlivá diskuse, jak z hlediska dlouhodobé rekonstrukce země nejlépe nastavit energetiku, před nadcházející zimou ale není na nějaká velká sofistikovaná řešení dostatek času. Decentralizace energetiky by ji mohla do budoucna učinit odolnější proti dalším případným ruským agresím. Jak však upozorňuje již zmiňovaný ekonom Oleh Pendzin, vybudovat do zimy rozvětvenou síť decentralizovaných plynových zdrojů propojených se zelenou energetikou není reálné. Rychlým řešením už vůbec nejsou nové jaderné zdroje – malé modulární reaktory zatím ani nejsou na trhu, výstavba velkých bloků je otázkou mnoha let.

To je také jeden z důvodů, proč se ozývají kritici hodně ambiciózních plánů, které vytyčuje kyjevská vláda a společnost Enerhoatom v rozvoji jaderné energetiky. Zahrnují výstavbu až devíti jaderných reaktorů ve spolupráci s americkou společnosti Westinghouse, první na řadě má být rozšíření Chmelnycké jaderné elektrárny o čtyři bloky. Dva reaktory AP 1000 má dodat Westinghouse, další dva by vycházely z ruské technologieUkrajinci chtějí koupit příslušné zařízení od Bulharů, kterým zbylo po nedokončeném projektu jaderné elektrárny Belene ve spolupráci s ruským Rosatomem.

Do rozvoje jaderné energetiky na Ukrajině by se chtěly zapojit také české firmy. Plzeňská Škoda JS, která má s dodávkami na Ukrajinu velké zkušenosti, byla už dávno před válkou kandidátem na klíčového dodavatele právě pro rozšíření Chmelnycké elektrárny. Postupem času se stávali stále větší překážkou ruští majitelé Škody JS, od nichž ale klíčovou firmu tuzemského průmyslu nakonec koupila společnost ČEZ.

Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko i po kritice atomových plánů považuje další rozvoj jaderné energetiky za klíčový. „Bez ní nebudeme mít čím svítit,“ říká. Vzhledem ke geografické situaci Ukrajiny podle něj není možné například v zimě spoléhat na solární panely, jejichž výroba se v tomto ročním období blíží nule. Na druhé straně má s rozvojem jádra paralelně stoupat také význam decentralizované energetiky se solárními, větrnými i dalšími alternativními zdroji.

CO NA TO INVESTOŘI?

Hodně bude záležet na tom, jakou energetiku na Ukrajině podpoří mezinárodní investoři. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) se zařadila spíše ke kritikům jádra a advokátům co největší decentralizace. EBRD podle zprávy agentury Interfax-Ukraina mimo jiné upozorňuje na budoucí potenciál zpracování biologických odpadů, efektivnější distribuce energie nebo energetických úspor ve vodním hospodářství. Hodně v tom mohou udělat municipality, ale je nutné posilovat jejich kompetenci.

Je jasné, že nové jaderné reaktory na Ukrajině – stejně jako třeba v Česku nebo jinde na světě – nejsou rychlým řešením na současné problémy. Ve prospěch jádra ale dlouhodobě hrají strategické úvahy. Ukrajina má s mírovým využitím atomu velké zkušenosti a mohla by na něj sázet i pro dlouhodobou modernizaci ekonomiky. Bude to koneckonců v zájmu části jejích zahraničních partnerů, včetně amerického byznysu. Důležité je také geopolitické hledisko – Herman Haluščenko zdůrazňuje, že tady jde o společný zájem Ukrajiny a USA. Technologie, které budou obě země rozvíjet, podle něj mají potenciál vytěsnit Rusy z evropského trhu jaderné energetiky.

Nejpravděpodobnějším scénářem je, že se decentralizace energetiky a rozvoj jádra budou na Ukrajině vzájemně doplňovat. Záležet bude na tom, jak si nakonec Ukrajinci vyhodnotí válečnou zkušenost, která oživila obavy ze druhého Černobylu, ale zároveň potvrdila, že na atomové bloky bylo při odvracení energetického deficitu spolehnutí. Podobné dilema ostatně bude řešit celý svět. Když se atomová elektrárna ocitne uprostřed válečné vřavy, nic dobrého to nevěstí. Pro řadu zemí ale ruská agrese význam jaderné energetiky posílila, protože nabízí cestu k vyšší nezávislosti na surovinách z Ruska a dalších nepřátelských států.

JAN ŽIŽKA

Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Okomentovat na facebooku






Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688