Královéhradecký kraj měl k 30. 6. 2022 celkem 542 084 obyvatel

Počet obyvatel v kraji od počátku roku poklesl důsledkem přirozeného úbytku obyvatelstva. Ve všech okresech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo, počet zemřelých se však meziročně snížil. Rozvodovost byla v porovnání s ostatními kraji třetí nejnižší.

Podle výsledků předběžné statistické bilance dosáhl počet obyvatel Královéhradeckého kraje k 30. 6. 2022 celkem 542 084 osob, z toho 274 587 žen, tj. 50,7 %. Od počátku roku se počet obyvatel snížil celkem o 499 osob, celkově přibylo obyvatel pouze v okrese Hradec Králové. Přirozenou měnou ubylo v kraji 628 obyvatel, v žádném okrese kraje nebylo v prvním pololetí zaznamenáno více narozených než zemřelých. Nárůst obyvatel v důsledku stěhování v kraji činil 129 osob, kladné migrační saldo měly ke konci prvního pololetí okresy Hradec Králové a Jičín.

V průběhu prvního pololetí se v Královéhradeckém kraji živě narodilo 2 466 dětí, tj. 9,2 dětí na 1 000 obyvatel středního stavu (1 298 chlapců a 1 168 dívek). V porovnání se stejným obdobím roku 2021 je to o 355 dětí, tj. o 12,6 % méně. V manželství se narodilo 1 163 dětí, tj. 47,2 %. Nejvíce dětí (1 100, tj. 44,6 %) se narodilo jako prvorozených, 1 003 dětí (tj. 40,7 %) se narodilo jako druhých v pořadí, zbývajících 363 dětí (tj. 14,7 %) se narodilo jako třetí a další sourozenec. Nejvíce dětí se narodilo v absolutním vyjádření v okrese Hradec Králové (774 dětí), relativně se nejvíce dětí narodilo v okresech Jičín (9,7 ‰) a Hradec Králové (9,6 ‰).

V kraji zemřelo v prvních šesti měsících roku 2022 celkem 3 094 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 11,5 ‰. Proti stejnému období roku 2021 se počet zemřelých snížil o 1 379 osob, tj. o 30,8 %. Absolutně nejvíce obyvatel zemřelo v okrese Hradec Králové (854 osob), relativně v okrese Jičín (12,9 ‰).

V průběhu prvního pololetí bylo v kraji uzavřeno 1 047 sňatků, což bylo o 374 sňatků, tj. o 55,6 % více než vloni. V relativním vyjádření to bylo 3,9 sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu. Z hlediska meziokresního srovnání bylo absolutně nejvíce sňatků uzavřeno v okrese Hradec Králové (322 sňatků), relativně v okrese Rychnov nad Kněžnou (4,3 ‰).

Ve sledovaném období bylo 487 manželství ukončeno rozvodem, meziroční pokles činil 102 rozvodů, tj. 17,3 %. Na 1 000 obyvatel středního stavu bylo v kraji rozvedeno 1,8 manželství. Nejvíce manželství bylo v absolutním vyjádření rozvedeno v okrese Hradec Králové (156 rozvodů), v relativním vyjádření v okrese Jičín (2,1 ‰).

V prvním pololetí v kraji celkově ubylo 499 obyvatel, zatímco ve srovnatelném období roku 2021 byl v kraji zaznamenán celkový úbytek 1 313 osob. Počet obyvatel se snížil ve čtyřech okresech kraje, celkový přírůstek byl evidován pouze v okrese Hradec Králové. Absolutně ubylo nejvíce obyvatel v okrese Trutnov (úbytek 213 osob), relativně v okrese Rychnov nad Kněžnou (úbytek 4,4 ‰).

Přirozenou měnou se počet obyvatel v kraji snížil o 628 obyvatel, zatímco v prvním pololetí 2021 činil přirozený úbytek 1 652 osob. Ve všech okresech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Důsledkem přirozené měny ubylo absolutně i relativně nejvíce obyvatel v okrese Trutnov (úbytek 208 obyvatel, tj. 3,6 ‰).

Během prvního pololetí byl v kraji zaznamenán přírůstek 129 obyvatel důsledkem stěhování, vloni činilo migrační saldo 339 obyvatel. Přírůstek obyvatel stěhováním byl zaznamenán ve dvou okresech kraje, v okresech Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov počet obyvatel v důsledku stěhování poklesl. Absolutně se počet obyvatel důsledkem stěhování nejvíce zvýšil v okrese Hradec Králové (přírůstek 161 obyvatel), relativně v okrese Jičín (2,4 ‰).

Z kraje se v průběhu prvního pololetí vystěhovalo celkem 2 920 obyvatel, z toho 2 409 do ostatních krajů ČR a 511 do ciziny. Do ciziny se stěhovalo více mužů než žen (60,3 %). Do kraje se přistěhovalo 3 049 obyvatel, z toho 2 210 z jiných krajů ČR a 839 obyvatel z ciziny. Podíl přistěhovalých mužů z ciziny byl opět vyšší než podíl přistěhovalých žen (muži 59,1 %).

V mezikrajském srovnání, v přepočtu základních demografických událostí na 1 000 obyvatel středního stavu, zaujal Královéhradecký kraj relativním počtem sňatků 3,9 ‰ jedenácté místo, nejvíce sňatků na 1 000 obyvatel bylo uzavřeno v hl. m. Praze (4,3 ‰), nejméně v Kraji Vysočina (3,6 ‰). Relativní počet rozvodů (1,8 ‰) byl mezi ostatními kraji třetí nejnižší, nejvíce manželství bylo v relativním vyjádření rozvedeno ve Středočeském kraji (2,3 ‰), nejméně ve Zlínském kraji (1,7 ‰). Relativní počet živě narozených (9,2 ‰) zařadil Královéhradecký kraj na jedenáctou příčku (průměr ČR 9,6 ‰), relativně nejvíce dětí se narodilo v hl. m. Praze (10,4 ‰), nejméně dětí se relativně narodilo v Karlovarském kraji (8,6 ‰). Relativní počet zemřelých v kraji dosáhl 11,5 ‰, touto hodnotou zaujal kraj deváté místo. Nejméně zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu bylo zjištěno v hl. m. Praze (9,8 ‰), nejvíce osob v relativním vyjádření zemřelo v Moravskoslezském kraji (12,8 ‰).

V pořadí přirozených přírůstků obyvatel Královéhradecký kraj s úbytkem 2,3 ‰ obsadil sedmé místo, kladný přirozený přírůstek obyvatel byl ve sledovaném období evidován pouze v hl. m. Praze (0,5 ‰). Nejvyšší úbytek obyvatel přirozenou měnou měl Karlovarský kraj (3,8 ‰). V pořadí krajů z hlediska přírůstku obyvatel stěhováním zaujal Královéhradecký kraj dvanácté místo (přírůstek 0,5 ‰), Středočeský kraj s přírůstkem 11,1 ‰ první místo. Relativní úbytek obyvatel v důsledku stěhování byl zaznamenán pouze v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde migrační úbytek dosáhl 0,8 ‰, resp. 1,1 ‰. Při porovnání celkového přírůstku se Královéhradecký kraj s hodnotou -1,9 ‰ umístil na jedenáctém místě, nejvyšší celkový přírůstek obyvatel měl v prvním pololetí 2022 Středočeský kraj (10,4 ‰), nejvyšší celkový úbytek obyvatel byl evidován v Moravskoslezském kraji (úbytek 4,9 ‰). Celkově přibylo obyvatel v sedmi krajích, v České republice byl zaznamenán celkový přírůstek obyvatel 9 032 osob, tj. 1,7 ‰.