Pět let od ukončení kurzového závazku ČNB

Před pěti lety na den přesně ČNB ukončila tzv. kurzový závazek, kdy od listopadu 2013 udržovala kurz koruny vůči euru nad hladinou 27 CZK/EUR. Shodou okolností se pět let od ukončení kurzového závazku zrovna kryje s dobou, kdy byla ČNB na začátku letošního března nucena intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny a kdy se začíná nahlas mluvit o tom, že by ČNB mohla proti současné vysoké inflaci bojovat odprodejem části devizových rezerv.

Samotný kurzový závazek ČNB v období listopad 2013 až duben 2017 se promítl do výrazného nárůstu výše devizových rezerv a to jak v absolutní výši, tak i relativně např. k výši HDP. Zatímco poměr výše devizových rezerv ČNB k HDP v běžných cenách se před spuštěním kurzového závazku pohyboval kolem 20 %, tak po ukončení závazku se až doposud nachází kolem 60 %. Vysoká výše devizových rezerv byla sice jednou z příčin, která v letech 2018 a 2019 bránila posilování koruny, avšak v současné době je dopad rezerv do kurzu koruny již jen minimální. Vysokou výši devizových rezerv ČNB v porovnání s dalšími regionální centrálními bankami (maďarskou MNB a polskou NBP) lze přitom vnímat jako výhodu, když samotná výše rezerv působí v turbulentních časech stabilizačně na kurz koruny. Kladně lze hodnotit i to, že bankovní rada ČNB zatím s inflací bojuje prostřednictvím úrokových sazeb a nevytváří zatím z devizového kurzu oficiálně paralelní nástroj měnové politiky.

A jak se vyvíjela v posledních letech koruna? Po ukončení kurzového závazku ČNB v dubnu 2017 koruna vůči euru ve zbytku tohoto roku posilovala a obchodování se vrátilo zpět do pásma 25 – 26 CZK/EUR, kde se koruna nacházela před zavedením kurzového závazku v listopadu 2013. V letech 2018 a 2019 se však další posilování koruny zastavilo a právě vysoká výše devizových rezerv byla jednou z hlavních příčin, která bránila koruně k posunu na silnější hodnoty. Výraznější posilování koruny se obnovilo následně až na konci roku 2019 a pokračovalo i na začátku roku 2020, kdy bylo následně vystřídáno velmi prudkým oslabením české měny v souvislosti s nástupem pandemie Covidu19. Pandemie následně zásadně ovlivňovala kurz koruny po zbytek roku 2020. ČNB se přitom v roce 2020 jako jedna z mála centrálních bank obešla bez kvantitativního uvolňování či záporných úrokových sazeb. Významné posilování koruny od konce loňského roku lze dát následně do souvislosti s prudkým zvyšováním sazeb ČNB a rozšiřujícím se úrokovým diferenciálem mezi korunovými a eurovými sazbami. Riziko pro další posilování koruny aktuálně představuje válka na Ukrajině.

Miroslav Novák

Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.

AKCENTA CZ

AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 46 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.

Více informací na: https://www.akcentacz.cz/