Početnější rodiny s dětmi jsou chudší

V každé třetí domácnosti v ČR žije alespoň jedno vyživované dítě. Jak jsou na tom s penězi?

V České republice má 1,5 milionu domácností alespoň jedno vyživované dítě. Je to zhruba třetina z celkového počtu domácností u nás. Téměř tři čtvrtiny domácností s dětmi jsou tzv. čisté úplné rodiny, které tvoří dvě dospělé osoby (vesměs rodiče) s jedním či více dětmi. Zhruba 13 % tvoří čisté neúplné rodiny, což jsou domácnosti s dětmi, v nichž chybí jeden z rodičů. Hovoříme o nich běžně jako o samoživitelkách s dětmi, neboť v drtivé většině se jedná o ženy, které žijí samy se svými dětmi po rozchodu s partnerem. Plných 10 % tvoří tzv. smíšené úplné rodiny, tedy domácnosti, kde se nachází ještě nějaká další osoba (např. babička dítěte nebo již ekonomicky aktivní starší sourozenec). Pod 3 % je smíšených neúplných rodin, v nichž kromě jednoho rodiče s dítětem žije ještě další člen domácnosti (zpravidla příbuzný). Poslední, nejmenší skupinu s dětmi tvoří tzv. nerodinné domácnosti, ve kterých se většinou jedná o soužití prarodiče s vnoučetem.

Skladba domácností s dětmi (%, 2021)

Zdroj: ČSÚ

Úplné rodiny mají vyšší příjmy

Příjmovou situaci domácností charakterizuje čistý peněžní příjem domácnosti na osobu. Ten je zjišťován v šetření Životní podmínky a vypočte se vydělením celkového příjmu domácnosti počtem osob v domácnosti. Výsledky šetření z roku 2021 zachycují příjmy domácností za předchozí kalendářní rok, tj. za rok 2020. V něm průměrný roční čistý peněžní příjem domácnosti na osobu dosáhl částky 220,1 tis. Kč, měsíčně to bylo 18 342 Kč.

V dalším textu se zaměříme pouze na rodiny s dětmi, přesněji na domácnosti tvořené pouze rodiči a dětmi (čisté úplné a čisté neúplné rodiny), jelikož právě ty ve spektru domácností jednoznačně převažují. Nebudeme se však zabývat jen průměrným příjmem, ale podíváme se na celé příjmové rozdělení v ČR. Všechny domácnosti nejprve uspořádáme vzestupně podle výše příjmu na osobu a rozdělíme je do deseti stejně velkých skupin (tzv. decilů).

Výsledky ukazují, že nejlépe jsou na tom úplné rodiny s jedním dítětem, které jsou jako jediné víceméně rovnoměrně zastoupeny ve všech příjmových decilech, přičemž 6,2 % z nich se nachází v nejvyšším decilu, v němž mají domácnosti měsíčně k dispozici více než 31 650 Kč na osobu. Všechny ostatní uvedené typy rodin jsou daleko více zastoupeny ve spodnějších decilech.

Více než polovina všech úplných rodin se třemi a více dětmi se nachází v 1. decilu příjmového spektra, který reprezentuje 10 % domácností s nejnižšími příjmy. Na osobu v těchto domácnostech vychází méně než 10 500 Kč měsíčně. Ovšem vzhledem k tomu, že celkový příjem se u těchto vícečlenných domácností rozpočítává mezi 5 a více osob, dochází zde k tzv. úsporám z rozsahu a domácnosti mají relativně „levnější“ např. náklady na bydlení.

V případě neúplných rodin, kde schází jeden z rodičů (velmi často výdělečný člen rodiny), je situace výrazně horší. Každý třetí samoživitel či samoživitelka s jedním dítětem patří do skupiny příjmově nejnižších deseti procent, se dvěma dětmi už je jich skoro polovina a samotný rodič se třemi dětmi se téměř vždy nachází v prvním či druhém decilu příjmového spektra. V druhém decilu mají domácnosti k dispozici maximálně 12 740 Kč na osobu.

Se zvyšujícím se počtem dětí v rodině tedy obecně klesá její průměrný příjem „na hlavu“ a mění se její zastoupení v jednotlivých příjmových decilech. Zásadní vliv na hodnocení příjmu domácností má poměr „živitelů“ a vyživovaných osob, tedy počet pracujících osob a závislých dětí v dané domácnosti. Obecně také platí, že kromě výše příjmů a pracovní aktivity hraje významnou roli i vzdělání.

Příjmové rozdělení domácností s dětmi (%, 2021)

Zdroj: ČSÚ

Neúplné rodiny jsou závislejší na podpoře

Příjmy domácností lze obecně rozdělit do čtyř základních skupin – příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání, příjmy získané od státu v podobě sociálních dávek, důchodů atd. a také ostatní příjmy. Do ostatních příjmů zahrnujeme např. příjmy z pronájmu, z kapitálového majetku, z pojištění, ale patří sem i výživné (tzv. alimenty) a finanční podpora od jiných domácností.

Z výsledků šetření vyplývá, že v domácnostech s dětmi, v nichž žijí většinou osoby v produktivním věku, bývá největší část příjmů tvořena příjmy ze závislé činnosti. Nicméně jejich podíl na celkových příjmech se významně liší podle typu domácnosti.

V úplných rodinách s dětmi – bez ohledu na počet dětí – pochází 74,4 % průměrných hrubých příjmů ze závislé činnosti. To odpovídá částce 167 925 Kč za rok na osobu. Příjmy z podnikání se u tohoto typu rodin podílejí na celkových příjmech 16 %, což naznačuje, že v této skupině jsou významně zastoupeny domácnosti, kde některá osoba podniká.

V neúplných rodinách s dětmi činí příjmy ze závislé činnosti 64,3 %, tedy 109 102 Kč za rok. Druhým největším zdrojem jsou však s podílem 15,4 % sociální příjmy a dávky státní sociální podpory jako např. rodičovský příspěvek, přídavky na děti či příspěvek na bydlení. Přesně osminu všech příjmů (12,5 %) u nich tvoří ostatní příjmy, což jsou zejména přijaté alimenty a peněžní dary či naturální transfery od jiných domácností.