Už takhle čekáme ve vozidlech v plné pohotovosti u výjezdu z kempu Doha téměř dvě hodiny. Přesně v osm třicet zasáhla logistickou základnu americké námořní pěchoty v pouštím kempu Fox irácká raketa Scud. Na místě je třicet mrtvých a další desítky raněných vojáků. Radiační a chemický průzkum zjistit na základně silnou koncentraci bojové látky yperit. Okamžitě byl do plné pohotovosti uveden 1. česko-slovenský prapor radiační, biologické a chemické ochrany společně s obdobnou jednotkou Budeswehru.
Všechno doposud uvedené se naštěstí odehrává pouze fiktivně ve scénáři řídícího spojeneckého cvičení. Pohotovost naší jednotky soustředěné v tomto okamžiku ve 46 vozidlech s veškerou potřebnou technikou a hektolitry potu vyprodukovanými vojáky, to už je realita těchto okamžiků. Stejně jako desítky kilometrů pouště, které bude muset naše jednotka na cestě k základně překonat.
„Kolo 3, kolo 3, tady tiger 1. Máme čekat ještě pět minut,“ ozývá se z vysílačky. „JOG zatím nerozhodl.“ Čeká se na rozhodnutí amerického velitele účelového uskupení, kdy a zda vůbec česko-slovenskou jednotku nasadí. Většina vojáků by viditelně dala přednost akci před nekonečným vyčkáváním. A tak si alespoň ulevují ostřejšími připomínkami na adresu americké byrokracie. Ozývají se dokonce pochyby, jak dlouho mohou americké jednotky ještě v zamořeném území působit.
Do jedenácté chybí již jen deset minut, když přichází rozkaz k odjezdu. Okrajem Kuvajt city se dostáváme bez větších problémů. Veškeré křižovatky zajišťuje místní policie ve spolupráci s naší vojenskou. V hlubokém písku navátém v poušti přes cestu dostávají zabrat především tatrovky naplněné až na doraz tunami vody. Ve dvanáct nula nula jsme však přesto na Foxu. Kolona se okamžitě rozděluje. Každý přesně ví, co má dělat. Jednotlivé skupiny se bez zdlouhavých rozkazů začínají plnit své úkoly. Zatímco uprostřed ploché písečné placky rychle rostou rámy dekontaminační linky, na okolních písečných dunách se rozmísťují družstva ochrany. Pro případ nenadálého úderu protivníka budují provizorní obranná postavení.
Dekontaminační linky se staví paralelně dvě vedle sebe. Zatímco jedna bude sloužit na dekontaminaci běžné kolové techniky. Druhá, do které je začleněno zařízení Objem, je vyčleněna především pro těžké americké dozéry a nadrozměrné stroje. Během několika desítek minut vzniká uprostřed pouště bazén (vybagrovaná jáma pokrytá silnou gumovou plachtou). Desítky kubíků vody slouží jako rezervoár pro dekontaminační soupravy ACHR-90. Nyní nastávají pro některé vojáky nejtěžší okamžiky. Je potřeba obléci neprodyšné ochranné obleky. Vyžaduje to nejen dobrou kondici, ale také co nejčastější ochlazování.
To už ale přijíždějí první americké stroje a vozidla. Provoz dekontaminační linky upoutává pozornost nejen rumunských a ukrajinských chemiků, kteří jsou na cvičení přítomni jako pozorovatelé, ale dokonce přicházejí z nedaleké základny i Britové včetně několika gurkhů. Spotřeba vody je v těchto okamžicích skutečně enormní. Nic nepřichází na poušti tak rychle jako stmívání a s ním i noc. A tak stejně rychle jako mumraj kolem nás začal, i utichá.
„Pokud bych měl něco především vyzdvihnout, tak je to spojení. Ukázali jsme spojencům, že jsme schopni navázat spojení na velké vzdálenosti, a to včetně datového,“ analyzuje uplynulé hodiny velitel druhého odřadu a zástupce velitele praporu pplk. Jiří Gajdoš. „Samotná dekontaminace probíhala bez větších problémů. Američané byli naprosto spokojeni. V praxi jsme předvedli schopnosti, které deklarujeme. Tedy provést dekontaminaci zhruba 60 vozidel za hodinu. A to i v extrémních klimatických podmínkách a v poušti, kde není voda. Dobrá byla i spolupráce se slovenskou jednotkou, která postavila část jedné linky.“ V tomto okamžiku je ještě potřeba rozebrat a očistit techniku a zahrnout vytvořené díry. Poslední vozidlo se dostává zpátky na základnu Doha až v době, kdy noc již řádně pokročila. Vojáci jsou pokryti jemným pískem a slaným potem. Myslí přitom na jediné. Na pořádně studenou sprchu. To je ale v těchto zeměpisných šířkách nesplnitelný sen. A tak některé z nich zmáhá únava natolik, že ho klidně dál mohou snít celou noc.
|