Plodnost žen v Plzeňském kraji podle výsledků Sčítání 2021

ČSÚ zveřejnil v květnu letošního roku údaje o počtu živě narozených dětí na základě výsledků Sčítání 2021. Informace o tom, kolik dětí se ženám v České republice v průběhu života živě narodilo až do rozhodného okamžiku z 26. na 27. března 2021, byly zjišťovány u všech žen ve věku 15 a více let. Ve všech krajích České republiky měly ženy nejčastěji dvě děti. Skupinu s druhým nejvyšším zastoupením mezi ženami 15letými a staršími představovaly ženy bezdětné, a to v jedenácti krajích ČR včetně Plzeňského kraje.

Na území Plzeňského kraje bylo podle výsledků Sčítání 2021 sečteno celkem 248 039 žen ve věku 15 a více let, což je v mezikrajském porovnání osmý nejvyšší podíl žen v plodném věku a činní tak 5,5 % z celkového počtu žen v ČR ve věku 15 let a více. Nejvíce žen ve věku 15 a více let podle obvyklého bydliště žilo ve Středočeském kraji (589 tis.) a Hl. městě Praze (571 tis.), naopak nejméně v Karlovarském kraji (120 tis.). V porovnání se SLDB 2011 se počet žen v plodném věku v Plzeňském kraji snížil o 1 492, tj. o 0,6 %.

Největší část populace ve všech krajích ČR představují ženy se dvěma živě narozenými dětmi. V Plzeňském kraji se jedná o 109 479 žen, tj. 44,1 % z celkového počtu žen v plodném věku. Oproti sčítání v roce 2011 se jejich podíl zvýšil o 1,1 p. b., což je o 2 168 žen více. V mezikrajském porovnání obsadil Plzeňský kraj, co do počtu žen se dvěma živě narozenými dětmi, osmou příčku. Tyto ženy se podílely 5,7 % na celorepublikovém průměru. Největší počet žen byl evidován ve Středočeském kraji (262 tis.), kde se ženy se dvěma živě narozenými dětmi podílely 13,8 % na průměru ČR. Dalšími kraji byl Moravskoslezský (217 tis.) a Jihomoravský kraj (212 tis.), kde celorepublikový podíl překročil jedenáctiprocentní hranici. Nejmenší počet žen se dvěma živě narozenými dětmi se vyskytoval v Karlovarském kraji, který se s hodnotou téměř 49 tis. podílel jen 2,5 % na celorepublikovém průměru těchto žen.

V České republice se ženy se dvěma živě narozenými dětmi podílely 42,3 % na celkovém počtu žen v plodném věku v ČR (4 512 181 žen v plodném věku). V mezikrajském srovnání činil podíl žen se dvěma živě narozenými dětmi v Plzeňském kraji 44,1 % z celkového počtu žen v plodném věku v tomto kraji a obsadil tak sedmou pozici. Nejvyšší podíl této skupiny žen byl v roce 2021 v Královéhradeckém kraji (45,5 %), nejnižší podíl naopak v Hl. městě Praze (34,2 %).

V Plzeňském kraji měly ženy se dvěma živě narozenými dětmi největší zastoupení v okrese Plzeň-město (34 458 žen). Druhý největší počet těchto žen byl evidován v okrese Klatovy (16 796 žen) a třetí v okrese Plzeň-sever (15 371 žen). Hranici deseti tisíc žen s dvěma živě narozenými dětmi nepřekročily v roce 2021 okresy Tachov a Rokycany.

Oproti tomu byl téměř 1 milion žen v České republice bezdětných. V Plzeňském kraji jich žilo v roce 2021 celkem 51 178 a jejich podíl dosáhl 20,6 % všech žen v plodném věku. V porovnání s rokem 2011 se jejich zastoupení v kraji zvýšilo o 542 žen (tj. o 0,3 p. b.). V mezikrajském porovnání byl podíl bezdětných žen v Plzeňském kraji čtvrtý nejvyšší. Před ním se v počtu bezdětných žen umístil kraj Hl. město Praha (32,0 %), Jihomoravský kraj (23,3 %) a Olomoucký kraj (20,7 %). Naopak nejnižší podíl bezdětných žen byl evidován v Karlovarském kraji, a to 19,3 %. Bezdětné ženy představovaly druhé nejvyšší zastoupení mezi ženami 15 let a více celkem v jedenácti krajích České republiky. Výjimku tvořily pouze kraje Karlovarský a Ústecký, kde obsadily druhou příčku ženy s jedním dítětem a kraj Vysočina, kde to byly ženy se třemi a více dětmi.

V Plzeňském kraji byly bezdětné ženy zastoupeny 39,2 % v okrese Plzeň-město, 13,3 % v okrese Klatovy a 12,4 % v okrese Plzeň-sever. Hranici deseti procent nepřekročily bezdětné ženy v okresech Rokycany, Tachov a Domažlice.

V zastoupení jednotlivých skupin podle počtu živě narozených dětí, které se narodily ženám ve věku 15 a více let, se v Plzeňském kraji v průběhu posledních deseti let zvýšil kromě výše zmíněných bezdětných žen a žen se dvěma dětmi i podíl žen, kterým se narodily tři děti (nárůst o 0,2 %, tj. o 45 žen). Naopak oproti roku 2011 byl zaznamenán pokles žen s jedním živě narozeným dítětem (pokles o 0,7 %, tj. o 333 žen), se čtyřmi živě narozenými dětmi (pokles o 0,4 %, tj. o 23 žen) a s pěti a více živě narozenými dětmi (pokles o 10,9 %, tj. o 236 žen).

Ženám v Plzeňském kraji (248 039 plodných žen) se v průběhu jejich dosavadního života narodilo celkem 378 531 dětí. Na tisíc žen tedy připadlo 1 565 dětí a na tisíc matek 1 984 dětí. Největší skupinu plodných žen tvořily v Plzeňském kraji ženy ve věku 45 až 49 let (celkem 23 827 plodných žen), druhé největší zastoupení měly ženy ve věku 40 až 44 let (22 642 plodných žen) a třetí největší skupinu tvořily ženy ve věkovém rozpětí mezi 65 a 69 lety (20 038 plodných žen).

Mladé ženy v Plzeňském kraji ve věku 15–19 let (12 938 žen) byly podle zjištěných výsledků velmi zřídka matkami. Celkem se jim živě narodilo 148 dětí. Ani následující věková kategorie 20–24 let nezaznamenala významně větší počet matek (2 230 dětí). Přesto nelze tyto skupiny žen zvlášť objektivně hodnotit, neboť se zde projevuje ne zcela zanedbatelný počet žen s nezjištěným počtem dětí. U skupiny žen 15–19 let činní tento počet žen s nezjištěným počtem dětí 100 a u žen 20–24 let 187. Ve věkové skupině 25–29 let už byla téměř polovina žen matkami, z toho 25,4 % žen s jedním dítětem a 11,8 % žen mělo již děti dvě. Mírně nad polovinou se pohyboval podíl bezdětných žen (58,3 %). Téměř jedna třetina žen ve věku 30–34 let neměla ještě žádné dítě, ženy s jedním dítětem tvořily 30,7 % a se dvěma dětmi 30,0 %. V další věkové skupině 35–39 let byla registrována téměř jedna polovina matek se dvěma dětmi (44,4 %), jedno dítě mělo 25,1 % žen a tři děti 9,0 % žen. Bezdětné ženy tvořily 17,3 % z celkového počtu žen této věkové kategorie. U žen ve věku 40–44 let měly ženy se dvěma dětmi nadpoloviční podíl (51,3 %) a se třemi dětmi 10,8 %, naopak počet žen bezdětných byl oproti předchozí kategorii nižší. Tento vývoj byl ještě patrněji pozorován u žen ve věkové kategorii 45–49 let, kdy ženy se dvěma dětmi, stejně jako už v předchozí věkové kategorii představovaly nadpoloviční většinu (52,9 %), ženy se třemi dětmi tvořily 12,3 % a naopak bezdětné ženy dosahovaly pouze podílu 7,7 %.

Největší zastoupení ve vzdělanostní struktuře v Plzeňském kraji podle výsledků SLDB 2021 u žen 15letých a starších měly ženy s úplným středním vzděláním s maturitou včetně nástavbového a pomaturitního studia (83 545). O něco méně bylo žen se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (69 356). Se základním či neukončeným vzděláním evidovali 38 212 žen a nejmenší skupinu žen tvořily ženy bez vzdělání (1 472). Oproti výsledkům SLDB 2011 došlo k prudkému nárůstu vysokoškolsky vzdělaných žen o 13 454 (nárůst o 55,7 %) na hodnotu 37 624.

Zajímavé je porovnání žen podle vzdělání a počtu dětí. Nejčastěji jsou matkami ženy se středním vzděláním bez maturity, kterým se narodilo 33,0 % všech dětí v Plzeňském kraji (125 078) a zároveň ženy s úplným středním vzděláním, kde rozdíl v počtu narozených dětí činil pouze 20 dětí. Podíl dětí u žen se základním vzděláním činil 14,8 % a u žen s vysokoškolským vzděláním ještě o 1,6 p. b. méně. S jedním a dvěma dětmi je nejvíce matek s úplným středním vzděláním s maturitou, se třemi a čtyřmi dětmi převažují matky se středním vzděláním vč. vyučení bez maturity. Od pěti dětí více jsou to potom matky se základním nebo neukončeným vzděláním. Nejmenší podíl ve skupině žen se třemi a více dětmi tvoří ženy bez vzdělání (377 žen).