Je to rozumné snažit se získat plnou kontrolu nad ČEZem zrovna teď, na cenovém vrcholu ?

ČEZ v posledních dnech zjevně reaguje na zprávy z Francie týkající se převzetí plné státní kontroly nad tamní energetickou společností EDF. Děje se tak i přes to, že vzájemné srovnávání je spíše iluzorní a mírně řečeno zavádějící.

Důvody plánovaného převzetí jsou diametrálně odlišné. Francouzská společnost se dlouhodobě potýká s vysokou mírou zadlužení a problémy s tvorbou zisku, které příliš neřeší ani příznivý vývoj cen v poslední době.
U ČEZu žádný takový problém není znám. Firma dlouhodobě generuje celkem zajímavý zisk a z něj odvozenou dividendu. Růst cen energií na trhu tomuto spíše dále nahrává, byť je zřejmé, že to není zcela bez problémů, protože i ve zdánlivě příznivém vývoji jsou skryta vážná úskalí viz nedávná státní půjčka pro krytí enormních požadavků na krytí transakcí na trhu.

Oba tituly v posledních letech prošly výrazně odlišným vývojem. EDF měla spíše problémy a kurz jejích akcií se za posledních 2-5 let ve finálním srovnání příliš neměnil. Za poslední rok si titul připisuje zhodnocení o necelá 2% a to především díky silnému růstu v posledních dnech. Zhodnocení za 5 let pak dosahuje cca 22% byť s poměrně velkými výkyvy.
Akcie ČEZu se naproti tomu ještě před 2 lety pohybovaly pod úrovní 500 Kč a to nehledě na celkem slušnou a stálou ziskovost. Tu si firma drží a dlouhodobě se o ni částečně dělí se svými akcionáři. 

U EDF zřejmě tedy není až tak co řešit. Firma pomoc potřebuje a celkem logicky není při tom nutné "brát sebou" minoritní akcionáře a proto je jim učiněna "zajímavá" nabídka.

U ČEZu se zatím vše točí spíše jen kolem snahy či potřeby pomoci zákazníkům či občanům, kteří čelí enormnímu růstu cen účtovaných energií a z to plynoucích problémů především sociálního rázu.
V čem by získání plné kontroly nad firmou v tomto mohlo pomoci není úplně zřejmé, navíc v situaci, kdy ČEZ nekontroluje zcela celý domácí trh s energiemi a je pouze jednou z jeho částí?
Navíc se také nabízí otázka, jestli je rozumné z pohledu státu a 70procentního majoritního vlastníka snažit se získat plnou kontrolu nad společností v situaci "celkového cenového i akciového vrcholu", kdy je jasné, že náklady na získání takové kontroly budou s největší pravděpodobností enormní. O situaci či vlivu na již tak napjatý státní rozpočet v danou chvíli a do budoucna nemluvě.

Minoritní akcionáři by mohli, pravda, štědrost státu uvítat a ocenit, ale ani to není zcela jisté, protože firma jim v posledních mnoha letech generovala stabilní a předvídatelný dividendový příjem.

 
EDF pětiletý graf

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nezasahujte do díla 3.0 Česko