Argentina pod tlakem inflace dává zelenou kryptoměnám

Ilustrační obrázek | zdroj ConBank

Další bankrot na obzoru

Argentina již několik desetiletí neustále zápasí s přebujelým státním aparátem a nehospodárností celého tamního tržního systému. To mělo za následek, že jen v tomto tisíciletí se již třikrát dostala do platební neschopnosti a tedy do faktického bankrotu. Naposledy se tak stalo v roce 2019. Předešlé bankroty Argentinu postihly v letech 2002 a 2014. Argentině se stále nedaří konsolidovat veřejné finance a její tempo zadlužování se čím dál více zrychluje. Nedostatek finančních prostředků vláda řeší tiskem nových a nových bankovek, čímž jen přitápí pod kotlem s inflací. Z pádivé inflace se tak postupně stává hyperinflace a z bankovek jen bezcenný papír. Argentina se, podle dat Světové banky, stala jedinou zemí, která se v případě existující rozvinuté ekonomiky propadla mezi rozvíjející se státy. 

Roztáčení kol hyperinflace pak můžeme sledovat prakticky dnes a denně. Zatím co ještě v dubnu 2022 dosahovala míra inflace alespoň něco málo přes 50 %, tak červencová data již mluví o inflaci přesahující 70 %. Renomované ratingové agentury dávno srazily své hodnocení Argentiny až kamsi do prašivého pásma, ani to však nedonutilo politickou garnituru k zahájení smysluplných reforem. V zemi se tak rozmohla šedá ekonomika a Argentinci houfně hledají alternativní cesty, jak zachovat alespoň částečně nějakou hodnotu svým úsporám. Zatím co jedni převádí své úspory na dolary, jiní nalézají východisko v kryptoměnách. Hromadný úprk od pesa k dolaru však celou situaci zhoršuje, kdy slábnoucí peso prodražuje obsluhu státního dluhu. Naopak úprk ke kryptoměnám se do kurzu argentinského pesa nepromítá. Že se jedná o relativně dobrou volbu, potvrzuje i zpráva Chainalysis, která uvádí, že Argentinci jen v minulém roce vydělali v kryptoměnách 1,86 mld. dolarů. Na druhou stranu zpráva nereflektuje letošní masivní propad celého kryptografického trhu.

Otevřenost ke kryptoměnám

Přesto, že ekonomika druhého největšího státu Jižní Ameriky je prakticky v troskách, tak přístup ke kryptoměnám je vesměs pozitivní. Jediným odrazujícím hlasem se zdá být pouze tamní centrální banka. Ta hlasem svého prezidenta, Miguela Pesceho, nabádá k opatrnosti a varuje před spojením kryptografického platebního systému s tradičním platebním systémem ve světě fiat peněz. Pesce dodal, že by systému škodilo, kdyby se peníze z kryptoměn mísily s prostředky pocházejícími z tradičního směnného trhu. Naopak prezident Argentiny, Alberto Fernandéz, uvedl v pořadu o kryptoměnách Black Box, že je k otázce přijetí kryptoměn otevřený, ale že je zapotřebí k tomuto segmentu přistupovat opatrně a přiznal, že sám má v této oblasti omezené znalosti. Ale přesto by se nebránil tomu, aby se kryptoměny staly zákonným platidlem.

Platby daní skrze kryptoměny

Vzhledem k neúspěšnému boji s inflací z úrovně vlády se rozhodly některé oblasti již déle nečekat a vydaly se svou vlastní cestou, jak s neutěšenou situací bojovat. Jednou z cest je umožnění placení daní prostřednictvím kryptoměn. Pionýrem v této oblasti bylo hlavní město Argentiny, Buenos Aires. To se ke svému kroku odhodlalo v průběhu dubna. Starosta města, Horacio Rodriguez Larreta, tento krok oznámil během virtuální prezentace jako součást dvanácti futuristických iniciativ nazvaných "Buenos Aires+", které mají směřovat ke zlepšení veřejných služeb prostřednictvím technologických reforem. Záměrem je umožnit platbu daní pomocí bitcoinů pro ty, kteří o to budou stát. Město k této spolupráci již vybralo platformy SatoshiTango, Buenbit, Ripio, Belo a Bitso. Zájemci mohou daň zaplatit prostřednictvím bitcoinů a město pak skrze výše uvedené platformy prakticky okamžitě převede obdržené bitcoiny na peso a na daňový účet tak bude platba připsána už v rovnou v zákonné měně.

Hlavním městem se inspirovala pátá nejlidnatější argentinská provincie Mendoza, která stejně jak Buenos Aires umožní svým zhruba dvěma milionům obyvatelů platit daně a poplatky prostřednictvím kryptoměn. Na rozdíl od hlavního města však bude tyto platby přijímat skrze stablecoiny, jako jsou Tether (USDT) a Dai. I v rámci provincie Mendoza tuto možnost zaštiťují snahou o plnění strategických cílů na modernizaci a inovaci tamní daňové správy. Tiskový mluvčí k tomu uvádí, že chtějí dát k dispozici daňovým poplatníkům různé prostředky k plnění svých daňových povinností.

Skutečnost je však nejspíš trochu jiná. Náhlý zájem o platby daní prostřednictvím kryptoměn je s největší pravděpodobností motivován snahou o zmírnění dopadů tamní 70% meziroční inflace, která se negativně promítá do pesa.