Soupis ploch osevů k 31. 5. 2022 a odhad sklizně k 10. 6. 2022

Na základě prvních odhadů, provedených k 10. červnu, se v Ústeckém kraji očekává nižší sklizeň základních obilovin. Propad u obilovin ve srovnání se sklizní loňského roku se předpokládá u většiny druhů s výjimkou ječmene ozimého. Naproti tomu produkce řepky by podle předpokladu měla být vyšší než v roce 2021.

Výměra zemědělské obhospodařované půdy v Ústeckém kraji, zjištěná soupisem osevních ploch k 31. květnu letošního roku, dosahuje 217 449 hektarů a oproti předchozímu roku se její výměra snížila o 2 232 ha, tzn. o 1,0 %. K meziročnímu poklesu obhospodařované zemědělské půdy došlo kromě našeho kraje ještě v dalších šesti krajích. Navýšení zaznamenali v Praze a Středočeském kraji (posuzovány společně), Karlovarském, Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. Ve struktuře zemědělské půdy zaujímá nejvyšší podíl orná půda, v letošním roce dosahuje v Ústeckém kraji 147 736 ha, její podíl na obhospodařované zemědělské půdě je 67,9 % (meziroční pokles o 0,3 p. b.). Na celorepublikové úrovni dosahuje procento zornění obhospodařované zemědělské půdy 70,3 %. Podíl orné půdy na zemědělské je letos mírně vyšší než v roce 2021 jak v ČR, tak v polovině krajů.

Podíl orné půdy na celkové obhospodařované zemědělské půdě podle krajů v roce 2022

Druhé místo ve struktuře zemědělské půdy zaujímají trvalé travní porosty, v kraji na ně připadá 64 062 ha, na obhospodařované zemědělské půdě zaujímají 29,5 %, v porovnání s předchozím rokem se jejich plocha snížila o 75 ha (o 0,1 %). Z celorepublikového pohledu je v Ústeckém kraji významné pěstování chmele. Podíl celkových ploch chmelnic dosahuje 57,2 % (plodících 57,1 %) z pěstební výměry ČR. Meziročně podíl kraje u ploch chmele celkem vzrostl o 0,3 p. b., u plodících ploch o 0,5 p. b. V letošním roce je v Ústeckém kraji chmel pěstován na 3 201 ha, meziročně se celková plocha zvýšila o 0,4 %, zatímco v ČR o 0,1 % poklesla. Výměra plodících chmelnic však poklesla jak v kraji (o 0,4 %), tak i v celé ČR (o 1,2 %). Úhor [orná půda v klidu - z různých důvodů neobdělávaná (neosetá a neosázená) – uváděná mimo osevní plochu] dosahuje v kraji 3 671 ha a reprezentuje 2,5 % ze sledované výměry orné půdy. V porovnání s celostátní úrovní je její podíl o 1,5 p. b. vyšší.

Ve struktuře osevních ploch, které v Ústeckém kraji zaujímají 144 065 hektarů, mají ve všech krajích jednoznačně prioritu obiloviny. V Ústeckém kraji jsou v letošním roce v kraji pěstovány na 90 456 hektarech, jejich výměra se zvýšila o 576 ha (o 0,6 %). Podíl na osevní ploše dosáhl 62,8 % (o 1,2 p. b. více než v roce 2021) a byl o 6,4 p. b. vyšší než v celé ČR. Nejrozšířenější obilovinou je pšenice ozimá, která v kraji zaujímá 67,5 % ploch obilovin (proti ČR je její podíl vyšší o 9,7 p. b.). Plochy pšenice ozimé se na celorepublikové i krajské úrovni meziročně zvýšily (v ČR o 13,0 %, v Ústeckém kraji o 7,1 %).

Druhou nejrozšířenější skupinou jsou technické plodiny, pěstované v kraji na 28 174 ha (19,6 % osevních ploch) a z 97,9 % reprezentované olejninami (zejména řepkou – 77,7 % ploch olejnin). V porovnání s rokem 2021 se plocha technických plodin v kraji zvýšila o 0,9 %, zatímco v ČR o 1,1 % poklesla. U olejnin jsme zaznamenali pokles jak v Ústeckém kraji, tak v ČR (o 0,9 resp. 1,2 %). Pokles ploch v našem kraji byl ovlivněn hlavně snížením výměry máku (52,8 %) a ostatních olejnin (o 80,0 %). Mírně se snížila i plocha hořčice na semeno (o 2,0 %). Naproti tomu meziročně mírně vzrostly osevní plochy řepky (o 0,8 %), významně potom slunečnice na semeno o 38,0 %, sóji o 32,6 %, 4,5krát se zvýšily plochy lnu setého olejného. Vzrostly rovněž plochy konopí, kořeninových rostlin (zejména kmínu) a energetických plodin jinde neuvedených (plodiny určené pouze k energetickým účelům a nemající žádné jiné využití než energetické, ozdobnice čínská, chrastice rákosová apod.). Na nižších plochách než v minulém roce se pěstují léčivé rostliny.

Podíl základních plodin na celkové osevní ploše podle krajů v roce 2022

Z porovnání struktury osevních ploch na mezikrajové úrovni vyplývá, že Ústecký kraj má:

nejvyšší podíl ploch obilovin (62,8 %)
nejvyšší podíl ploch pšenice celkem (45,3 %) i pšenice ozimé (42,4 %)
třetí nejvyšší podíl ploch technických plodin (19,6 %) po společně posuzované Praze a Středočeském kraji (20,0 %) a po Moravskoslezském kraji (20,3 %)
nejnižší podíl ploch sklízených na zeleno (11,3 %)
nejvyšší podíl ploch orné půdy ponechané v klidu - úhoru (2,5 %)

Následující graf ukazuje vývoj celkových osevních ploch a základních druhů plodin v jednotlivých krajích mezi roky 2022 a 2021. V Ústeckém kraji jsme zaznamenali

nejvyšší pokles osevních ploch z 5 krajů s poklesem
druhý nejnižší nárůst ploch obilovin ze všech krajů
čtvrtý nejvyšší nárůst výměry technických plodin ze 6 krajů, kde došlo k růstu
nejvyšší pokles ploch sklízených na zeleno ze všech krajů

Meziroční růst/pokles vybraných ploch podle krajů mezi roky 2022 a 2021

Zelenina je v Ústeckém kraji pěstovaná na 1 412 hektarech, což představuje třetí nejvyšší plochu v České republice za Jihomoravským krajem a společně posuzovanými Středočeským krajem a Prahou. Podíl ploch zeleniny na celkové osevní ploše v kraji je druhý nejvyšší po Jihomoravském kraji.

Na základě výše uvedených výsledků soupisu ploch osevů byl k 10. 6. 2022 proveden první odhad výnosů a produkce základních obilovin (obiloviny bez kukuřice na zrno a ostatních obilovin), raných brambor, řepky, jahod a raných druhů ovoce.

Podle uvedeného odhadu by v Ústeckém kraji mělo být sklizeno celkem 506 859 tun základních obilovin při výnosu 5,74 t/ha. V případě produkce to je o 33 581 tun (o 6,2 %) méně, než bylo sklizeno v roce 2021, u hektarového výnosu se jedná o snížení o 0,46 t/ha (o 7,4 %). Propad sklizně se očekává v případě pšenice – při výnosu 5,94 t/ha by měla sklizeň dosáhnout 388 013 tun (-4,5 % v porovnání se sklizní 2021). Úroda ječmene by měla představovat 103 440 tun při výnosu 5,32 t/ha, tzn. pokles produkce o 10,8 %. Na předpokládané nižší produkci se podílí rovněž pokles ploch ječmene o 5,7 %, odhadovaný výnos z hektaru je nižší o 5,4 %. Sklizeň tritikale ve výši 4 969 tun by měla být vlivem poklesu ploch o 9,1 % nižší o 4,4 %. Propad ploch nevyrovná ani vyšší odhadovaný výnos než v roce 2021 (+5,1 %). Vzhledem ke snížení osevních ploch i nižším předpokládaným výnosům se očekává meziroční pokles produkce žita o 7,8 % na 6 911 tun při hektarovém výnosu 4,41 tun. Velký propad vlivem poklesu pěstebních ploch (o 39,4 %) očekáváme u ovsa – sklizeň by měla dosáhnout pouze 3 525 tun (o 36,9 % méně než v předchozím roce). Předpokládaný výnos 3,41 t/ha je o 4,1 % vyšší než dosažená skutečnost minulého roku. Vyšší úroda se očekává u řepky, při hektarovém výnosu 3,06 tun by měla dosáhnout 65 548 tun (nárůst o 1,8 %). Důvodem vyšší sklizně je meziroční nárůst ploch o 0,8 % i nárůst odhadovaného výnosu z jednoho hektaru o 1,0 %.