Inflace indikátorem číslo jedna

Inflace bezesporu zůstává na globálních trzích indikátorem číslo jedna, na který se dnes soustředí největší pozornost investorů. Její intenzita v tomto a příštím roce do značné míry rozhodne o tom, jak výrazně ochladne spotřebitelský apetit domácností ve vyspělém světě. Americká inflace v březnu vystoupala na nejvyšší úrovně od roku 1981 (8,5 %) a i to byl jeden z důvodů, proč klíčové americké akciové indexy včera klesaly třetí den v řadě.

Dodatečné inflační tlaky pramenící z ruské invaze jsou nyní patrné zejména mimo jádrovou inflaci - ve vyšších cenách energií, pohonných hmot a potravin. I na příkladu české inflace je vidět, že jako první se ve spotřebitelském koši projeví vyšší ceny pohonných hmot, které reagují na pohyb cen na světových trzích s minimálním zpožděním. S výraznějším odstupem a relativně postupně se promítají vysoké ceny energií (plyn, elektřina). V zemích jako Česko nebo Německo energetické společnosti nakupují pro své klienty dopředu na termínových trzích, a proto se vysoké ceny projevují s určitým zpožděním a o něco mírněji oproti lokalitám, kde jsou domácnosti více vystavené rozmarům spotového trhu s plynem a elektřinou (jako Španělsko).

Ještě postupněji se budou ve spotřebitelské inflaci promítat ceny potravin. Pod tlakem ruské invaze na Ukrajinu zatím rostou zejména ceny obilí a kukuřice, kde je kombinovaný podíl ruské a ukrajinské nabídky na globálních trzích nejvýznamnější. Pokud růst jejich cen bude pokračovat a bude se kombinovat s efektem extrémně drahých hnojiv, bude časem docházet pravděpodobně k výraznému přelivu vysokých cen z rostlinné do živočišné výroby. Na rozdíl od pohonných hmot nás v segmentu potraviny bohužel může čekat ještě řada nepříjemných inflačních překvapení…