V tuzemské bilanci běžného účtu by mělo dojít k prohloubení deficitu (Ranní zpráva z finančního trhu)

V ČR budou zveřejněna data z běžného účtu platební bilance za červen, kde čekáme prohloubení deficitu, což nebude nadále příliš dobrá zpráva pro českou korunu. Průmysl v eurozóně by měl vykázat meziměsíční růst a zakončit druhý kvartál pozitivně. Průzkum důvěry v americkou ekonomiku od Michiganské univerzity by měl ukázat mírné zlepšení sentimentu. Trhy včera vstřebávaly středeční inflační čísla, dolar pokračoval v oslabování a riziková aktiva nepatrně korigovala.

Průmysl v eurozóně zůstává relativně odolný.

Dnes se dočkáme zveřejnění tuzemské bilance běžného účtu, kde by mělo podle našich odhadů dojít k prohloubení schodku z předchozích -22,8 mld. CZK až na -52,5 mld. CZK. Výrazně negativní běžný účet platební bilance by tak nenesl příliš dobrou zprávu pro českou korunu, alespoň co se týče z pohledu fundamentů pro její posilování. Mimo jiné také dojde ke zveřejnění písemného záznamu z prvního měnověpolitického zasedání bankovní rady ČNB v novém složení, který by potenciálně mohl více objasnit rozhodnutí o stabilitě sazeb.

Průmyslová produkce v eurozóně za červen by podle již zveřejněných dat z velkých evropských ekonomik měla meziměsíčně vzrůst o 0,2 %. V takovém případě by eurozóna zaznamenala za celé druhé čtvrtletí růst průmyslu celkově o 0,3 % q/q, a to i přes turbulentní situaci na komoditních trzích, která vedla ke skokovému nárůstu cen energií, nebo problémy s dodávkami plynu. Naopak úlevu přineslo částečné odeznění problémů v dodavatelských řetězcích, což se také projevilo v kratších dodacích lhůtách, jak již naznačily PMI. Přestože by tento efekt měl pokračovat i nadále, tak vyhlídky jsou smíšené s ohledem na nejistotu dodávek plynu nebo slabší poptávku vlivem vysoké inflace. Indikátory ekonomické důvěry Michiganské univerzity v USA by měly poukázat na mírné zlepšení sentimentu. Zajímavá bude především složka inflačních očekávání v kontextu dalšího vývoje inflace a postupování amerického Fedu.

Inflační tlaky podle všeho v USA polevují, alespoň prozatím.

Překvapení v USA přinesl po středeční inflaci i indikátor cen průmyslových výrobců, který meziměsíčně v červenci poklesl o 0,5 %, zatímco analytici očekávali růst o 0,2 % m/m. Meziročně tak došlo ke zpomalení růstu z červnových 11,3 % až na 9,8 % y/y. Hlavní zásluhu na tom měla, podobně jako v případě spotřebitelské inflace, složka energií, jejíž propad reflektuje dění na komoditních trzích, kde došlo v červenci k mírné korekci. Podle všeho by tak inflační tlaky měly polevovat, alespoň prozatím.

Komoditní trhy včera zaznamenaly celkově vzpružení. Ceny budoucích kontraktů pro příští rok na elektřinu a plyn vyskočily znatelně výše až o 5 %, resp. 6 %. Podobně následovala i spotová cena ropy Brent. Burzovní ceny energetických komodit od začátku měsíce tedy oproti výše uvedenému úplně nenasvědčují polevujícím tlakům ze strany cen energií v příštích měsících.

Trhy včera především vstřebávaly středeční inflační čísla vzhledem k relativně prázdnému makroekonomickému kalendáři. Dolar nadále oslaboval, euro se tak po delší době drží nad úrovní 1,03 USD/EUR. Českou korunu provázela vyšší volatilita, po razantním posílení z rána korigovala zisky a obchodování zakončila na úrovni 24,34 CZK/EUR. Ostatní středoevropské měny měly ze začátku tendenci oscilovat v relativně úzkých pásmech. Nakonec však maďarský forint oslabil až o 0,25 %, zatímco polský zlotý jen těsně posílil (+0,17 %).