Konečná příčina inflace a návrat do monetárních diskusí šedesátých let

Vox zveřejnil článek, podle kterého si ekonomové nejsou jisti tím, co vlastně způsobuje současnou vysokou inflaci. Přesněji řečeno, „mezi ekonomy a experty neexistuje žádný jasný kosenzus ohledně toho, co je příčinou.“ Zmiňovány jsou problémy ve výrobních řetězcích, rostoucí ceny ropy či třeba posun v preferencích spotřebitelů. A podle některých názorů je příčinou konsolidace korporátního sektoru a jeho honba za zisky, která tlačí ceny nahoru. Na článek nesouhlasně reaguje monetarista Scott Sumner s tím, že konečnou příčinou vysoké inflace je vždy neadekvátní monetární politika.

Sumner míní, že předchozí touha americké vlády dosáhnout maximálního ekonomického růstu tak, aby z něj těžili i lidé na okraji společnosti, stála na jednom velkém omylu. Zmiňuje v této souvislosti úvahu Ezry Kleina, podle kterého zmíněná snaha pomoci všem přepálila ekonomiku a následně vyvolala inflaci, která nyní poškozuje nejvíce právě ty, kterým mělo být pomoženo. A ohledně úvah o hamižnosti firemního sektoru, která vede k vysoké inflaci, zase Sumner poukazuje na Larryho Summerse.

Summers v rozhovoru s Kleinem uvedl, že zmíněné úvahy jsou založeny na ne moc dobrém pochopení toho, jak ekonomika a korporátní svět vlastně fungují. Stačí se například podívat na vývoj mezd. Ty totiž prudce rostou a přitom určitě nelze tvrdit, že by lidé a zaměstnanci měli nějakou monopolní pozici na trhu práce. Podobné je to s cenami, které svým dodavatelům platí firmy jako Amazon či Walmart. I tyto ceny výrazně rostou a přitom určitě neplatí, že by dodavatelé uvedených firem měli vůči nim nějakou dominantní pozici. Právě naopak.

Sumner chválí Summerse i za to, že problém vysoké inflace rozpoznal dříve než on. A ohledně toho, co by americká vláda mohla nyní ve vztahu k inflaci činit, píše: Postavte do čela Fedu právě Summerse. Zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu, ke kterému Fed přikročil minulý měsíc, pak podle monetaristy ani neudrželo poměr skutečných a neutrálních sazeb na předchozí úrovni. Neutrální sazby totiž rostou kvůli vysoké inflaci rychleji než sazby skutečné a monetární politika je tak i přes uvedené zvýšení sazeb ještě uvolněnější, než byla před časem.

Ekonom si také všímá toho, že šéf Fedu Powell úplně přestal hovořit o tom, že centrální banka se bude zaměřovat na průměrnou inflaci – na to, aby právě průměr dosahoval 2 %. Přitom cílem takové strategie mělo být podle Sumnera to, aby nedošlo k výraznému přestřelování inflace tak, jak tomu je nyní. Fed v San Franciscu také přišel s analýzou toho, co je příčinou současného vývoje, a tvrdí, že jde hlavně o příliš uvolněnou fiskální politiku. Což se Sumnerovi nelíbí a poukazuje na to, že v analýze není ani zmínka o tom, že Fed tuto uvolněnou politiku na monetární úrovni nijak nekorigoval. Takže „kruh se uzavírá a jsme opět naplno v diskusi, která se vedla v šedesátých letech.“

Zdroj: The Money Illusion