Výsledek HDP vylepšila tvorba zásob

Zpřesněný odhad vývoje HDP ve druhém letošním čtvrtletí přinesl revizi z mezikvartálních 0,2 % na náš původní odhad 0,5 %. Meziročně si HDP polepšil z 3,6 % na 3,7 %.

Na mezikvártálním růstu HDP se nejvíce podílela tvorba zásob. Oproti Q1 zásoby narostly o 7,2 mld. Kč (v běžných cenách). Celkově dosáhla hodnota zásob za první dvě letošní čtvrtletí 72 % hodnoty za celý loňský rok. Složka zásob patří v rámci měření HDP k těm volatilnějším. Kromě nedokončené výroby z důvodu komplikací v dodavatelských řetězcích zásoby poslední dobou navyšovala také snaha řady firem předzásobit se v nejisté ekonomické situaci. Ovšem z posledního PMI šetření pro zpracovatelský sektor již vyplývá, že firmy v důsledku oslabující poptávky a tempa výroby snižují tempo nákupu zásob. Výhledově by se tak měl vliv tvorby zásob do HDP snižovat.

Pozitivně lze hodnotit, že i přes cenový šok a geopolitická rizika pokračovaly fixní investice v mezičtvrtletním růstu o 0,7 % po předchozích 2,3 %. Došlo také ke zvýšení zaměstnanosti. To vytváří půdu pro další růst ekonomiky. Ovšem je třeba zmínit, že vývoj byl nerovný napříč jednotlivými sektory.

Nerovný byl také vývoj výdajů domácností. Zatímco v sektoru služeb docházelo nadále k normalizaci po skončení kovidových opatření – výdaje na spotřebu ve službách vzrostly o 3,8 % proti Q1 po předchozím růstu o 2,9 % - v oblasti výdajů na předměty dlouhodobé spotřeby se dostavil propad o 12,1 %.

Do zbytku roku očekáváme mírný pokles ekonomické aktivity poblíž 0,5 % mezičtvrtletně. Působení restriktivní měnové politiky a cenového šoku zvýší provozní náklady a mělo by omezit fixní investice (v tomto směru jde již například mezikvartální pokles hrubé přidané hodnoty ve stavebnictví během Q2). Současně předstihové ukazatele hlásí snížení tempa tvorby zásob. Na straně výdajů domácností se bude čím dál více projevovat pokles reálných příjmů. S odezníváním dohánění ušlé spotřeby v sektoru služeb by měly výdaje na spotřebu ztratit tempo. Ve druhé polovině roku 2023 ale již počítáme se zlepšením, jelikož očekávané zpomalení inflace a na druhé straně růst nominálních mezd se pozitivně odrazí na kupní síle. Kladně se po zbytek letošního roku podle naší prognózy projeví vládní výdaje a podporu dodá pokračující čerpání prostředků z EU fondů. Česká ekonomika je také závislá na externím vývoji. Pro HDP eurozóny odhadujeme po zbytek roku mezikvartálně stagnaci či pouze mírný pokles, avšak aktuální vývoj cen energií představuje riziko směrem dolů, které je přeneseno i na výhled české ekonomiky. Dosavadní data ČSÚ zapadají do naší predikce a nadále držíme odhad růstu HDP letos reálně o 2,5 % a příští rok o 0,9 %.



Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.