Objem obchodování s kryptoměnami v Indii prudce klesá
Ilustrační obrázek | zdroj ConBank
Začátkem dubna začal v Indii platit zákon, který zavádí 30% zdanění z každé přijaté kryptoměnové transakce. Daň musí uhradit každý bez ohledu na to, jestli v čase měna vzrostla, nebo třeba výrazněji klesla, přičemž se daň vypočítává z hodnoty kryptoměny v době transakce. Zákon tak zavedl nulovou toleranci k případným srážkám nebo kompenzacím ztrát. Indické ministerstvo financí v dolní komoře parlamentu Lok Sabha vysvětlilo, že „není povolen žádný odpočet výdajů (kromě pořizovacích nákladů) ani příspěvků a kromě toho nelze ztráty z kryptografických transakcí započítat proti ziskům.“
Pro srovnání, v ČR se zatím na kryptoměny nahlíží perspektivou běžného investičního aktiva. Tzn., že žádnou daň z příjmu v době nákupu nemusíte odvádět. Teprve v momentě, kdy byste svou kryptoměnu směnili zpět na fiat, jste povinni odvést 15% daň z příjmu z částky, kterou jste takovou směnou vydělali. Pokud byste své kryptomince prodávali se ztrátou, žádnou daň platit nemusíte.
Je tedy zřejmé, že Indie je v otázce zdanění kryptoměn mnohem drakoničtější než ČR. Zavedené zdanění se také téměř okamžitě promítlo do objemu transakcí na čtyřech hlavních burzách s kryptoměnami v Indii (Coindcx, Bitbns, Zebpay a Wazirx). Důkaz o tom přinesl Aditya Singh (provozovatel Youtube kanálu "Crypto India"), který na svém twitterovém účtu zveřejnil tento pokles.
Grafické zobrazení poklesu indických kryptoburz | zdroj Twitterový účet Aditya Singha
Potvrdily se tak hlasy kritiků, kteří přijatý zákon označovali za začátek úpadku kryptoměnového trhu, který byl v Indii. Na jednu stranu vítají, že tamní vláda nezavedla úplný zákaz kryptoměnových transakcí, jako tomu je v sousední Číně, nicméně dodávají, že vládou nastavená pravidla by měla spíše posilovat tento průmysl a z něj plynoucí daňové příjmy. Zároveň upozorňují, že mnoho lidí si vydělává na živobytí obchodováním s kryptoměnami. Aktuální nastavení 30% zdanění tak jde spíše proti tomuto požadavku a kryptoprůmysl dusí.
Ashish Singhal, spoluzakladatel a generální ředitel krypto obchodní platformy Coinswitch, k tomu uvedl: „Paušální 30% daň, která nerozlišuje krátkodobé kapitálové zisky od dlouhodobých zisků, bez rezervy na odečtení vzniklých nákladů nebo kompenzaci ztrát, není v souladu s daňovým rámcem pro jiné třídy aktiv a je diskriminační.“
Hned na začátku léta (1. Červenec) pak vstoupí v platnost další ustanovení, které zavádí 1% daň, která se bude srážet u zdroje (TDS). V podstatě to znamená, že když si uživatel třeba koupí nějakou kryptoměnu, kterou si převede do kryptopeněženky a posléze ji použije třeba k nákupu non-fungible tokenu (NFT), bude uživateli v každé fázi, při každé jednotlivé kryptografické transakci účtováno 1% TDS. Vláda tento zákon hájí s tím, že 1% TDS na kryptotransakce je jen pro účely sledování a není to nic nového.
Vznik petice za střídmější a rozumnější přístup
Kryptoinfluencer Aditya Singh tak s ohledem na výše popsané dění založil na Change.org petici, kterou chce oslovit indického premiéra Narendra Modiho a ministryni financí, Nirmalu Sitharamana, aby přehodnotili svůj, potažmo vládní přístup ke kryptoprůmyslu v Indii. Petice zároveň předestírá 5 výchozích bodů, které by mohly být akcentovány při úpravě aktuálně platných zákonných norem.
Nehledět na kryptoprůmysl jako na hazardní odvětví, ale začít jej vnímat obdobně jak je vnímám akciový trh.
Sladit daňové zatížení s daněmi pro akciový trh a burzovní transakce.
Navrhovaná 1% daň srážená u zdroje (TDS) by měla být snížena na 0,05 % jako tomu je v případě indické burzy s cennými papíry.
Umožnit odpočty nákladů na pořízení jako jsou poplatky burzám, poplatky blockchainovým sítím, platby úroků, licenční poplatky za NFT atd.
Povolit započítávání a přenášení ztrát kvůli prozatím stále velké volatilitě na tomto trhu.
Petice pak říká:
„Kryptoprůmysl významně přispívá zemi v podobě poskytování pracovních míst, přináší do vlády investice FDI, platby GST a příjmy z daně z příjmu.“
Jestli indická vláda bude petici nakonec brát v potaz nebo ne, není zřejmé, nicméně svůj podpis již připojilo takřka 105 tisíc signatářů.
Ing. Zbyněk Kalousek
Vystudoval ekonomii a management na Masarykově univerzitě v Brně. V minulosti se věnoval analýzám finančních trhů. K této činnosti se po kratší odmlce opět navrací. Spoluzakladatel společnosti, která se zabývá poradenstvím a akreditovaným vzděláváním. Spolupracuje s několika dalšími firmami. Svět kryptoměn vnímá jako progresivní část trhu, která nabízí plno příležitostí, ale zároveň skýtá plno nástrah, od decentralizace, apolitický přístup, k velké volatilitě kurzů, až k čím dál náročnější těžbě kryptoměn.
CoinBank
Od roku 2021 spolupracuje se společností MipSoftware, která provozuje směnárnu s kryptoměnami CoinBank a burzu s kryptoměnami CoinBank Trader. Obě platformy jsou zajímavé zejména pro středoevropskou klientelu. Skrz své produktu propojuje koncové uživatele s největšími světovými kryptoburzami a nabízí příjemné uživatelské prostředí. Pro českého klienta je nejspíš nejpříjemnější funkce obchodování prostřednictvím české měny. Široká nabídka kryptoměn, přístup k největším světovým burzám, to jsou předpoklady pro zajímavou spolupráci.
Více informací na https://coinbank.cz/.
Poslední zprávy z rubriky Okénko kryptoměny:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?