Domácnosti se snaží zajistit proti inflaci. Dynamika vkladů domácností po prudkém pandemickém růstu výrazně zpomalila.

Dynamika vkladů domácností po prudkém pandemickém růstu výrazně zpomalila. Značně ale narostl zájem o termínované vklady.

Pandemie výrazně narušila obvyklé hospodaření domácností. Omezení maloobchodu a služeb vedlo k silné akumulaci hotovosti na účtech domácností. To se v systému národních účtů, které sestavuje ČSÚ, projevilo nárůstem hrubých úspor. Míra úspor, tedy podíl úspor na disponibilním důchodu domácností, dosáhla rekordní výše. Alternativní pohled na tuto situaci poskytují údaje České národní banky, která shromažďuje data bankovních institucí působících v Česku.

Dynamika vkladů domácností je do značné míry ovlivněna ekonomickým cyklem, který je těsně spjat s vývojem příjmů domácností. V době ekonomické expanze silně rostly také vklady (například mezi lety 2006–2008 a dále 2017–2019). Naopak v recesi, jako byla ta mezi lety 2012–2013, jejich dynamika oslabuje s tím, jak se ochlazují příjmy domácností.

Zajímavý byl vývoj v roce 2009, kdy se česká ekonomika hluboce propadla a domácnosti v obavách prudce omezily své výdaje. V té době podle údajů ČSÚ výrazně vzrostla jejich míra úspor a objem vkladů v bankách zachycený v datech ČNB rostl s ní. Situace v letech 2020 a 2021 se v některých aspektech podobá právě roku 2009. Ačkoli během vrcholů pandemie měly domácnosti krom jiného jistě obavy z dalšího ekonomického vývoje, hlavním důvodem propadu jejich spotřeby bylo uzavření prodejen a provozoven velké části obchodů a téměř veškerých služeb.

Skokový nárůst vkladů

Mluvíme-li o vkladech domácností, myslíme tím celý sektor, který kromě obyvatelstva zahrnuje i drobné živnostníky. Podíl vkladů živnostníků na celkových vkladech domácností na počátku roku 2020 činil 5,7 % a za poslední dva roky se od této hodnoty výrazněji neodchýlil. Lze tedy říct, že dynamika vkladů obyvatelstva a živnostníků se v tomto období příliš nelišila.

Meziroční růst objemu vkladů domácností se v letech 2018–2019 pohyboval mezi 6 % až 8 %. Podobně se vklady vyvíjely také na počátku roku 2020. K prudkému nárůstu meziročního tempa růstu vkladů na 9 % došlo v dubnu 2020 a v dalších měsících dynamika dál posilovala. Od září 2020 až do září 2021 neklesl meziroční přírůstek vkladů pod 10 %. Vrcholu dosáhla dynamika v únoru 2021, kdy meziroční přírůstek vystoupal až na 13,4 %, což ale můžeme zčásti přičíst nízké srovnávací základně. Meziroční tempo se však drželo na vysokých úrovních i v měsících, které už srovnáváme s jarem a létem 2020, kdy vklady prudce rostly. Pod 11 % se přírůstek dostal až v srpnu 2021.

V meziměsíčním srovnání se v dubnu 2020 vklady skokově zvýšily o 2 %, následně se růst zvolnil, ale zůstal blízko 1 %. V průběhu podzimního a zimního lockdownu tempo opět zrychlilo a mezi prosincem 2020 až dubnem 2021 se přírůstky pohybovaly okolo 1,5 %. Výrazné zpomalení meziměsíčních nárůstů nastalo od května 2021, kdy se plně otevřely obchody a služby.

Objem vkladů domácností (mld. Kč, stav ke konci období)

Zdroj: ČSÚ

Za covidu hlavně netermínované vklady

V absolutních číslech celkový objem vkladů domácností v popsaném období vzrostl o 488,4 mld. Kč z 2 769,1 mld. Kč v únoru 2020 až na 3 257,6 mld. Kč v září 2021. Nárůst vkladů v období od jara 2020 až do loňského října byl zcela tažen netermínovanými vklady. Jde o vklady na běžných účtech nebo jiných účtech, kde může klient s uloženými prostředky disponovat okamžitě bez omezení (například některé spořicí účty). V rámci kategorizace peněžní zásoby jsou tyto vklady označovány také jako jednodenní. Ty v českém prostředí od roku 2010 tvoří většinu z celkových vkladů a před příchodem pandemie se jejich podíl pohyboval okolo 78 %. Netermínované vklady se zvyšovaly dvojcifernými tempy od dubna 2020 do října 2021. Mezi zářím 2020 a červencem 2021 neklesl jejich meziroční přírůstek pod 15 %. V únoru 2020 jejich hodnota dosahovala celkem 2 178,2 mld. Kč a do konce září 2021 narostly o 577,7 mld. Kč až na 2 752,3 mld. Kč.

Objem termínovaných vkladů naopak začal v květnu 2020 meziročně klesat a propadal se až do října 2021. Zatímco v únoru 2020 termínované vklady v českých bankách dosahovaly 590,9 mld. Kč, v únoru 2021 to bylo 525,6 mld. Kč a ke konci září 2021 už jen 501,6 mld. Kč. Celkem se tedy snížily o 89,3 mld. Kč. Odliv prostředků z termínovaných vkladů zřejmě dál podpořil výše popsané navýšení množství peněz ve formě jednodenních vkladů. Současně s probíhajícím pozastavením činnosti významné části ekonomiky se totiž ČNB rozhodla k výraznému snížení měnověpolitických sazeb a z únorových 2,25 % klesla dvoutýdenní repo sazba až na 0,25 % v květnu. Běžné účty byly již před rokem 2020 úročeny prakticky nulou, takže změny se jich nedotkly, v případě termínovaných vkladů ovšem došlo k rychlému snížení sazeb. Zatímco v únoru 2020 byla průměrná úroková sazba vkladů s dohodnutou splatností 1,70 %, v dubnu to bylo 0,67 %. V takovém případě pro domácnosti mohla převážit nevýhoda nemožnosti okamžitě disponovat s vloženými prostředky. Úročení termínovaných vkladů se začalo zvedat až na podzim 2021 spolu se zpřísňováním měnové politiky. Dvoutýdenní repo sazba byla od června 2021 postupně navyšována a v říjnu skokově vzrostla o 0,75 p. b. na 1,50 %.

Dlouhodobý vývoj objemu vkladů domácností, (mld. Kč, stav ke konci období)

Zdroj: ČSÚ

Obrat na konci roku 2021

Od podzimu roku 2021 je ve vývoji struktury vkladů patrný obrat. Rychle posilující inflace totiž uspíšila navýšení měnověpolitických sazeb. Do konce roku 2021 byla dvoutýdenní repo sazba zvýšena na 3,75 % a její růst pokračoval i letos, např. krátce před uzávěrkou tohoto textu, 5. května, byla zvýšena na 5,75 %. Výsledkem byl opětovný nárůst úročení termínovaných vkladů. Ze zářijových 0,73 % stouplo průměrné úročení na 2,32 % ke konci prosince a dále až na 3,49 % v březnu 2022. Následně došlo i k přílivu prostředků. Zvýšený zájem o termínované vklady posiluje rovněž zmíněná inflace – na nízkoúročených jednodenních vkladech ztrácejí peníze rychle hodnotu a termínované vklady představují alespoň částečnou možnost zachování kupní síly. Od výše zmíněného zářijového minima 501,6 mld. Kč stoupl objem termínovaných vkladů o 155,6 mld. Kč až na 657,3 mld. Kč ke konci března.

Objem netermínovaných vkladů naopak od zářijového maxima 2 755,9 mld. Kč klesl o 131,9 mld. Kč až na 2 624,1 mld. Kč ke konci března 2022. Srovnání s termínovanými vklady ukazuje, že pohyby se do značné míry překrývají, takže je pravděpodobné, že domácnosti část svých uložených prostředků převedly na jinou formu účtu. Zároveň je ale při pohledu na celou časovou řadu od roku 1993 vidět, že popsaný pokles objemu netermínovaných vkladů nemá obdobu. Až na drobné výjimky, kdy vklady jednorázově meziměsíčně klesly (především v 90. letech), se totiž tyto vklady od roku 1993 zvyšovaly. Takto systematický propad se nikdy v minulosti neobjevil.

Celkový objem vkladů domácností od října 2022 dál meziročně rostl, ale přírůstky se postupně výrazně zpomalovaly z 10 % v září 2021 na 3,6 % letos v březnu. Od října do prosince vklady meziměsíčně stagnovaly a oživení jejich růstu na začátku letošního roku bylo následováno březnovým poklesem o 0,8 %, který byl první od května 2016 a největší od října 2011. Celkem se od září 2021 do letošního března objem vkladů domácností navýšil o 23,8 mld. Kč. Pro srovnání – přírůstek za stejné období od září 2020 do března 2021 činil 206,7 mld. Kč.