Důvěra v ekonomiku klesá napříč sektory - Ranní okénko

Jen pátý den od spuštění dodávek plynu skrz Nord Stream 1 byly kohoutky včera znovu utaženy. Plynovod do Evropy pouští zhruba jen 20 % kapacity. Zpráva dorazila ve stejný den, kdy mnichovský Ifo institut zveřejnil hlubší než očekávaný pokles v rámci svého průzkumu. Hlavním důvodem dalšího poklesu byly vyšší ceny za energie a obavy ze snížení dodávek plynu. Oboje by narušilo výrobní dodavatelské řetězce. Pokles zaznamenaly také jednotlivé složky v rámci českého konjunkturálního průzkumu. Euro navzdory negativním zprávám zůstalo vůči dolaru stabilní poblíž 1,02. Koruna se obchoduje za 24,59 EUR/CZK.

Další z indikátorů, který ukáže na chmurný ekonomický výhled do zimních měsíců, bude zítra ráno německý GfK index měřící spotřebitelskou náladu. Na ní stejně jako na firemní sektor negativně doléhají zdražující energie, ale také nejistota ohledně vlastní budoucí finanční situace. Nejedná se přitom jen o Evropu. Spotřebitelská nálada klesá i v USA dle řady indikátorů, například od University of Michigan. Stejný obrázek dnes patrně poskytne i výsledek průzkumu od Conference Board. Kromě Evropy i USA se šíří pesimismus i mezi spotřebiteli v Číně. Výsledky jsou signálem, že objem spotřeby domácností bude v příštích měsících klesat, což se negativně projeví v HDP a spolu se slabším výkonem ve výrobě bude těžké zamezit recesi. Na druhé straně tím zvolní inflační tlaky. Ekonomika se dostává do situace, kdy zároveň oslabuje poptávka i nabídka, na rozdíl po skončení pandemických vládních restrikcí, kdy poptávka nabírala na síle, zatímco nabídková strana nestíhala. To mělo pozitivní dopad na trh práce, kdy firmy ve snaze stíhat přicházející zakázky nabíraly nové zaměstnance. Výhledově by tak tempo tvorby nových pracovních míst mohlo na pozadí slabší poptávky zvolnit.

Ifo index se dostal na dvouleté minimum. Německou ekonomiku zatěžují především vysoké ceny energií a obavy z jejich nedostatku během topné sezóny. Ifo institut apeloval na vlády, aby zajistily solidární přístup a dodávky nejvíce zasaženým státům a aby pokračovaly ve snaze zajistit alternativní zdroje, například LNG terminály. Ekonomická nálada spadla meziměsíčně o 3,6 bodů na 88,6. Ke zhoršení došlo víceméně plošně napříč sektory v ekonomice, především pak v energeticky náročných (např. chemický průmysl). Index měřící výhled do budoucna ztratil meziměsíčně 5,2 bodů a dosáhl na 80,3.

Propad důvěry v ekonomiku zaznamenal včera také tuzemský konjunkturální průzkum od ČSÚ. Zhoršila se zejména důvěra v průmyslu (na nejslabší úroveň od března) a pokračoval pesimismus mezi domácnostmi, kde se rekordní počet obává zhoršení vlastní finanční situace.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička