Opravdu je vhodné zastropovat ceny elektřiny?

Na sklonku minulého týdne přesáhla cena jedné megawatthodiny elektrické energie na burze v Lipsku tisícieurovou úroveň. Nicméně o pár dní později se situace začíná zlepšovat. Elektřina se propadá a dnes dosahuje přibližně poloviny této úrovně. Velký vliv na zlepšení sentimentu na trhu s elektřinou a plynem mají mimo jiné návrhy politiků o zastropování cen. Je však toto řešení správné? Jak budou reagovat největší výrobci elektrické energie?

Evropské energetické společnosti mají za sebou výborné první pololetí. Avšak kvůli zásahu politiků je může v tom druhém čekat výrazná změna trendu. Tuzemský ČEZ i německé RWE či E.ON vykázali nadmíru dobré výsledky. Nejvýraznější růst tržeb na meziroční bázi v prvním pololetí zaznamenala společnost RWE, které tržby vzrostly o necelých 92 % na 16,2 mld. EUR. Rentabilita ČEZ a E.ON byla oproti RWE však výrazně vyšší. Ve stejném období pak nejvyšší nárůst čistého zisku na akcii vykázal ČEZ, který vystoupal o 217 %. 

Srovnání ziskovosti a marží energetických společností za 1. pololetí roku 2022. ČEZ byl v tomto srovnání nejprofitabilnější společností. Zdroj: Bloomberg

Pokud se evropská rada pro energetiku na svém mimořádném zasedání 9. září rozhodne pro celoevropské zastropování cen, bude to mít výrazný dopad nejen na veřejné finance, ale i na energetické společnosti a domácnosti. Strop cen, na kterém se Portugalsko a Španělsko dohodly s Evropskou komisí, již od července funguje. Právě Španělé navrhují, aby došlo k zavedení celoevropské regulace cen energií, zatímco předsedající Česká republika požaduje zastropovat pouze ceny plynu.

V Evropě je již nyní omezená nabídka energie kvůli stagnující výrobní kapacitě a nedostatku komodit. V reakci na aktuální situaci, německý ministr hospodářství Robert Habeck uvažuje o zachování provozu tamních jaderných elektráren. Snížená nabídka a zvýšená poptávka na evropském trhu s elektřinou způsobí, že jednak bude elektřiny málo, ale zároveň i její cena poroste. Vzniknou tedy mimořádné výdaje státních rozpočtů, což způsobí prohloubení deficitů a další inflační tlaky. Převis poptávky nad nabídkou pocítí i společnosti, které nebudou chtít za regulovanou cenu vyrábět více energie.

Rozhodnutí politiků může výrazně ovlivnit výkonnost energetických společností nehledě na to, že se již delší dobu v některých zemích hovoří o mimořádném zdanění jejich zisků. Investice do energetických společností se tak nyní jeví jako velmi rizikové. Zavedení cenového stropu by mohlo snížit valuace firem, které od počátku roku vyskočily. Útlum již pocítily akcie ČEZ, které se od svého maxima z 9. června propadly o 18 % na 987 Kč za akcii. Podobný scénář lze sledovat u RWE, jehož akcie poklesly z letošního maxima dosaženého 25. srpna o 12 % na dnešních 38,08 EUR na akcii.

Dle odhadů ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely by mohlo zastropování cen na 500 EUR za MWh stát rozpočet České republiky až 750 miliard korun. U větších ekonomik lze počítat s násobně vyššími sumami. Němci počítají s pomocí obyvatelům ve výši 28 miliard EUR, za což by se dala budovat jaderná infrastruktura.