Energie: Winter is coming. Energetické úspory. Bohužel i vypínání energeticky nejnáročnější výroby. Domácnosti budou topit čímkoliv, jen aby ušetřily.

22% HDP. Tolik bychom zaplatili za minerální paliva při současných cenách ropy a plynu. Pokud by někdo chtěl, aby to stát plně kompenzoval, tak by si stát musel připravit 1 100 mld. CZK. Ano, správně, kde by je vzal. Minulý týden jsem psal, že s takovými cenami není konzistentní dnešní životní úroveň EU a velikost a struktura průmyslu.

Podívejte se také: Kalkulačka příspěvku na energie pro rok 2022 a 2023 (kurzy.cz).  

Náš Petr Bártek dlouhodobě mluví o tom, že energetika je investičně velmi náročný obor s velmi dlouhým investičním cyklem a potřebuje mít určitou stabilitu, aby se vůbec někdo investovat odvážil. EU tlačila sektor z dlouhodobých smluv na ceny stanovované na burze. Díky tomu jsme měli roky velmi levnou elektřinu. Ale problémy s tímto mechanismem vyplavaly na povrch: podinvestování a krátkodobé spoléhání na levné zdroje (Rusko).

EU by se měla přestat ošívat nad dlouhodobými kontrakty nebo kapacitními kontrakty. Plynaři by měli domluvit 20ti leté dodávky LNG, třeba z Kataru, ale s krátkodobou podmínkou, že první dva tankery musí přijet do Evropy do listopadu. Pak budou moci přestat zběsile nakupovat na spotovém trhu, aby naplnili zásobníky. A cena by začaly rychle klesat. Jaká by byla cena za tento 20ti letý kontrakt? Na základě fundamentů 25 EUR/MWh. Ve skutečnosti asi zaplatíme kolem 50 EUR. Výrazně více. Ale i tak to půjde prodat jako výhru, kdy máme ceny plynu na 300 EUR.



V posledních dnech se navíc odpoutaly ceny elektřiny od plynu (nárůst spreadu). Důvodem jsou velmi pravděpodobně likvidní problémy a margin cally. Při prodeji na forwardech musí výrobci při růstu ceny doplňovat likviditu. Proč? Když jste prodali elektřinu před rokem za 50 EUR s dodáním za rok, tak samozřejmě panuje nejistota, že budete schopno tuto elektřinu dodat. A proto platíte „pojistku“. A tato pojistka automaticky roste s tím, jak roste cena. A když rostou ceny dramaticky, tak dramaticky roste likvidita, kterou musíte mít pro tuto pojistku. V realitě, pokud vám stát peníze nepůjčí, tak se můžete dostat do velkých problémů, případně zkrachovat. Tento problém může vyřešit pružnější záruky ze strany státu nebo obecnější dohoda s burzou. Pokud by se snížila tato nejistota, tak ceny elektřiny by mohly výrazně poklesnout.

Ceny plynu na těchto úrovních především neodrážejí ekonomickou realitu. EU míří do recese, což povede ke snížení poptávky, a tedy k poklesu cen energií. Propočty Mezinárodního měnového fondu ukázaly, že vypnutí ruského plynu by způsobilo největší propad ekonomiky v Maďarsku, Slovensku a v Česku, a to až o 6%. Pokud zvýšené ceny budou mít tendenci přetrvávat několik let, tak firmám nezbude (v lepším případě) nic jiného než přesunout energeticky náročnou výrobu do zemí s nízkými cenami energií. Což povede k dlouhodobému poklesu poptávky v EU po energiích, a tedy k poklesu ceny. Nicméně i k poklesu zaměstnanosti a relativní životní úrovně v zemích EU. Jinými slovy, tak extrémně ceny energií nebudou trápit Evropu dobu. Je jen otázka, jak velká část průmyslu a kupní síly Evropanů zůstane až se tento šok přežene.

Takže vyřešení likvidních problémů, domluvení dlouhodobých kontraktů LNG s podmínkou schopnosti dodat už na podzim a tím snížit tlak na nákup při doplňování zásobníků. A „obyčejný“ pokles ekonomiky. To vše by výrazně snížilo ceny plynu a elektřiny.

Chápu, že ve světle těchto událostí se domácnosti dostaly do pořádné deprese. Méně pochopitelný je optimismus firem. Ano, zakázky jsou. Ano, možnost přesunout vyšší náklady do cen (případně ještě něco nad, jak naznačuje vývoj marží ve spotřebním segmentu), je taky fajn. Ale dopad vysokých cen na poptávku je přece nabíledni.




To v Německu jsou firmy jsou ve slušné depresi. Takhle blbá nálada byla v minulosti doprovázená poklesem německé ekonomiky o více než 5%.



Symbolem této energetické krize se stal svetr. Když teď řešíme, na kolik stupňů budeme topit, tak IEA už dříve spočítala, že k uhlíkové neutralitě bude potřeba změnit i naše chování. Bez toho to do roku 2050 půjde jen obtížně nebo vůbec. A jednou ze změn, kterou ve svých výpočtech předpokládají, že budeme vytápět budovy jen na 19-20 stupňů. Jinými slovy, stahování termostatů není jen o této topné sezóně. Mimochodem, IEA také přepokládá, že klimatizace může chladit max na 24-25 stupňů. A na dálnici budeme jezdit maximálně na 100 km/h.



David Navrátil

Okomentovat na Facebooku