Přírodovědci z Univerzity Karlovy začali zkoumat sysly v Mladé Boleslavi

Tým pod vedením Ireny Schneiderové z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy začal v pátek 1. dubna s výzkumem syslů obecných na Radouči v Mladé Boleslavi v rámci výzkumného projektu pro Agenturu ochrany přírody ČR. Po příslušném odběru vzorků a dalších potřebných úkonech jsou odchycená zvířata vypuštěna zpět do přírody na původním místě. Členové týmu zároveň žádají, aby návštěvníci Radouče nepřenášeli rozmístěné odchytové klece na této lokalitě.

syslové

Odchycená zvířata členové týmu na místě zváží a odeberou vzorky trusu kvůli zjištění parazitů, stresových hormonů a průzkum mikrobiomu.
Výzkumný tým zajímá, jaký vliv má na kondici a zdravotní stav zvířat i jejich schopnost adaptovat se případně v jiné lokalitě překrmování syslů návštěvníky Radouče. "V ideálním případě bychom potřebovali hodně živené jedince z této lokality, kam lidé často chodí, a pak z trochu vzdálenějšího místa, kde, jak věříme, žijí trochu přirozenějším způsobem života. Pak máme ještě jako kontrolní lokalitu Bezděčín, kam bychom se měli také vypravit," uvedla Irena Schneiderová.
Projekt byl rozplánován na tři roky. První rok se zajišťovala potřebná povolení a další příprava a letos začal odběr vzorků. V ideálním případě se stihne během letošního roku, případně bude pokračovat i v roce 2023, kdy proběhne také vyhodnocení a prezentace výsledků projektu.
V daném roce se provádí výzkum ve dvou fázích. První je v dubnu, kdy syslové začínají být aktivní po zimním spánku, a dále v červnu, kdy se objevují letošní mláďata. V rámci výzkumu se budou porovnávat vzorky jak mezi zmíněnými lokalitami, tak mezi dobami odběru.

Výsledky výzkumu jsou důležité i z hlediska reintrodukce syslů do dalších lokalit. Podobný přesun proběhl již loni pod taktovkou AOP, kdyby byly odchyceny a přemístěny desítky syslů z Radouče do dalších lokalit v ČR, kde nejsou tito vzácní a chránění hlodavci tak početní. "Nikdo neví, jak moc jsou tato zvířata, která zde žijí v podmínkách, které nejsou úplně přirozené, schopni přežívání v jiném prostředí. Tento projekt na to úplně neodpoví, ale přinese část poznatků, které potřebujeme vědět k tomu, zda má smysl je odsud brát," uvedla Schneiderová. Stejným způsobem bude tým sledovat i sysly v zoologických zahradách, kteří jsou také využívání k reintrodukci. Cílem je, pokud možno, zjistit, jak by se daly zlepšit podmínky v chovech syslů, aby po vypuštění v jiných lokalitách měli co největší šanci na úspěšné přežití.

Syslí kolonie na Radouči i díky silnému překrmování lidmi ze sousedního sídliště dosahuje počtu několika stovek jedinců. Příliš velké množství často nevhodného krmiva, které lidé syslům na Radouč přinášejí, mají špatný vliv na jejich zdravotní stav i přirozené chování a mohou vést k jejich nemocem i úmrtí. Vše potřebné nejen o syslech se mohou zvídaví návštrěvníci Radouče dozvědět na velkých informačních tabulích na nejvíce frekventovaných místech této lokality.