Evropská unie | 05.08.2022 15:30:00

Rada EU přijala nařízení o dobrovolném snížení poptávky po zemním plynu, jehož cílem je snížit tuto zimu poptávku o 15 %

Ve snaze zvýšit bezpečnost dodávek energie v EU dnes Rada přijala nařízení o dobrovolném snížení poptávky po zemním plynu pro letošní zimu o 15 %. Nařízení rovněž stanoví možnost, aby Rada vyhlásila ohledně bezpečnosti dodávek „výstrahu na úrovni Unie“, přičemž by se v takovém případě snížení poptávky po plynu stalo povinným.

Účelem tohoto snížení poptávky po plynu je dosáhnout úspor pro zimní sezonu, abychom byli připraveni na možné přerušení dodávek plynu z Ruska, které soustavně využívá dodávky energie jako zbraň.

Členské státy se dohodly, že mezi 1. srpnem 2022 a 31. březnem 2023 sníží poptávku po plynu o 15 % ve srovnání se svou průměrnou spotřebou za posledních pět let, a to pomocí opatření dle vlastního výběru.

Všechny členské státy budou vyvíjet maximální úsilí ke snížení spotřeby, Rada však upřesnila některé výjimky a možnosti, kdy se lze částečně – a v některých případech i zcela – odchýlit od povinného cílového snížení, aby se zohlednila konkrétní situace členských států a zajistilo se, že snížení poptávky po plynu účinně zvýší bezpečnost dodávek v EU.

Rada se dohodla na tom, že členské státy, které nejsou propojeny s plynárenskými sítěmi jiných členských států, jsou od povinného snižování poptávky po plynu osvobozeny, neboť by nemohly uvolnit významný objem plynu ve prospěch jiných členských států. Aby se zabránilo riziku krize dodávek elektřiny, budou osvobozeny i členské státy, jejichž elektrické rozvodné sítě nejsou synchronizovány s evropskou elektroenergetickou soustavou a jsou více závislé na plynu pro výrobu elektřiny, v případě, že dojde k přerušení synchronizace se sítí třetí země.

Členské státy mohou omezit své cílové snížení poptávky s cílem přizpůsobit své povinné závazky snížení poptávky, pokud mají omezené propojení s jinými členskými státy a mohou prokázat, že jejich kapacity pro vývoz a jejich domácí infrastruktura LNG jsou v co největší míře využívány k přesměrování plynu do jiných členských států.

Členské státy mohou rovněž omezit své cílové snížení poptávky, pokud překročily své cíle naplnění nebo pokud jsou silně závislé na plynu jako vstupní surovině pro kritická průmyslová odvětví, nebo mohou použít rozdílnou metodu výpočtu, jestliže se jejich spotřeba plynu v uplynulém roce ve srovnání s průměrem za posledních pět let zvýšila alespoň o 8 %.

Členské státy se dohodly, že pokud jde o vyhlašování „výstrahy na úrovni Unie“, posílí úlohu Rady. Výstraha by byla aktivována prováděcím rozhodnutím Rady na návrh Komise. Komise předloží návrh na vyhlášení „výstrahy na úrovni Unie“ v případě závažného rizika vážného nedostatku plynu nebo výjimečně vysoké poptávky po plynu, nebo pokud pět nebo více členských států, které vyhlásily výstrahu na vnitrostátní úrovni, požádá Komisi, aby tak učinila.

Při výběru opatření ke snížení poptávky se členské státy dohodly, že zváží upřednostnění opatření, která nemají dopad na chráněné zákazníky, jako jsou domácnosti a základní služby pro fungování společnosti – například kritické subjekty, zdravotní péče a obrana. Mezi možná opatření patří snížení spotřeby plynu v odvětví elektřiny, opatření na podporu přechodu na jiná paliva v průmyslu, vnitrostátní osvětové kampaně, cílené povinnosti omezit vytápění a chlazení a tržní opatření, jako jsou dražby mezi společnostmi.

Členské státy budou aktualizovat své vnitrostátní plány pro stav nouze, které stanoví plánovaná opatření ke snížení poptávky, a budou Komisi pravidelně podávat zprávy o pokroku při plnění svých plánů.

Předmětné nařízení bylo formálně přijato písemným postupem. Přijetí navazuje na politickou dohodu dosaženou ministry na mimořádném zasedání Rady pro energetiku dne 26. července. Nařízení bude vyhlášeno v Úředním věstníku a vstoupí v platnost prvním dnem po vyhlášení.

Nařízení je výjimečným a mimořádným opatřením, které je plánováno na omezenou dobu. Bude platit po dobu jednoho roku a Komise provede do května 2023 jeho přezkum s cílem zvážit prodloužení jeho platnosti s ohledem na obecnou situaci v oblasti dodávek plynu v EU.

Souvislosti

EU čelí potenciální krizi v oblasti bezpečnosti dodávek v souvislosti s výrazným snížením dodávek plynu z Ruska a vážným rizikem jejich úplného přerušení, na něž se členské státy musí okamžitě koordinovaným způsobem a v duchu solidarity připravit. Ačkoli v současné době nečelí významnému ohrožení bezpečnosti dodávek všechny členské státy, závažná narušení v některých členských státech budou mít dopad na hospodářství EU jako celek.

Nařízení doplňuje stávající iniciativy a právní předpisy EU, které zajišťují, aby občané mohli mít prospěch z bezpečných dodávek plynu a aby zákazníci byli chráněni před závažným narušením dodávek, zejména nařízení (EU) 2017/1938 o bezpečnosti dodávek zemního plynu.

Toto nařízení navazuje na další již probíhající iniciativy ke zlepšení odolnosti a bezpečnosti dodávek plynu v EU, jako je například nařízení o skladování plynu, vytvoření energetické platformy EU pro společné nákupy a iniciativy uvedené v plánu REPowerEU.