Složitost příprav a vedení války si dnes běžní občané vůbec neumí představit, říká Daniel Zlatník, ředitel MLCC: Mnohonárodního centra pro koordinaci logistiky

Konflikt na Ukrajině zásadním způsobem ovlivnil smýšlení jednotlivých členských států NATO a EU o obraně. Hlavním poučením není jen nutnost více do armád investovat, ale také analyzovat současné schopnosti Aliance a Evropské unie z hlediska nasaditelnosti a udržitelnosti sil v koaličních operacích podle článku 5. Washingtonské smlouvy.

 

„Poukázáno bylo především na potřebu vnímat obranu jako celospolečenskou výzvu spočívající v prohlubování její odolnosti,“ upozorňuje Zlatník.

 

Aby dopady válek na fungování států a jejich obyvatel byly co nejmenší, je potřeba podle něj zapojit všechny složky včetně například humanitárních organizací. „Musí být zintenzívněna spolupráce těchto aktérů: teritoriálních sil, integrovaného záchranného systému, správy státních hmotných rezerv, orgánů místní samosprávy a dalších dobrovolnických organizací,“ vysvětluje. Ti pak musí společně připravit detailní národní plány podpory nasazovaných sil zejména v oblastech tvorby a udržování zásob v objemu, který zajistí jejich reálnou dostupnost.

 

Princip tzv. odložené potřeby, kdy státy předpokládaly, že budou mít dostatek času se na konflikt připravit, je podle Zlatníka, viděno dnešní optikou, překonaný. „Vracíme se do období Studené války, kdy konflikt mohl začít kdykoliv. Tehdy byla veškerá opatření důsledně plánována předem včetně vytváření potřebných zásob a rezerv,“ připomíná s tím, že v dnešním globalizovaném světě musí být otázky výroby, doplňování válečných ztrát, vytváření zásob a jejich rozložení v rámci teritoria řešeny zejména v aktivní spolupráci napříč vládami členských států NATO a EU. „Tak, abychom mohli mluvit o efektivním řízení v rámci širokého prostoru odpovědnosti, jenž přesahuje hranice jednotlivých zemí,“ dokládá.

 

To v projevu potvrdil i 1. zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Jaromír Zůna, podle kterého současný vývoj v oblasti mnohonárodní logistiky a nově vznikající požadavky kladou větší důraz nejen na posílení obranných schopností spojenců a partnerských zemí, ale právě i na roli Mnohonárodního centra pro koordinaci logistiky a jeho zapojení v nových oblastech. „V době změn je důležité mít jakousi kotvu jistoty, něco spolehlivého a silného,“ zdůraznil důležitost centra MLCC v mezinárodním prostředí.

 

Průběh konfliktu si dnes běžní občané neumějí představit

 

Válka na Ukrajině podle Daniela Zlatníka jednoznačně ukazuje na potřebu sladit veškeré činnosti, které se ve státě při ozbrojeném konfliktu rozbíhají. Ať už by v případě ČR šlo o mohutné přesuny spojeneckých sil, které by u nás nějakou dobu pobývaly a my bychom jim museli zajistit zásoby materiálu (povinnost tzv. Host Nation Support). Jako stát bychom rovněž museli řešit péči o uprchlíky v řádech stovek tisíc, možná milionů.

 

„Vedle toho by muselo začít doplňování vytvářených jednotek. A nesmíme zapomenout, že by docházelo ke vzdušným přepadům ČR ze strany protivníka, což by kladlo zvýšené nároky nejen na protivzdušnou obranu, ale právě i na integrovaný záchranný systém. Jednalo by se o multispektrální činnosti, které jsou pro běžné občany stále těžko představitelné,“ konstatuje.

 

Tanky v ulicích, lodě v přístavech

 

Těžko pochopitelné jsou pro veřejnost také přesuny těžké vojenské techniky, které má logistika rovněž na starosti. Aby byly silnice dost široké, aby měly mosty potřebnou nosnost, aby měly lodě kde zakotvit. To vše se musí dlouho dopředu prověřit a zajistit. Podle Daniela Zlatníka nyní probíhá na úrovni NATO a EU vývoj a implementace informačních systémů, které umožní čerpat online informace o dopravní infrastruktuře.

 

„Tedy o námořních koridorech a přístavech, vzdušných cestách a letištích, železnicích, silniční síti včetně skladových kapacit a dostupnosti zásob. To vše musí fungovat nejen na úrovni států, ale rozsáhlého teritoria.“ A podle Zlatníka nyní mezinárodní společenství podobně spolupracují i v oblastech zdravotnického zabezpečení, kybernetické ochrany či komunikace.