Riziková aktiva pod tlakem rostoucích sazeb

Hlavní akciové trhy minulý týden zažily nejhorší chvíle od raných fází COVIDu.

Hlavní akciové trhy minulý týden zažily nejhorší chvíle od raných fází COVIDu. Americký index S&P 500 propadl o 5,8 %, zatímco evropské akcie se propadly o 4,6 % (Stoxx 600). Dramatický pokles se ale nevyhnul například ani ropě, která se v pátek mezidenně obchodovala v rozmezí 121 a 111 USD za barel. Takové obchodování lze označit různými přívlastky, ale slovo “klidné” by rozhodně nebylo jedním z nich. A celkem brutální výplach zažívá třeba i Bitcoin, jehož cena se propadla pod 20 tisíc USD. Společným jmenovatelem výše uvedeného nepřekvapivě byly poměrně razantní kroky, se kterými přišly důležité centrální banky v čele s tou nejmocnější - Fedem. Ale nakonec to nebyl jen Fed, který zvýšil sazby víc, než se čekalo, ale obdobně trhy překvapila i Švýcarská centrální banka a sazby dále zvedala i Bank of England. Všechny tyto slovutné instituce samozřejmě reagují na silné inflační tlaky. K růstu sazeb se schyluje i v eurozóně, kde ECB řeší mechanismus, jak na jedné straně zvyšovat (krátké) sazby a na straně druhé zařídit, aby se hodně zadlužené země v čele s Itálií nedostaly pod silný tržní tlak… O tom, že svůj boj s inflací myslí smrtelně vážně, nás tuto středu opět přesvědčí i ČNB. Od minulého zasedání se děly opět věci, které víceméně ukazují - z hlediska plnění cíle - nežádoucím směrem, tedy k vyšším inflačním tlakům. Ať to byla překvapivě vyšší květnová inflace, zesilující tlaky v cenách výrobců či reakce koruny na nejistotu ohledně chování bankovní rady od července dál. A roli hrají samozřejmě i mnohdy překvapivé jestřábí kroky ostatních centrálních bank zmíněné výše. Sice by měly znamenat útlum zahraniční poptávky za pár kvartálů, ale v krátkodobém horizontu jsou nepříjemné pro korunu, což v situaci již tak vysoké inflace a ne zcela stabilních inflačních očekávání, na klidu nepřidá. I proto očekáváme další razantní růst sazeb, a sice o 125 bps.