Putin drtí český průmysl i zahraniční obchod, jeho schodek je nečekaně velký

Zahraniční obchod České republiky se v březnu propadl do nečekaně velkého schodku, 13,8 miliardy korun. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů čekali deficit jen ve výši necelých šesti miliard. Klíčovým důvodem tak hlubokého schodku je deficit obchodu s ropou a zemním plynem. Růst cen těchto surovin, zapříčiněný zejména Putinovou invazí na Ukrajinu, prohlubuje deficit celého českého zahraničního obchodu, neboť ČR je výrazným čistým dovozcem jak ropy, tak zemního plynu.

 Nahrávám interaktivní graf ...

Růst cen surovin, který nastal v souvislosti s válkou na Ukrajině, se však netýká jen ropy a zemního plynu, ale třeba také průmyslových kovů. Proto se prohloubil deficit českého zahraničního obchodu právě i s nimi. Zároveň související růst cen umožňuje Česku navyšovat přebytek zahraničního obchodu elektřinou, neboť ČR patří mezi její největší vývozce nejen v EU, ale dokonce na světě. Příznivý dopad dražší elektřiny však zdaleka nedokázal vykompenzovat nepříznivý dopad dražší ropy, zemního plynu či kovů.

Celkový schodek českého zahraničního obchodu je nečekaně citelný i proto, že meziměsíčně stagnovala výroba aut. Kvůli problémům stran zajištění subdodávek meziročně poklesla o 17 procenta. Na vině je z velké části opět Putinův vpád na Ukrajinu, který ochromil tamní ekonomiku i průmysl. Ukrajina je klíčovým producentem například kabelových svazků. Bez nich nelze kompletovat auta ani v Česku.   

Průmysl jako celek nepodal v březnu nijak zářný výkon, když meziročně vykázal „černou nulu“. Rostl tempem 0,4 procenta. Vzhledem k tomu, že analytici ve střední hodnotě svých odhadů čekali propad dvou až tří procent, jde nakonec ještě o relativně přijatelný výsledek. K němu průmyslové produkci opět pomohla zejména výroba elektřiny.

Problémy se zajištěním subdodávek by se měly sice ve druhé polovině letoška zlepšovat, nicméně i tak letos průmyslová výroba klesne, a to o zhruba dvě procenta oproti loňsku. V záporu skončí také saldo českého zahraničního obchodu, za celý rok by mělo saldo činit zhruba minus 40 miliard korun.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)