Roach o ochlazení čínské ekonomiky a falešných teoriích, které stojí za tenzemi se Spojenými státy - Víkendář

Bývalý investiční bankéř Stephen Roach, který nyní působí na Yale University, byl podle svých slov ohledně vývoje v čínské ekonomice po 25 let optimistou. Nyní ale na Bloombergu vysvětloval, proč se jeho pohled mění.

Ekonom řekl, že dříve byl jeho optimismus založen na čistě ekonomické úvaze a analýze, která stála na síle domácí poptávky, posunu směrem ke službám a dalších faktorech, které hovořily ve prospěch pokračujícího hospodářského rozvoje Číny. Současný prezident této země ale posouvá dění směrem k ideologii a síle své osobnosti. „Jde o úplně rozdílnou filozofii dalšího rozvoje, než je ta, která byla doposud tak úspěšná a přinesla spektakulární růst,“ uvedl Roach.

Podle ekonoma jsou nyní významnými tématy demografický vývoj, výše dluhů a také regulace zaměřená na některé technologické společnosti. K tomu se přidává vývoj produktivity a v neposlední řadě deklarovaná politika „společné prosperity“. To vše dohromady podle ekonoma dělá současnou situaci a strategii vlády „mnohem problematičtější“, než byla ekonomická politika dříve.

Bloomberg poukázal na to, že čínská vláda se na jednu stranu drží své politiky „nulového covidu“, na straně druhé má za cíl hospodářský růst převyšující 5 %. Roach navázal slovy o tom, že Si Ťin-pching má v Číně pevnou pozici navzdory občasným spekulacím zaznívajícím ze Západu a tvrdícím opak. Na růst převyšující 5 % ale může podle ekonoma Čína letos zapomenout a bude šťastná, pokud se tempo růstu dostane nad 4 %.

Roach v souvislosti s predikcemi zmínil ekonomy, kteří uvažují o snížení svých očekávání hospodářského růstu pod 3 %, přispívá k tomu i zmíněná politika nulového covidu, která přináší opakující se uzavírání ekonomiky některých měst a oblastí. Klíčovým cílem je přitom v Číně podle Roache stabilita společnosti, tudíž i stabilita trhu práce a nízká nezaměstnanost. Ta ale roste a platí to v segmentu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním. Zde je podle experta příčinou zmíněná regulace a rostoucí vládní tlak na technologické společnosti.

Roach se domnívá, že mezi Spojenými státy a Čínou existují tenze a konflikty založené na nepravdivých teoriích. Spojené státy například viní Čínu z obrovských obchodních přebytků, které vůči USA dosahuje. Američané ale zapomínají na to, že jejich země dosahuje vysokých obchodních deficitů s celou řadou dalších zemí, a nejde tudíž o čínské specifikum. Čína zase podle ekonoma viní Spojené státy z brždění jejího vlastního hospodářského rozvoje. Sama ale „není ochotná podniknout těžké kroky, které jsou pro tento rozvoj nutné.“

Z cyklického hlediska je pro čínské hospodářství, ale i pro globální ekonomiku, významným indikátorem vývoj čínského úvěrového cyklu. Na šestiměsíční bázi v dubnu impuls opět ochladl, což bývá dáváno do souvislosti i se zmíněným uzavíráním ekonomiky:


Zdroj: Bloomberg, Twitter, Youtube