Zaměstnanost a nezaměstnanost v Libereckém kraji, míra ekonomické aktivity se meziročně snížila na 57,6%

Míra ekonomické aktivity v roce 2021 se v Libereckém kraji meziročně snížila na 57,6 %, meziročně nižší byla i obecná míra nezaměstnanosti. Míra zaměstnanosti poklesla na 56,1 %.

Z výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) vyplývá, že v roce 2021 v Libereckém kraji žilo 369,5 tis. osob starších 15 let, meziročně tedy o 1,9 tis. osob (0,5 %) méně. Z hlediska vzdělání převažovaly mezi těmito obyvateli osoby se středním vzděláním bez maturity (37,3 %), více než třetinu představovaly osoby se středním vzděláním s maturitou. Základní vzdělání (popř. bez vzdělání) uvedlo 14,6 % a vysokoškolské 14,9 % dané populace.

Ve struktuře podle ekonomické aktivity tvořilo většinu ekonomicky aktivní obyvatelstvo (57,6 %), pracovní síla tak byla složena z 207,2 tis. zaměstnaných a 5,5 tis. nezaměstnaných osob. V porovnání s rokem 2020 se pracovní síla v kraji snížila o 3,5 tis. osob (-1,6 %) a ubylo jak zaměstnaných (-2,7 tis. osob, tj. -1,3 %), tak i nezaměstnaných (-0,7 tis. osob, tj. -11,7 %).

Největší část pracovní síly představovaly z hlediska věku osoby ve věku 45 až 59 let (39,7 %), dalších 38,0 % připadalo osoby 30 až 44leté. Mladí lidé mezi 15 až 29 lety se na pracovní síle podíleli 14,8 % a 60leté a starší osoby ze 7,5 %. Věková struktura zaměstnaných odpovídá věkové struktuře pracovní síly. Mezi nezaměstnanými ze 41,8 % dominovaly osoby ve věku 30 až 44 let, osoby ve věku 45 až 59 let byly zastoupeny 32,5 % a téměř čtvrtinu nezaměstnaných tvořily 15 až 29leté osoby.

Zbývajících 156,7 tis. osob starších 15 let (tj. 42,4 %) bylo ekonomicky neaktivních. Do této skupiny patří senioři, žáci, studenti a osoby pečující o rodinu. Jejich počet se meziročně zvýšil o 1,5 tis. osob (+1,0 %).

Míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních na počtu osob ve věku 15 a více let) dosáhla v roce 2021 v Libereckém kraji hodnoty 57,6 %, tzn. meziročně o 0,6 p. b. méně. V průměru za Českou republiku činil tento ukazatel 59,8 %, liberecká míra tak byla o 2,2 p. b. nižší a v porovnání s ostatními kraji České republiky pak byla 3. nejnižší. Míra ekonomické aktivity se napříč regiony České republiky pohybovala v rozmezí od 57,4 % ve Zlínském kraji do 64,7 % v hlavním městě Praze.

Míra ekonomické aktivity žen v našem kraji činila 50,7 % a meziročně vzrostla o 1,0 p. b. V tomto případě se jednalo o 7. nejnižší mezikrajskou hodnotu, která se o 1,2 p. b. nacházela pod průměrem za Českou republiku. Ukazatel v případě mužů se v kraji meziročně naopak snížil o 2,3 p. b. na 64,8 % (tj. o 3,2 p. b. pod republikovým průměrem) a v mezikrajském srovnání to byla hodnota nejnižší. Prvenství s hodnotou 73,1 % patřilo hlavnímu městu Praze.

Většina zaměstnaných v našem kraji působila v terciárním (49,4 %) nebo sekundárním sektoru (49,2 %). V prvním případě se v rámci srovnání s ostatními kraji jednalo o nejnižší podíl. Nejvyšší podíl vykázalo hlavní město Praha (83,1%). Zastoupení zaměstnaných v sekundární sféře bylo naopak v našem kraji nejvyšší. Na opačném konci se s podílem ve výši 16,7 % také v tomto případě umístilo hlavní město Praha. V zemědělství, lesnictví nebo rybářství byla zaměstnána pouze 1,4 % 15leté a starší populace kraje, což je 2. nejnižší hodnota mezi kraji. Podíl zaměstnaných v primární sféře se pohyboval mezi 0,2 % v hlavní městě Praze a 5,9 % v Kraji Vysočina.  Zatímco podíl zaměstnaných v primárním a terciárním sektoru v našem kraji meziročně nepatrně poklesl (-0,6 p. b, resp. -0,4 p. b.), zastoupení zaměstnaných v průmyslových oborech se o 1,1 p. b. zvýšilo.

Struktura zaměstnaných z pohledu jejich postavení v zaměstnání se významně nemění. V roce 2021 byla většina osob v Libereckém kraji v postavení zaměstnance (84,5 %), 11,5 % zaměstnaných osob pracovalo na vlastní účet, 3,6 % bylo v pozici zaměstnavatele a 0,5 % se označilo za pomáhající rodinné příslušníky.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu osob ve věku 15 a více let) v roce 2021 v našem kraji činila 56,1 % (5. nejnižší hodnota mezi kraji) a meziročně se snížila o 0,4 p. b. U žen se hodnota tohoto ukazatele zvýšila o 1,3 p. b. na 49,3 %, v případě mužů se hodnota o 2,3 p. b. snížila a činila 63,1 %. První místo pomyslného žebříčku s celkovou mírou zaměstnanosti ve výši 63,3 % obsadilo hlavní město Praha, poslední s 55,3 % Karlovarský kraj.

Obecná míra nezaměstnanosti ve sledovaném roce v Libereckém kraji dosáhla hodnoty 2,6 %, meziročně o 0,3 p. b. méně. V případě mužů se nezaměstnanost zvýšila o 0,1  p. b. na 2,5 %, v případě žen se naopak o 0,8 p. b. snížila na 2,7 %. Mezikrajský žebříček vede Jihočeský kraj (1,8 %), poslední místo s 5,7% nezaměstnaností patří Karlovarskému kraji. Hodnota za Liberecký kraj byla 6. nejvyšší.

Podrobnější informace naleznete v publikaci Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS – roční průměry – 2021