Senátní volby - Boj o křesla v Senátu. Analýza výsledků dosavadních senátních voleb přináší zajímavý pohled na složení horní komory českého parlamentu.

Analýza výsledků dosavadních senátních voleb přináší zajímavý pohled na složení horní komory českého parlamentu.

Senát Parlamentu ČR má 81 členů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. První senátní volby se uskutečnily v listopadu 1996, kdy bylo zvoleno všech 81 senátorů. Od té doby se každé dva roky obměňuje třetina z nich. Volby probíhají většinovým volebním systémem v jednomandátových volebních obvodech. Pro zisk mandátu je nutné ve volebním obvodu získat nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů. Pokud tuto většinu v prvním kole žádný z kandidátů nezíská, postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem platných hlasů do kola druhého, které se koná o týden později. Ve druhém kole je zvolen ten kandidát, který získá více odevzdaných platných hlasů.

Podívejte se také: Senátní volby 2022, seznam kandidátů. 

Prvním kolem to zpravidla nekončí

Zvolení senátorem v 1. kole voleb je vzácnou událostí, neboť k ní došlo pouze třináctkrát z celkových 419 senátních klání. Během prvních senátních voleb v roce 1996 došlo ke zvolení senátora v 1. kole ve čtyřech volebních obvodech (tři pražské a jeden brněnský), v dalších letech, kdy už se volby konaly pouze ve třetině volebních obvodů, to nastalo vždy maximálně v jednom volebním obvodu. Výjimku představuje pouze rok 2018, ve kterém v 1. kole dokázali získat mandát dva kandidáti: Jiří Drahoš ve volebním obvodu Praha 4 a Jiří Čunek ve volebním obvodu Vsetín. Právě volební obvod č. 20 Praha 4 je jediným obvodem, v němž došlo ke zvolení senátora v 1. kole již dvakrát. Naopak v 69 obvodech nebyl v 1. kole senátor doposud nikdy zvolen.

Ve 2. kole voleb zvítězil v téměř 70 % případů ten kandidát, který získal nejvíce hlasů i v kole prvním. Jedinými senátními volbami, ve kterých byli většinově zvoleni kandidáti postupující z druhého místa po 1. kole, byly hned ty v roce 1996. Takto zvítězilo 44 z 81 zvolených senátorů. Zároveň se v dosavadníhistorii v žádných řádných senátních volbách nestalo, aby se ani jeden kandidát, který se v prvním kole umístil na druhém místě, nestal senátorem. Nejméně senátorů (pouze 2) z druhého místa bylo zvoleno v roce 2018. Zároveň existuje 15 volebních obvodů, v nichž nikdy nebyl zvolen senátorem kandidát, který do 2. kola postoupil z druhého místa. Naopak v sedmi volebních obvodech byl takový kandidát zvolen dokonce ve třech z pěti dosud konaných senátních voleb. Zmínit lze v této souvislosti například volební obvod č. 70 Ostrava-město, kde se vítěz 1. kola naposledy stal senátorem v roce 1998.

Rozdíly panují také v počtu senátorů zvolených v jednotlivých volebních obvodech. V sedmi volebních obvodech byli doposud zvoleni pouze dva senátoři. Za nejúspěšnější kandidáty v senátních volbách lze považovat Pavla Eyberta (volební obvod č. 13 Tábor), Milana Štěcha (volební obvod č. 15 Pelhřimov), Jaroslava Kuberu (volební obvod č. 32 Teplice) a Přemysla Sobotku (volební obvod č. 34 Liberec), kteří dokázali vyhrát čtvery senátní volby v řadě. Naopak v jedné třetině obvodů se doposud nestalo, aby byl kandidát zvolen senátorem opakovaně.

Senátoři podle způsobu zvolení v řádnách volbách (%)

Většinu kandidátů nominují politické strany

Kandidáty pro volby do Senátu mohou přihlašovat registrované politické strany, politická hnutí a jejich koalice. Specifickým příkladem kandidatury jsou nezávislí kandidáti, kteří se o senátorský post ucházejí bez záštity politické strany nebo hnutí. Do voleb v řádných termínech takto vstoupilo celkem 163 kandidátů, přičemž relativně nejvyšší zastoupení měli tito kandidáti ve volbách v roce 2000, kdy jejich podíl na celkovém počtu kandidátů dosáhl téměř 14 %. Od té doby ale nepřesáhl hranici 8 %. Celkem bylo do Senátu zvoleno 11 nezávislých kandidátů, nejvíce (3) v roce 2018. Naproti tomu v šesti termínech řádných voleb se do Senátu nedostal ani jeden nezávislý kandidát.

Zajímavým vývojem prošel počet kandidátů, které do voleb přihlásily koalice politických stran či politických hnutí. Nejvýrazněji byli koaliční kandidáti ve volbách zastoupeni v roce 1998. Bylo jich 26, tvořili takřka 19 % ze všech kandidátů a 13 z nich bylo zvoleno senátorem. Všichni zvolení kandidovali v rámci Čtyřkoalice. V letech 2002 až 2010 kandidovali zástupci koalic výrazně méně, přičemž k jejich zvolení došlo v tomto období pouze ve třech případech. Po roce 2010 se zastoupení koaličních kandidátů opětovně zvětšilo a s výjimkou roku 2018 představuje tato skupina vždy více než 10 % z celkového počtu kandidátů.

Struktura kandidátů podle typu volební strany v řádných volbách do Senátu Parlementu ČR (%)

Ženy pouze sporadicky

Senátorem může být zvolen každý volič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb omezena svéprávnost k výkonu volebního práva. Na základě tohoto obecného ustanovení příslušného volebního zákona by se na první pohled mohlo zdát, že by rozdělení senátorských pozic mezi muže a ženy mohlo být rovnoměrné, ve skutečnosti je to ale jinak. Žena byla senátorkou zvolena pouze v 61 případech, což představuje 14,5 % z celkového počtu zvolených senátorů a senátorek. Mezi všemi kandidáty na senátorské křeslo měly ženy zastoupení 15,5 %.

Nejúspěšnější byly ženy ve volbách v letech 2006 a 2016, kdy jich bylo zvoleno šest, naopak nejmenší úspěšnost měly v roce 2018, kdy byly zvoleny pouze dvě. O dominanci mužů vypovídá také fakt, že ve 44 z 81 volebních obvodů nebyla doposud zvolena žádná senátorka, naproti tomu neexistuje volební obvod, ve kterém by ještě nebyl zvolen žádný muž. Posledním volebním obvodem, v němž dosavadní senátorky nahradil muž, se stal volební obvod č. 23 Praha 8 v roce 2018, kdy zdejší voliči poslali do Senátu Lukáše Wagenknechta.

Opakovaně zvítězit se v senátních volbách povedlo celkem osmi ženám. Rekordní počet čtyř vítězství má na kontě Jitka Seitlová, která ve volebním obvodě č. 63 Přerov zvítězila v letech 1996 a 2002, ale na svůj mandát v roce 2007 rezignovala kvůli zvolení zástupkyní ombudsmana. Na předchozí vítězství pak navázala v letech 2014 a 2020. Jitka Seitlová je tak jedinou zástupkyní z řad současných senátorů, která svou funkci vykonávala už po prvních volbách v roce 1996.

Podíl senátorek a senátorů zvolených v řádných volbách do Senátu Parlementu ČR (%)

Registr kandidátů pro letošní volby do Senátu Parlamentu ČR je zveřejněn na stránce volby. cz. Zde můžete například zjistit, kolik kandidátů vstupuje do voleb jako nezávislí a kolik kandidátů přihlásily koalice. První kolo senátních voleb se letos uskuteční 23. a 24. září, druhé kolo 30. září a 1. října. Výsledky budou zveřejněny na webu volby.cz vždy po ukončení daného kola.

Článek si můžete přečíst také v chystaném zářijovém čísle časopisu Statistika&My.