Vysoká německá inflace a srovnání s Českem
Březnový přírůstek spotřebitelských cen činil dle prvního dohadu 7,3 % meziročně (2,5 % meziměsíčně). Odpovídající harmonizovaně počítaný (tj. HICP, srovnatelný v rámci EU) údaj je dokonce 7,6 %.
Němečtí statistici vysvětlili, že v pozadí vysokých růstu cen je zdražování plynu a ropy (březnový meziroční růst cen energií pro domácnosti tudíž byl skoro 40 %) a pokračující potíže v dodavatelských řetězcích.
Srovnání s Českem
V Česku ovšem máme a v nejbližších měsících nadále čekáme inflaci zřetelně vyšší (v květnu možná až kolem 14 %). Proč jsme o tolik výš než Němci?
Obecně se česká situace od německé může lišit hned z několika důvodů, jako například:
- jiné váhy důležitých položek v českém spotřebním koši,
- větší role plynu ve výrobě elektřiny (a tedy dražší elektřina),
- jiné využívání nastavené fixace cen energií,
- pohyb kurzu české měny vůči euru,
- jiné nastavení nepřímých daní,
- jiný stav domácí poptávky (viz už několik let napjatější český trh práce a z toho plynoucí silnější domácí poptávka).
Konkrétně v rámci letošní únorové inflace jsme Němce trumfli úplně ve všech dvanácti základních okruzích CPI. V tuto chvíli je nejvýznamnějším důvodem jiné inflace rozdíl v růstu nákladů na bydlení („důvodem“ zde rozumím příspěvek k souhrnnému rozdílu v celkové inflaci).
Jde o důsledek vyšší váhy energií v českých rodinných rozpočtech, tak o růst cen stavebnin, stavebních prací a nájmů, a konečně taky o pohyb v položce „imputované nájemné“, což jsou jinými slovy náklady na bydlení ve vlastním obydlí.
Důležitou složkou imputovaného nájemného jsou totiž ceny (nových) nemovitostí, a v této složce se od Němců hodně lišíme. Zaprvé zažíváme daleko vyšší aktuální růst těchto cen (v 3q21 to bylo 22 % v Česku, ale jen 12 % v Německu) a zadruhé má tato položka (v důsledku dlouhodobě vyšší zdejší obliby vlastnického bydlení) v inflaci vyšší váhu.
Druhý hlavní důvod, proč česká inflace v únoru převýšila německou, se zatím obešel bez větší mediální pozornosti: je to razantní meziroční růst cen oděvů a obuvi (16,5 %; v Německu naopak pokles, a to o 1,4 %). Přitom jsme v tomto směru téměř rekordmany v celé EU (vyšší bylo toto číslo v únoru jen v Lucembursku, kde činilo 20,9 %; průměr EU je pouhých 2,7 %).
Třetím důvodem vyšší únorové české inflace byl oddíl „doprava“. V Česku zdražovaly rychleji nová auta, náhradní díly a pohonné hmoty (to vše by se aspoň částečně dalo svést na slabší korunu), ale i opravárenské práce a jízda vlakem (to už souvisí ani ne tak s kurzem, jako spíš s nabytými peněženkami českých domácností a u vlaků snad i s drahými energiemi).
Až v důsledku dražší pšenice a energií začne zdražovat mouka a pečivo, budeme Němce zastiňovat i ohledně vlivu cen potravin (ty mají v Česku taky vyšší váhu).
Dnes bude o nastavení repo sazby rozhodovat bankovní rada ČNB. Čekáme zvýšení o čtvrtku nebo půlku procentního bodu (trh ovšem čeká víc).
Michal Skořepa, analytik České spořitelny
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
13.06.2024 Vyplatí se ještě investovat do Nvidie, Applu…
11.06.2024 Co zaznělo na Analytickém fóru 2024?
03.06.2024 Investujte a vybudujte si dodatečný příjem…
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Petr Lajsek, Purple Trading
Zdraží barel ropy brent na 90 dolarů? Co to znamená pro benzín a naftu?
Ali Daylami, BITmarkets
Štěpán Křeček, BHS
Druhá inflační vlna není na obzoru. Inflace se vrací ke svému cíli
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Pomerančový džus jen pro bohaté? Cena kontraktů dosáhla historického maxima
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Miroslav Novák, AKCENTA
Domácí ekonomika v 1. čtvrtletí vzrostla, ale čekala se trochu lepší čísla