Izrael nejsou jen Startupy. Inovuje celá ekonomika

Izrael se proslavil po celém světě jako země startupů. V posledních letech ale stále hlasitěji zaznívá, že být pouze „Startup Nation“ nestačí. Budoucí úspěch závisí na tom, jestli se díky izraelské schopnosti inovovat podaří modernizovat další oblasti ekonomiky. Izraeli se to zatím daří – mění se ze „Startup Nation“ na „Scaleup Nation“.

Naleziště zemního plynu zásadně mění vyhlídky izraelské energetiky. Foto: Shutterstock

Podobně jako v dalších zemích, také v Izraeli prochází zásadní transformací zvláště odvětví dopravy a energetiky. Investice do infrastruktury považuje izraelská vláda za jednu z cest k překonání ekonomických dopadů pandemie. Mimo jiné má být rozšiřována veřejná sít nabíjecích stanic pro elektromobily. Do roku 2025 by mělo být v provozu 500 rychlonabíjecích stanic. Izrael se chystá do roku 2030 ukončit prodej osobních vozidel se spalovacími motory.

Izrael se řadí mezi státy s největším podílem investic do výzkumu a vývoje na hrubém domácím produktu. Ročně investuje zhruba 4,8 % svého HDP jenom do civilního vývoje, přičemž téměř 85 procent těchto investic pochází z privátní sféry.

Současnou vizí Izraele je „Scaleup Nation“, ale to neznamená, že by přestával být zemí startupů. V různých fází vývoje jich je v zemi aktivních okolo 6 400. Sídlí zde více než 370 vývojových center nadnárodních korporací včetně gigantů jako Intel či PayPal. V Izraeli také působí téměř 500 soukromých fondů venture kapitálu.

CHYBÍ PROGRAMÁTOŘI

Na druhé straně v Izraeli chybí zhruba 15 000 programátorů. Této situace by mohly využít české firmy a instituce, které se zaměřují na rekvalifikační kurzy či vzdělávání. Nejvíce startupů vzniká v odvětví informačních technologií, roste podíl investic do kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence, internetu věcí či fintechu.

Na informační technologie se nezaměřují pouze startupy. Do kybernetické bezpečnosti a fyzické obrany země významně investuje stát. Do země navíc směřuje kolem 19 % globálních investic v oboru kybernetické bezpečnosti.

Z dalších sektorů se nadějně rozvíjí přírodní vědy, což platí zvláště pro segment e-health a analýz velkých objemů zdravotnických dat – mimo jiné v důsledku covidové pandemie. Rychle narůstá i počet firem, které se zaměřují na chytrou mobilitu.

Příležitosti pro české firmy se rýsují také v oblasti aplikovaného výzkumu. Technologická agentura ČR ve spolupráci s Izraelskou inovační autoritou vyhlašuje od roku 2018 každoročně veřejnou soutěž pro podávání společných česko-izraelských projektů v rámci programu mezinárodní spolupráce DELTA.

PLYN NAD ZLATO

Z hlediska obchodních a investičních příležitostí patří mezi nejperspektivnější obory energetika. Ta je také jedním z nejrychleji rostoucích odvětví. Skutečný převrat pro ekonomiku Izraele znamenají naleziště zemního plynu podél severního pobřeží.

V současnosti má Izrael mnohonásobně více zemního plynu, než dokáže sám spotřebovat. Podle zprávy z roku 2021 by se pak v izraelských vodách mělo nacházet zhruba 900 miliard metrů krychlových zemního plynu. Zatímco v roce 2010 zajišťovaly paroplynové zdroje výrobu 40 % elektřiny v zemi, v roce 2018 se jednalo již o 70 %. Izraelská vláda předpokládá, že do roku 2030 vzroste podíl zemního plynu na produkci elektrické energie na 80 %.

Izraelské společnosti budou muset investovat do rozvodných technologií, zařízení na zpracování plynu (CNG, možná zkapalnění) či jeho uskladňování. Mnoho komponentů bude vzhledem k rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů (zejména fotovoltaických) vyžadovat elektrická distribuční síť. Dodávky pro energetiku jsou šancí i pro tuzemské exportéry – již nyní tvoří necelých deset procent celkové hodnoty českého vývozu do Izraele.

DOPRAVNÍ ZÁCPY

Velká města v Izraeli se dlouhodobě potýkají s dopravními zácpami a nedostatečnou infrastrukturou městské hromadné dopravy. Není tak divu, že vláda považuje právě rozvoj dopravy za jednu ze svých hlavních priorit. To je klíčové i z hlediska tuzemského průmyslu. Před vypuknutím pandemie představoval vývoz dopravních prostředků a jejich komponentů více než 50 procent českého exportu do Izraele.

Není příliš pravděpodobné, že by české firmy mohly vyhrávat tendry na výstavbu dopravní infrastruktury. To je spíše doména domácích společností, případně dodavatelů ze zemí jako Německo. Tuzemské firmy se však mohou podílet na subdodávkách typu hloubení tunelů – v Izraeli prakticky není firma, která by podobné větší projekty zvládala. Úspěšní mohou být také například čeští dodavatelé kolejnic nebo nových vlaků.

Vývojové centrum v Izraeli má například společnost Intel. Foto: Shutterstock

JAK ZÍSKAT VODU

Izrael se potýká s nedostatkem pitné vody, především kvůli své geografické poloze a nedostačujícímu počtu kvalitních zdrojů. S předpokládaným nárůstem populace ze současných devíti milionů na třináct do roku 2040 může být dostupnost pitné vody ještě více ohrožena. Předejít tomu má budování odsolovacích stanic. V zemi rovněž pokračuje výstavba čistíren odpadních vod, což je nezbytné především pro rozvoj izraelského zemědělství. Jednou z ekologických priorit je i odpadové hospodářství.

Čeští dodavatelé by se mohli uplatnit se zařízením na likvidaci a zpracování komunálního i průmyslového odpadu, v oblasti monitoringu aktuální kvality čištěné vody i kvality ovzduší.

České firmy mají šanci se prosadit i díky projektům, které obvykle spíše zůstávají stranou pozornosti širší veřejnosti. Společnost Juta se tak například zapojila do projektu vodního rezervoáru Habonim v pobřežní oblasti Karmel u Haify. Česká společnost tam dodala 24 kontejnérů hydroizolačních fólií. Výstavba Habonimu se stala největším projektem rezervoáru na užitkovou vodu v Izraeli za posledních pět let.

OBRANNÉ PARTNERSTVÍ

Dalším významným oborem, který může být zajímavý i pro mnoho českých firem, je obranný průmysl. Izrael je jedním z největších vývozců obranných a bezpečnostních technologií na světě, patří ale i mezi největší dovozce vojenského materiálu. Pro české výrobce je spolupráce s Izraelem i v tomto odvětví velkou výzvou, zejména u technologií s vysokou přidanou hodnotou. Jednou z možností jsou společné aktivity firem z obou zemí na třetích trzích, kde se jedna či druhá strana z různých důvodů obtížněji prosazuje.

Pokud se podaří zrealizovat již nasmlouvané dodávky, budou mezi hlavními vývozními položkami vojenského materiálu z Česka do Izraele především nákladní vozidla, zobrazovací průzkumná zařízení, velkorážové a malorážové zbraně či náboje. Perspektivní jsou také kybernetické obranné technologie a specializovaný software.

Důležité je, aby se českým firmám dařilo navazovat s izraelskými partnery strategická partnerství, a to i například při vývoji nových komplexních obranných systémů. Díky tomu se mohou posunout na vyšší technologickou úroveň a otevřít si cestu na další světové trhy.

TOMÁŠ KADLEC, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu