Válka na Ukrajině může do České republiky přinést více japonských investic

Vzájemný obchod mezi Japonskem a Ruskem je přes geografickou blízkost obou zemí omezený. Pro Japonsko je Rusko 17. největším obchodním partnerem. Do Ruska putuje pouze 1 % celkového objemu japonského vývozu (přibližně 0,16 % HDP) a opačným směrem 1,8 % ruského vývozu. Ani dramatické zhoršení obchodních vztahů a uvalení sankcí nebude mít větší negativní dopady na japonskou ekonomiku: maximální snížení je odhadováno na 0,15 % HDP. Závažnější přímé dopady však může mít narušení dodávek nerostných surovin, které Japonsko dováží, ať se jedná o vzácné kovy a ušlechtilé plyny (např. neon, helium, platina) pro polovodiče, nebo fosilní paliva.

Odchod japonských firem z Ruska

Na začátku roku 2022 operovalo na ruském trhu 347 japonských firem a více než polovina z nich měla v zemi výrobu, zvláště v automobilovém průmyslu. Hned po napadení Ukrajiny byl jejich postoj zpočátku opatrnější. Nicméně i ony se více obávají o svoji pověst u zákazníků a možných sankcí.

Jako jedny z prvních japonských společností reagovaly Toyota a Honda Motors, které oznámily zastavení dodávek do Ruska s odvoláním na logistické potíže. Nissan Motors a Mitsubishi zastavily místní výrobu a povolaly domů své zaměstnance. Pozastavením dodávek svých produktů zareagovaly i jiné významné firmy, např. herní giganti Sony Group a Nintendo Co., dále Shiseido Co., Hitachi Ltd., Panasonic, Sumitomo Electric Industries, Mitshubishi Electric Corp. nebo Suzuki Motor Corp. Postupně převládající názor japonského byznysu shrnul Masakazu Tokura, předseda Keidanrenu, hlavní podnikatelské asociace, že je „neospravedlnitelné úzce pracovat se zemí, která násilně narušuje mezinárodní vztahy.“

Konec státem podporovaných investic

S ruskou invazí také končí oficiální ekonomická spolupráce mezi oběma zeměmi. Ta byla především jednostranného charakteru ve formě japonskou vládou podporovaných investic do Ruska s cílem dosažení vyřešení otázky severních teritorií obsazených Ruskem na konci 2. světové války. I díky tomu se tak během poslední dekády počet japonských firem operujících v Rusku zvýšil o 60 %. Významně byla v těchto aktivitách angažována státní Japonská banka pro mezinárodní spolupráci (JBIC) ve formě zřízení a financování Russia-Japan Investment Fund a poskytování půjček ruským bankám a firmám. To vše nyní končí a prezident JBIC Tadaši Maeda již nedávno oznámil, že ruské operace banky projdou revizí a „není možné pokračovat v obchodování stejným způsobem jako v minulosti.“ Investiční aktivity JBIC se tak zaměří na jiné regiony.

Nové investiční příležitosti pro Českou republiku?

V dlouhodobém horizontu při udržení současné trajektorie zhoršujících se japonsko-ruských vztahů dojde k výraznému omezení japonských investičních aktivit v Rusku a obchodní výměna bude zredukována na nezbytné minimum. Uzavření ruského trhu a válka na Ukrajině, stejně jako nezbytná restrukturalizace dodavatelských řetězců v regionu východní Evropy tak může představovat i příležitost pro Českou republiku, kam by se mohla přesunout část japonských investičních aktivit a obchodních operací z těchto zemí.

V japonském tisku se již objevily spekulace o možnostech přemístění některých japonských společností do střední Evropy a Česká republika by byla přirozenou volbou. Již dnes je Japonsko po Německu nejvýznamnějších zahraničním investorem v ČR a japonské společnosti mají s českým prostředím bohaté zkušenosti. Na tyto skutečnosti by mělo být v diskuzi s japonskými obchodními partnery upozorňováno. A že české společnosti nabízí řadu příležitostí pro navázání partnerství s japonskými investory potvrdily i nedávné Česko-japonské inovační dny.

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Tokiu