Česko jako předsedající země EU patří v zavádění evropské legislativy k nejhorším, chybí přes 90 zákonů

Česká republika jako aktuálně předsednická země Evropské Unie dlouhodobě selhává v zavádění evropské legislativy. Stát je v prodlení s více než 90 různými povinnostmi, většinou implementací nových směrnic či nápravou chyb z dřívějška. V úspěšnosti tohoto procesu je Česká republika na 22. místě, tedy na posledních příčkách celé EU. Negativní ekonomické dopady přitom mohou být vysoké. Výše pokut či následných přímých a nepřímých škod, včetně ušlých zisků, pozastavení dotačních titulů a ztrát příležitostí se může pohybovat až v desítkách miliard korun. Vyplývá to z analýzy mezinárodní advokátní kanceláře Noerr. Ta upozorňuje, že největší negativní dopad to má na české společnosti, které pak musí překotně a naráz zavádět řadu opatření. V řádu měsíců budou firmy muset například zavést systém pro oznamování nekalého jednání, opět řešit zápisy v evidenci skutečných majitelů, nebo zavést řadu opatření, pokud se jich dotkne zásadně se rozšiřující zákon o významné tržní síle.

„Většina nedodělků a výtek je ještě dílem předchozích vlád, ale bohužel i nové vládě trvá náprava příliš dlouho. S reputačními škodami ohledně kvality i časování zákonodárství jsme si již zvykli nedělat hlavu, ovšem nedostatky v práci politických zástupců stojí obrovské úsilí, peníze, ztrátu práv a příležitostí všech českých společností i občanů. Zákonodárci svou prokrastinací při implementaci EU legislativy tak ,naloží‘ firmám zátěž najednou,“ říká Petr Hrnčíř, partner mezinárodní advokátní kanceláře Noerr.

V blízké době se budou muset společnosti přizpůsobit novým pravidlům mimo jiné ve třech zásadních případech – u zveřejňování skutečných majitelů firem, u zamezení zneužívání významné tržní síly při prodeji potravinářských a zemědělských produktů a u oznamování nekalého jednání, tedy tzv. whistleblowingu. „Pokud tato pravidla budou řádně ve firmách zavedena, tak budou bezpochyby mít pozitivní efekt, a to nejen pro danou konkrétní společnost. Nyní ale zcela zbytečně dochází k implementaci těchto tří podstatných záležitostí překotně a naráz, což nikomu nepomáhá,“ vysvětluje Petr Hrnčíř.

Konečně opravdu povinný zápis skutečného majitele firem do veřejné evidence je starý jen jeden rok. Spousta společností jej po administrativních obtížích provedla a zapsala skutečné majitele dle nových pravidel. Evropská komise ale zjistila, že pravidla v českém zákoně jsou v rozporu s evropskou směrnicí. „Český zákon tak musí být novelizován a mnoho společností čeká obdobný registrační proces jako v loňském roce, spojený s hodinami práce, které by mohly věnovat svému podnikání,“ doplňuje Petr Hrnčíř.

I další změna je pro firemní procesy dramatická. Pokud má společnost roční obrat nad 50 milionů korun a nakupuje nějaké potraviny či zemědělské výrobky, bude při těchto obchodech muset kontrolovat, zda svého dodavatele neomezuje dle nových pravidel zákona o významné tržní síle. Zatím tento zákon platil pouze pro ty největší potravinářské řetězce, nyní může dopadnout skoro na každou firmu. A nedodržování pravidel může jako obvykle finančně zabolet – zde opravdu velice. Dodržení těchto pravidel obnáší například povinnost předchozí a písemné smlouvy s dodavatelem, maximální dobu splatnosti faktur a mnoho dalších zákazů a příkazů ohledně nastavení obchodních vztahů, ve kterých není snadné se bez pomoci zorientovat.

O posledním zmíněném bodě, whistleblowingu, se mluví již dlouho v různých souvislostech. Ve zkratce jde o zavedení povinnosti mít v rámci každé společnosti či instituce nastavený systém, jak umožnit zaměstnancům důvěrně a anonymně upozornit na protiprávní jednání. Brzy bude v důsledku implementace směrnice EU tato povinnost dopadat i na české společnosti, návrh zákona je již v legislativním procesu. Do poloviny příštího roku budou muset všechny společnosti s více jak 50 zaměstnanci zavést vnitřní oznamovací systém a lze jen doporučit, aby společnosti učinily taková opatření, aby tomuto systému zaměstnanci důvěřovali a využívali jej namísto anonymních podání úřadům, policii či do médií. „Zejména pro státní správu však platí povinnosti stanovené směrnicí již od poloviny prosince loňského roku, ovšem efektivní využívání oznamovacího systému je otázkou i vzhledem k aktuálním medializovaným kauzám,“ uzavírá Petr Hrnčíř.

Mezinárodní advokátní kancelář Noerr je jednou z nejdéle působících mezinárodních advokátních kanceláří v Česku. Nabízí své služby předním mezinárodním, regionálním i českým společnostem. Noerr má silné postavení nejenom v Německu, ale také v regionu střední a východní Evropy, kde kancelář zastupuje více než 100 právních a daňových poradců. Pražská kancelář byla založena již v roce 1990 a přes 30 let radí zahraničním i lokálním klientům v souvislosti s jejich činností v České republice. Zaměřuje se především na poradenství v oblasti fúzí a akvizic, korporátního práva, bankovnictví a financí, restrukturalizace a insolvence, soudních sporů, nemovitostí a pracovního práva.