ERSTE, Komerční banka a Moneta nabízí příležitosti, které se nemusí opakovat

Tuzemským bankovním sektorem otřásají plány politiků na zavedení mimořádné daně ze zisků. Úvahy zákonodárců způsobily výrazné poklesy cen akcií na pražské burze. Akcie ERSTE (RBAG.CZ) se od konce června propadly o 5,7 %, Komerční banka (KOMB.CZ) za stejnou dobu odepsala 13,4 % a Moneta (MONET.CZ) se obchoduje o necelých 16 % níže. Jaký je důvod mimořádných zisků a co lze očekávat od blízké budoucnosti?

Česká národní banka zaznamenala v červenci celkový objem úvěrů v oběhu ve výši 3,1 bilionu korun. Jedná se tak o meziroční pokles o 0,45 %. Od počátku roku poklesl celkový objem dluhů tuzemských domácností o 0,8 %. Čeští spotřebitelé mění své nákupní návyky jednak kvůli vysoké inflaci, ale i kvůli vysokým úrokovým sazbám. Ty zapříčinily, že se objem krátkodobých a střednědobých dluhů meziročně snížil o 21,5 % a o 4,9 % na 2,3, resp. 3,05 miliardy korun. Navzdory zvyšujícím se sazbám však zůstávají v oblibě hypotéky, jejichž objem v červenci meziročně vzrostl o 3,7 % na 2,5 bilionu korun. Od začátku roku do konce července byl zaznamenán nárůst objemu o pouhých 0,25 %. Je nutno zmínit, že až do letošního února byl trend objemu krátkodobých a střednědobých úvěru rostoucí. Ke zlomu došlo až na přelomu února a března, kdy 2T Repo sazba dosahovala na 5 %.

Ze zveřejněných dat je tedy patrné, že banky zaznamenávají nižší příjmy z poskytnutých úvěrů, nicméně tržby bankám nadále rostou. V letošním roce dosahuje u všech bank kótovaných na pražské burze složené roční tempo růstu příjmů z úroků (CAGR) až trojciferných hodnot. ERSTE vykazuje 169 %, Komerční banka necelých 201 % a Moneta roste pouze o 31 %. Jediným důvodem růstu tržeb z úroků je úročení vkladů díky spořícím účtům a termínovaným vkladům. K dnešnímu dni nabízí Moneta úrokovou sazbu na svém spořicím účtu až 5,3 %, zatímco Česká spořitelna (ERSTE) 4,25 % a Komerční banka 4 %. Vysoký růst tržeb ERSTE a KB je tak způsoben stále zvyšujícím se rozdílem úložek klientů v komečních bankách a následně jejich úložkách u ČNB. 

Očekává se, že úrokové sazby budou kvůli rostoucí inflaci nadále růst, přestože nový guvernér ČNB Aleš Michl tento nástroj měnové politiky primárně odmítá. Hnacím motorem centrální banky by mohl být tlak zvyšující se ze strany amerického Fedu, od kterého se čeká další zpřísňování. Americká ekonomika totiž nadále vykazuje svou sílu, která byla potvrzena poměrně dobrými údaji z amerického sektoru služeb. Pokud by ČNB nereagovala na posílení dolaru, způsobí tím oslabení koruny a prodražení importu komodit, jež se běžně obchodují v dolarech (např. ropa). 

Dalším důvodem ke zvýšení sazeb je fakt, že devizové rezervy, se kterými ČNB disponuje, jsou omezené. Česká národní banka v červenci opět intervenovala v prospěch koruny, čímž se objem v červenci vyšplhal až k 10 miliardám EUR. V posledních třech měsících ČNB odprodala již 20,5 miliardy EUR (asi 504 miliard korun). Intervence centrální banky nabírají na síle, nicméně stále existuje riziko, že bez zvyšování úrokových sazeb by se mohly devizy brzy vyčerpat.

Aktuální data naznačují, že se úroková sazba blíží restriktivní úrovni. Důkazem tohoto tvrzení je zpomalování meziměsíčního nárůstu objemu krátkodobých a střednědobých dluhů, které primárně slouží k financování bílého zboží nebo zbytného spotřebního zboží. V červenci byl zaznamenán meziměsíční pokles objemu krátkodobých dluhů poskytnutých v korunách o 2,1 % na 2,3 miliardy korun. 

Další zvyšování úrokových sazeb způsobí neschopnost klientů splácet a vyvolá tak růst nevýkonných aktiv v rozvaze bank. Likvidita banky se zhorší a přímo ohrozí ziskovost společnosti skrze nárůst provozních nákladů. Na druhou stranu se zvýší spread mezi úrokovou sazbou poskytnutou bankám ze strany ČNB a sazbou, kterou nabízí komerční banky spotřebitelům. Zdá se, že jediným aspektem, který může stát za dalším snížením valuací tuzemských bank je tak mimořádná daň. O dodatečném zdanění finančních institucí stát uvažuje, protože s narůstajícími sazbami přestala fungovat konkurence a vznikl oligopol. Velké komerční banky nabízejí nízké úroky na spořících účtech, čímž rostou jejich příjmy z úroků. 

Národní rozpočtová rada pracuje s variantami 40%, 50% nebo 60% zdanění finančních institucí, které by měly do státního rozpočtu přinést dodatečných 39-59 miliard korun. V reakci na tyto zprávy se posunuly akcie tuzemských bank jižním směrem a dlouhodobým investorům poskytují více než zajímavé příležitosti. Dceřiná společnost rakouské ERSTE se od začátku roku propadla o více než 45 % a její valuace se dostala na úrovně z roku 2003. Komerční banka od 1. Ledna odepsala 39 % a nyní se obchoduje jako v březnu 2004. Moneta je nejmladší z výše uvedených bank. Akcie společnosti spadly od počátku roku o 22 % a její kotace se přibližují IPO v době 2016. 

Srovnání valuací bank kótovaných na BCPP. Zdroj: Bloomberg

Všechny tři banky obchodované na pražské burze zažívají kvůli zvyšujícím se sazbám dobré časy. Výkonnost těchto společností je nyní závislá na inflaci. Pokud budou spotřebitelské ceny nadále růst, mohou se banky těšit na další zvýšení sazeb a příliv kapitálu skrze spořící účty. Právě komerční banky závislé na retailu mohou vykázat vyšší výkonnost než například společnosti zabývající se wealth managementem nebo oblastí mergerů a akvizic. Nicméně akcie se budou vyvíjet v souladu se sentimentem na trhu a ani silný fundament jim nepomůže překonat výkonnost trhu. Navíc je potřeba zdůraznit, že ERSTE je na rozdíl od Komerční banky a Monety orientovaná více východ a jihovýchod Evropy, což s sebou přináší dodatečná rizika. Nezpochybnitelným faktem je, že se valuace těchto firem nachází poblíž historických minim.