Evropský mírový nástroj a jeho význam při financování vojenské pomoci EU Ukrajině

EPF byl zřízen v březnu 2021 jako mimorozpočtový fond za účelem financování činnosti EU v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky zaměřené na zachovávání míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti. Jedná se zejména o financování společných nákladů probíhajících vojenských misí a operací EU v různých částech světa. Tento unikátní nástroj má také financovat opatření vedoucí k pomoci a posílení kapacit mimounijních států a organizací souvisejících s vojenskými a obrannými záležitostmi. Hlavním pracovním orgánem EPF je jeho Výbor, který zasedá každý týden a ve kterém jsou členské země EU zastoupeny většinou 2 představiteli. Rozpočet tohoto fondu na období let 2021 až 2027 činí 5,7 mld. EUR a ČR do něj přispívá částkou přesahující 84 mil. EUR. Existence EPF vešla do širšího povědomí veřejnosti zejména po zahájení ničím nevyprovokované agrese Ruské federace proti Ukrajině. Od této chvíle nástroj sehrává zásadní roli při financování vojenské pomoci členských států EU Ukrajině.

Otázkou unijní pomoci Ukrajině v podobě dodávek vojenského materiálu a zařízení, bez nichž by napadená země nemohla dlouhodobě odolávat ruské agresi, se od momentu započetí války v únoru 2022 intenzivně zabývá Rada EU. Z tohoto pohledu bylo klíčovým jednomyslné rozhodnutí Rady ze dne 28. února o přijetí prvního balíčku, tzv. opatření pomoci EPF na podporu ukrajinských ozbrojených sil v celkové výši 500 mil. EUR na pořízení vojenského materiálu. Ten je definován v co největším rozsahu, aby do něj bylo možné zahrnout jak ruční palné zbraně, tak zejména těžkou armádní techniku a případně i moderní zbraňové systémy. Důležité také je, že veškerý pořízený či darovaný vojenský materiál vychází z požadavků a potřeb ukrajinské strany.

O zásadním významu, který EU přisuzuje vojenské pomoci Ukrajině, svědčí i skutečnost, že celková částka na financování této pomoci z rozpočtu EPF se blíží již téměř polovině rozpočtu fondu na období let 2021 až 2027. Od výše uvedeného únorového rozhodnutí se Rada EU opakovaně shodla na financování dalších dodávek Ukrajině a schválená částka nyní činí celkem 2,5 mld. EUR. Toto jednotné rozhodnutí je zcela přelomovým krokem i pro EPF, jelikož tento nástroj je svým zaměřením určen primárně pro dlouhodobé budování obranných kapacit partnerských zemí. Evropská unie tedy zároveň ukazuje, že je v případě krize schopna efektivně a flexibilně jednat.

Česká republika od počátku ruské agrese patří mezi jednoho z nejvýznamnějších dodavatelů potřebného vojenského materiálu napadené Ukrajině. V celé této věci spolupracuje Česko úzce právě i s EPF a pro velkou část Ukrajině darovaného materiálu žádá proplacení, aby mohla vybavení nahrazovat a nesnížila se nijak obranyschopnost naší země. Budeme také i nadále prosazovat pokračování financování pomoci napadené zemi z EPF, a to až do konce ruské agrese.