Jordánští dovozci mají zájem o české potraviny

Nebývale dlouhá studená letošní zima s opakujícími se mrazy a předcházející suché měsíce s (pro řadu jordánských zemědělců doslova likvidačním) nedostatkem vody v kombinaci s ruskou agresí na Ukrajině vyvolalo další tlak na jordánském trhu s potravinami. Ačkoli jordánská vláda ujišťuje veřejnost, že země má aktuálně zásoby pšenice a ječmene dostačující na cca 12 až 15 měsíců a zásoby dalších základních potravin pak zhruba na půl roku, nervozita mezi spotřebiteli, vedoucí i k předzásobování, je více než patrná.

V současné situaci jordánská vláda přikročila k zastropování cen některých základních potravin, vedle již delší dobu regulované ceny chleba se nyní nově jedná např. o kuřecí maso, rostlinné oleje, rajčata, lilky, okurky nebo třeba cukety z obav ohledně spekulací na trhu, přičemž dodržování těchto nařízení je státem kontrolováno. To ale zároveň postihuje jordánské zemědělce, kterým vzrostly náklady kromě výkyvů počasí v neposlední řadě také více než dvojnásobným zdražením hnojiv. Kromě těchto opatření vláda pokračuje ve snižování daňového či celní zatížení u řady potravinových položek, obecně slibuje usnadnění dovozu potravin do země.

Už pandemická zkušenost s - jakkoli jen dočasným - narušením obchodních řetězců oživila volání po zvyšování jordánské soběstačnosti. Nicméně Jordánsko v současné době jen z ročně potřebného miliónu tun pšenice necelá 3 %, a to za dvojnásobek oproti světovým cenám. Přesto je zvýšení jordánské produkce této komodity alespoň desetinásobně v zájmu pozornosti místního ministerstva zemědělství. Nicméně závislost na dovozu se určitě jen tak nezmění. Hledání nových zdrojů se stalo součástí nejen vládních prohlášení, ale i reálnou snahou jordánských podnikatelů v potravinářské oblasti, kteří hledají nové partnery i mezi českými vývozci. Poptávány jsou zejména mražené potraviny, zelenina, bramborové hranolky, rostlinné oleje, ale také bramborový nebo kukuřičný škrob. Šanci mají různé typy cukrovinek (ovšem součástí složení nesmí být sebemenší množství alkoholu) mléčných výrobků nebo nealkoholických nápojů.

Je zároveň mít třeba na paměti, že ačkoli halal původ či přímo certifikát není v Jordánsku zákonem vyžadován, vzhledem k potenciálu uplatnění na většinově muslimském trhu je jednoznačně konkurenční výhodou. Devastující závislost jordánského zemědělství na zavlažování stále obtížněji dostupnou vodou přináší možnosti pro uplatnění českých nápadů z oblasti udržitelných technologií.

Zuzana Benešová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Ammánu