Zastropování cen energií může způsobit růst cen nebo výpadky

Trh s energiemi funguje zatím vesměs dobře, i když se nám ceny nelíbí. Děje se to, co popisuje mikroekonomie v teorii nabídky a poptávky. Když je něčeho ubývá a poptávka zůstává stejná, tak cena raketově roste. Ale cena nikdy neroste do nekonečna, protože poptávka při vysoké ceně ubývá. Z toho plyne historií potvrzené rčení: „The cure for high prices is high prices“.

Vláda se snaží s cenami energie něco dělat, ale ceny energie by se sami zastavili na ceně, která je optimální pro ekonomiku, kde je energie málo. Proč je málo energie? Protože se vyřazovaly konvenční zdroje elektřiny rychleji, než se podařilo vyřešit stabilní přísun energie nové a přecházelo se na plynové elektrárny, pro které nyní není levný plyn. Mluvím o Evropě v souhrnu, protože trh je propojený.

Vláda se tedy snaží hasit požár a jak už to bylo historií ověřeno, můžeme se spolehnout, že zase něco pokazí. Snad by bylo lepší, kdyby nedělala nic. Pokud zastropuje cenu elektřiny příliš nízko, tak poptávka bude větší než nabídka za danou cenu a bude to tlačit na cenu plynu nahoru. Pokud zastropuje cenu plynu u plynových elektráren, nepřímo tím vytvoří cenu elektřiny, tedy podobný efekt i se stejnými důsledky. Cena plynu však bude růst a stát ji bude elektrárnám dotovat. Ale ostatním bude cena plynu růst dále. Pokud zastropuje i cenu plynu všem, tak bude reálná cena růst o to více, jen ji stát bude uživatelům dotovat.

Hrozí dokonce dva nezamýšlené důsledky (jak už to u cenových nařízení bývá):
Dokud se nevrovná nabídka s poptávkou, která nebude mít tendenci u úředně stanovené ceny dostatečně klesnout (nízká cena nebude omezovat poptávku), tak cena může růst do nekonečna, pochopitelně v reálu jen do té doby, než státu dojdou prostředky na dotace a v tu chvíli levná energie „dojde“. Pokud bude omezovat velkoobchodní cenu přímo (bez dotací), nebude jí za danou cenu dost a bude docházet k výpadkům či řízenému omezování. Pro ekonomiku jako celek je lepší, když se nerentabilní provozy omezí, než když bude elektřina či plyn omezována ostatním.

Pokud stát vezme prostředky na dotace od výrobců elektřiny, tak teoreticky by to nemělo stačit, protože cena roste proto, že nejsme schopni vyrábět ze svých zdrojů dostatek elektřiny, aby uspokojila poptávku. To by musel vzít nadměrné zisky také Gazpromu a dalším světovým dodavatelům plynu jako zdroje elektřiny. A stejně by to nedávalo smysl, jen by vznikala spirála zdražování, dotace a mimořádné daně, protože nezačne-li proudit plyn z Rusko, tak není dost energie, abychom mohli udržet původní spotřebu.

Pokud by se vláda rozhodla nechat působit trh, tak se radikálně omezí spotřeba elektřiny i plynu. Kdo bude moci, tak spotřebu omezí a kde to nepůjde, tak firma ukončí podnikání a tím omezí spotřebu stoprocentně. To by dávalo smysl, pokud by se jednalo o dlouhodobou situaci, kdy náklady na výrobu neospravedlňují udržovaní podniku v chodu. Bylo by to však nesmyslné, pokud by se jednalo o pouhý výkyv, kvůli kterému by zbytečně řada firem zkrachovala a opustila trh. O tomto by se tedy měla vést ekonomická debata. Pokud se stát rozhodne podporovat úředně stanovenou cenou v tuto chvíli nerentabilní sektory, měla by to být cena, na které se může očekávat ustálení po odeznění krátkodobého šoku. Jenže trh odhaduje, že průměrná cena elektřiny na příští tři roky je mnohem vyšší, než navrhuje vláda. Měla jednat včas a s rozmyslem, nyní se snaží reputaci napravit velkorysými sliby (nad rámec evropské koordinace), které naší ekonomice dále uškodí.

U domácností se jedná o jiný problém, a to, jak zabránit kolapsu chudých rodin a přesto zajistit, že spotřeba bude radikálně omezena. Dotovat vše nad určitou výši podílu z příjmů neomezí poptávku, úředně stanovená cena elektřiny není solidární a neomezí poptávku dostatečně. Lidé, kteří nemají na elektřinu a topení musí šetřit tak radikálně, že se třeba přestanou dívat na televizi ve prospěch knih a budou vytápět pouze jednu místnost, jako to bylo běžné u našich prarodičů. Ještě moji rodiče zažili úsporné černé hodinky a vzpomínají na to bez ponížení. A to nemluvím o drobnostech, jako vytahovat nabíječky ze zásuvky, vypínat místo uspávat počítače, televize, monitory atd. To se zatím, jak vidím okolo mne, ani při ceně elektřiny okolo 10Kč/kWh neděje.

O dlouhodobých problematických důsledcích zavedení cenových stropů na energie vyprávějí například obyvatelé, respektive ekonomové z Argentiny.

Richard Vrdlovec je investiční ředitel Zajišťovací fondu, určeného kvalifikovaným investorům

Zdroje a zásluhy viz Twitter, Facebook; Reuters, Bloomberg, The Market Ear

Okomentovat na Facebooku