Čistá pozice ČR vůči EU dosáhla v pololetí 23,5 miliardy, celkem ČR získala již přes bilion korun
V prvním pololetí roku 2022 přesáhly příjmy České republiky z Evropské unie naše odvody do evropského rozpočtu o 15,8 mld. Kč, při započtení příjmů z Nástroje EU na podporu oživení pak 23,5 mld. Kč. ČR tak nadále zůstává čistým příjemcem evropských peněz a od svého vstupu do EU v roce 2004 získala již přes 1 bilion korun.
V průběhu prvního pololetí roku 2022 obdržela České republika z rozpočtu Evropské unie příjmy ve výši 48,4 mld. Kč a do evropského rozpočtu odvedla 32,5 mld. Kč. K 30. červnu jsme tak obdrželi o 15,8 mld. Kč více, než jsme do rozpočtu EU odvedli. Při započítání příjmů z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 7,7 mld. Kč, který financuje především investiční a reformní projekty členských zemí EU prostřednictvím národních plánů obnovy, činí pololetní kladné saldo 23,5 mld. Kč.
2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022* | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Graf | ||||||||||||||||
Čistá pozice vůči rozpočtu EU | 2,1 | 26,2 | 29 | 22,7 | 17,4 | 6,9 | 14,9 | 56,4 | 126,8 | 66,6 | 16,7 | 10,4 | 24,4 | 50,1 | 38,7 | 23,5 |
* rok 2022: čistá pozice vůči rozpočtu EU 15,8 mld. Kč + příjmy z NGEU 7,7, mld. Kč = celkem 23,5 mld. Kč.
„V pololetí letošního roku jsme překonali symbolickou hranici jednoho bilionu korun, který jsme od našeho vstupu do EU získali navíc oproti našim odvodům. Nehledě na finanční výhody našeho členství v EU nám ale v únoru Putinova agrese na Ukrajině ukázala, jak je důležité naše pevné ukotvení v západních demokratických strukturách. Nyní nás čeká půlroční předsednictví Radě EU, kdy máme příležitost provést Evropu tímto turbulentním obdobím, zvýšit na evropské úrovni kredit České republiky a samozřejmě prosadit některé naše národní zájmy,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Od vstupu do EU získala ČR přes 1 bilion korun
Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 30. června 2022 zaplatila do evropského rozpočtu 775,9 mld. Kč a získala zhruba 1,75 bil. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 977,3 mld. Kč. Při započítání příjmů z NGEU činí celkové příjmy 1,78 bil. Kč a celkové kladné saldo za dobu členství České republiky v EU tak překročilo 1 bil. Kč.
2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Graf | |||||||||||||||||||
Kumulativní vývoj čisté pozice | 7,3 | 9,3 | 16,2 | 31,4 | 55,2 | 97,5 | 145,4 | 176,2 | 249,3 | 334,1 | 409,4 | 559,4 | 640 | 696 | 740,7 | 810,7 | 896,1 | 984,9 | 1008,4 |
Za kladným pololetním saldem ČR vůči rozpočtu EU stály i nadále především příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ve výši téměř 25 mld. Kč a příjmy ze Společné zemědělské politiky ve výši 23,4 mld. Kč. Kromě příjmů z rozpočtu EU obdržela ČR v roce 2022 také dodatečné prostředky na zemědělství (rozvoj venkova) a na kohezi (React-EU) z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 7,7 mld. Kč.
mil Kč | |
---|---|
Příjmy z rozpočtu EU | |
Strukturální akce | 24 997,97 |
Strukturální fondy | 17 746,80 |
Fond soudržnosti | 7 251,17 |
Zemědělství | 23 379,13 |
I. pilíř* | 17 234,18 |
II. pilíř** | 6 144,95 |
Programy EU*** | n/a |
Příjmy z NGEU | 7 653,38 |
Celkové příjmy z rozpočtu EU | 48 377,11 |
Celkové příjmy z rozpočtu EU vč. NGEU | 56 030,49 |
Celkové platby do rozpočtu EU | 32 531,63 |
Čistá pozice vůči rozpočtu EU | 15 845,47 |
Čistá pozice vůči rozpočtu EU vč. NGEU | 23 498,86 |
* první pilíř zahrnuje prostředky na přímé platby, tržní opatření a veterinární opatření Pro přepočet mezi EUR a CZK použit průměrný kurz za první pololetí roku 2022 ve výši 24,649 (údaj ČNB). |
Zprávy o koruně
Poslední zprávy z rubriky Stát:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Jak reagovat na konec smlouvy s dodavatelem? Pozor na vyšší ceny
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Flotilové pojištění ušetří firemní finance i starosti, které se týkají služebních i soukromých cest
Marek Pokorný, Portu
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Jak se připravit na nečekané výdaje: Tipy na vytvoření a správu nouzového fondu
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna