Deficit se dále prohlubuje, zveřejněn byl plán na příští rok

Stát na konci srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč. Po dvou třetinách letošního roku si tak vláda ve srovnání s předchozím rokem vede o necelých 70 mld. Kč lépe a deficit je takřka totožný jako ve stejném období v roce 2020. Vláda zároveň představila první návrh rozpočtu na rok 2023. V příštím roce by se deficit měl snížit z letošních 330 miliard na 270 miliard Kč. To ale stále odpovídá necelým 4 % HDP. Pod 3 % by se deficit podle plánu MF ČR měl dostat v roce 2024. Hlavní problém ale bude i nadále představovat vysoké strukturální saldo, kdy stát se při současném nastavení jednoduše neuživí a musí si půjčovat nejen na investice, ale i na některé (kvazi)mandatorní výdaje. Čím dál tím více tíživá je i obsluha státního dluhu, kdy stát si půjčuje za vysoký úrok a na samotnou obsluhu vydá v následujících letech vyšší desítky miliard Kč.

Ke konci letošního srpna došlo ve srovnání s předchozím rokem ke zvýšení státních příjmů o 8,1 % (+77 mld. Kč). Výdaje pak poprvé v letošním roce nevykazují pokles, a naopak meziročně vzrostly o 0,8 % (+10,1 mld. Kč). Deficit je takřka stejný jako v roce 2020, kdy na konci roku stát hospodařil se záporným saldem ve výši 367 mld. Kč. Letošní srpnový výsledek je ovšem negativně ovlivněn příjmy z EU, které jsou zkreslené zhruba o 17 miliard Kč. Celkově pro letošní rok plánuje vláda hospodařit s deficitem ve výši 330 mld. Kč.

Stejně jako v předchozích měsících strana příjmů v meziročním srovnání těží zejména z růstu inkasa DPH, kdy se podařilo vybrat o 18,6 % více (+34,4 mld. Kč). Důvodem je vyšší poptávka a zejména rostoucí cenová hladina. O 6,3 % rostl stejně jako v červenci výběr příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení (+24,7 mld. Kč), což odráží mj. růst mezd a vyšší zaměstnanost. Inkasu spotřebních daní pomohlo kromě ekonomického růstu i oživení cestovního ruchu, meziročně tak stát vybral o 9,9 % více (+9,1 mld. Kč). To i navzdory snížení daně na pohonné hmoty, které se začíná negativně v účtu odrážet.

U výdajů opět hlavní rozdíl představují nižší transfery podnikatelským subjektům (-56,2 %; -57,9 mld. Kč), které ale tentokrát nestačily na udržení meziročních výdajů na nižší úrovni. Největší zátěž proti loňsku představují valorizované důchody, kdy výdaje na výplaty stouply o 8,1 % (28,6 mld. Kč). Pozitivně lze hodnotit pokračující růst kapitálových výdajů, které jsou meziročně o 19,4 % vyšší (+16,3 mld. Kč) a největší podíl míří do dopravní infrastruktury.

Celkově letošní rozpočet míří směrem k naplánovanému 330miliardovému deficitu. Představený rozpočet na příští rok představuje krok správným směrem (=snížení deficitu), otázkou ale je, jestli je tempo snižování dostatečné. Vysoký strukturální schodek vyžaduje významné škrty v mandatorních výdajích, spolu s růstem příjmů. Výhled na příští roky (deficit 24: 250 mld. Kč; 25: 230 mld. Kč) předpokládá postupné snižování, ovšem bez dostačeného manévrovacího prostoru pro případnou reakci na budoucí negativní události. I na konci volebního období by deficit měl přesahovat 2 % HDP. Několikaset miliardové schodky se tak začínají jevit jako „nový normál“ české státní kasy.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.