ECB připravuje nové QE. Jak bude vypadat? - Rozbřesk

Zatímco z eurozóny přicházejí první inflační čísla za červen (v Německu nečekané zpomalení meziroční dynamiky na 8,2 %, ve Španělsku zase překvapivé zrychlení na 10,2 %), výroční konference ECB přinesla další střípky k jejímu připravenému anti-fragmentačnímu nástroji. Připomeňme, že ten má centrální bance umožnit zvyšovat úrokové sazby, aniž by došlo k destabilizaci dluhopisových trhů, respektive k příliš prudkému růstu výnosů států jižního křídla eurozóny.

Přestože detaily ohledně nového nástroje zůstávají nejasné, v podstatě by mělo jít o další program nákupu dluhopisů (QE). Z ECB prosakují informace, že centrální banka má v plánu tyto nákupy sterilizovat, tedy eliminovat jejich efekt na tržní (overnight) úrokové sazby. Toho může ECB dosáhnout dvěma způsoby – buďto odprodejem jiných aktiv ze své bilance, anebo tím, že bude z bankovního systému vysávat likviditu, například výhodnější úložkou než nabízí depozitní sazba.

Druhá varianta se zdá v tento moment preferovaná – jednak si ji již ECB vyzkoušela u jiného programu nákupu aktiv SMP, ale hlavně je politicky průchodnější. Už jen představa, že by ECB ze své bilance prodávala německé dluhopisy a náhradou za ně nakupovala italské bondy, je pro mnohé fiskálně konzervativnější státy eurozóny jen těžko stravitelná…

Zásadní otázkou pak bude samotný design nového QE - tedy jeho velikost, případně délka trvání. Z hlediska kredibility dává smysl, aby byl program nákupu aktiv neomezený a představoval co možná nejsilnější závazek ECB ve vztahu k zastropování kreditních spreadů. Pokud totiž bude závazek pro trhy dostatečně kredibilní, ECB by teoreticky tento nástroj nikdy nemusela v praxi využít. Podobně tomu ostatně bylo v případě programu OMT, který doprovázel Draghiho „whatever it takes“ v roce 2012.

V neposlední řadě pak zůstává velkou neznámou, jaká kritéria ECB zvolí pro spuštění nákupu dluhopisů v rámci nového QE. ECB sama tvrdí, že hodlá reagovat pouze v situaci, kdy vývoj na bondovém trhu nebude v souladu s ekonomickými fundamenty. To by však ideálně měla posoudit externí autorita, například Evropský stabilizační mechanismus. V opačném případě se totiž otevírá cesta k trvalému a v zásadě neomezenému financování periferních zemí eurozóny. Tak či onak, detaily bychom se – společně s prvním zvýšením úrokových sazeb – měli dozvědět již na červencovém zasedání ECB.

TRHY
Koruna
Dnešním dnem končí mandát třem členům bankovní rady, což znamená, že počínaje zítřkem bychom se mohli dočkat prvních komentářů nových centrální bankéřů. Ty naznačí, jak významný je posun holubičím směrem v rámci nové bankovní rady. Neméně podstatný pak bude také názor trojice Eva Zamrazilová, Jan Frait a Karina Kubelková na probíhající devizové intervence, které stále notně podporují korunu a pomáhají její kurz ukotvit u hranice 24,75 EUR/CZK.

Jak již v minulém týdnu uvedl guvernér Rusnok, bankovní rada de facto každý týden potvrzuje pokračující aktivitu ČNB na devizovém trhu. Nečekáme, že by nastupující bankovní rada měla intervence ve prospěch koruny zastavit, zvláště v situaci, kdy by se stavěla rezervovaněji k dalšímu růstu úrokových sazeb. Scénář „vypnutých“ intervencí a neochoty dále zvyšovat sazby by totiž hrozil enormním tlakem na oslabení koruny, které v posledních měsících navíc přitěžují také zhoršující se fundamenty v čele s rostoucím deficitem na běžném účtu.

Eurodolar
Nižší než očekávaná německá inflace způsobená daňovými úlevami přivodila propad eurových sazeb, a tím i eurodolaru pod hladinu 1,05. Na konferenci ECB v Sintře navíc bylo slyšet spíše jestřábí hlasy ze strany Fedu (Mesterová) než ze strany ECB.

Dnes po ránu bude zveřejněna francouzská inflace za červen, která poskytne lepší obrázek o tom, jak bude vypadat číslo za celou měnovou unii (publikované zítra). Odpoledne pak bude trh vyhlížet květnová čísla o spotřebě domácností v USA. Ta budou zřejmě s ohledem na výsledek maloobchodních tržeb slabší.

Regionální Forex
Forint, který po úterním masivním zvýšení základní sazby ze strany MNB (+185 bps) výrazně zpevnil, bude sledovat, zdali dnes centrální banka dorovná jednotýdenní depo na stejnou úroveň (7,75 %). Pokud ano, tak výraznou reakci forintu již neočekávejme.