Ceny energií dopadají na všechny

Jaké faktory ovlivní v krátkodobém a dlouhodobém horizontu vývoj ceny energií? Jakým směrem se jejich tržní ceny vydají? Odpovědi hledá ve svém komentáři Richard Bechník, hlavní analytik Fincentrum & Swiss Life Select. „Řada domácností a firem musí v současnosti čelit extrémnímu nárůstu cen elektřiny a pohonných hmot. Na nárůstu ceny elektřiny se jasně projevuje zdražování plynu a nejistoty spojené s jeho budoucími dodávkami. Dále do růstu ceny vstupují i povolenky a nemalá část jde za vyšší cenou černého uhlí. U odběru plynu se některým zákazníkům oproti částkám předcházejícím podzimnímu zdražení zvýšily zálohy i o 150 %,“ řekl Richard Bechník.

 Cena evropské ropy Brent se sice pohybuje na nižších úrovních oproti začátku března, kdy vystoupala až k hodnotám přesahujícím 130 USD za barel, nicméně je stále v blízkosti 108 USD za barel.  Před rokem se přitom ropa obchodovala za hodnotu 66 USD za barel. Otázkou pro spotřebitele i investory nadále zůstává nejistota, jak se daná komodita bude celosvětově vyvíjet v následujícím období. 

 Hospodářská komora realizovala průzkum mezi svými členy ohledně odhadovaných dopadů dynamicky se měnících cen. U energií včetně pohonných hmot polovina podnikatelů dále vyhlíží meziroční nárůst cen vstupů výše jak o 50 %. Teprve uvidíme, jak citelně naše peněženky tento náklad zasáhne. Bude záležet i na přístupu firem, jestli částečně přenesou vyšší ceny vstupů i na svá bedra formou snížení ziskové marže.

 Jednoznačně proti zdražování ropy ve střednědobém horizontu zase může hovořit ochladnutí globální ekonomiky. Mezinárodní měnový fond kvůli negativním hospodářským důsledkům války na Ukrajině zhoršil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 % z dříve předpokládaných 4,4 %.

 V globálním měřítku dále uvidíme, jak budou skutečně odpojeny ruské dodávky energetických komodit od světové poptávky. Spojené státy minulý měsíc zavedly zákaz dovozu ruské ropy a rafinovaných produktů počínající od 22. dubna. Velké světové obchodní domy pak plánují snížit nákupy ropy a paliva od ruským státem kontrolovaných ropných společností již 15. května. Kancléř největší evropské ekonomiky Německa, Olaf Scholz, se pak nechal slyšet, že by jeho země mohla ukončit dovoz ruské ropy do konce roku. Německo již snížilo dovoz této komodity, přičemž ruská ropa nyní tvoří 25 % německého dovozu, začátkem roku ale podíl dosahoval 35 %. 

 Ruská reakce na sebe nenechala dlouho čekat, když v ní Federace pohrozila přesměrováním svého energetického exportu ze Západu do spřátelených zemí. Mezi nimi bychom jako nejvýznamnější obchodní partnery našli Čínu a Indii, které prozatím odmítly nějak výrazně odsoudit kroky Ruska a nadále nakupují ruskou ropu. Indie dokonce představuje třetího největšího dovozce ropy na světě. Od ruské invaze z 24. února si už zarezervovala nejméně 16 milionů barelů ruské ropy, což je objem odpovídající jejímu nákupu za celý rok 2021. Čína je pro změnu ve světovém měřítku největším dovozcem ruské ropy. Loni nakupovala v průměru 1,59 milionu barelů denně, což odpovídá 15,5 % ruského podílu na jejím celkovém dovozu. 

 Bank of America predikuje vývoj cen ropy u 110 USD za barel, pouze u extrémně negativního scénáře ve spojení s válkou bychom se mohli podívat na ceny výše nad 130 USD za barel. J. P. Morgan staví svůj základní vývojový scénáře velice podobně, když vyhlíží u evropské ropy Brent cenu 110 USD za barel v druhém čtvrtletí 2022 a 100 USD za barel ve třetím čtvrtletí.