Čína v turbulentním roce 2022 – výzvy i pro českou ekonomiku

Čína je druhou největší ekonomikou světa. Pro Českou republiku je dlouhodobě i druhým největším obchodním partnerem z pohledu našich importů. Dle Českého statistického úřadu činily naše dovozy z Číny více než 766 miliard Kč v roce 2021 a byly tak dvanáctkráte vyšší než náš export na tento trh. Dle hodnoty realizovaných exportů je pro nás nejlidnatější země světa se 1,4 mld. obyvateli až na sedmnáctém místě žebříčku. Jakým výzvám čelí Čína v letošním roce ve světle nových lockdownů a válečného konfliktu na Ukrajině?

Politika nulové tolerance Covid-19

V září roku 2020 deklarovalo vedení Číny vítězství nad Covid-19 a nastolilo politiku nulové tolerance výskytu a šíření nemoci. Míra a důraz přijatých a aplikovaných opatření znamenají, že Čína již rok a půl uplatňuje velmi přísné cestovní restrikce související se vstupem do země. Lokální výskyt i jednotek pozitivních případů pak často vyvolává i restrikce pohybu osob v rámci jednotlivých regionů Číny, navzdory téměř devadesáti procentní proočkovanosti. Motivy stojící za touto politikou jsou do jisté míry pochopitelné. V nejlidnatější zemi světa, s pravidelnými vnitrostátními migračními toky obrovské masy pracujících do (z) ekonomicky nejvyspělejších provincií, by masivnější výskyt onemocnění mohl vyvolat kritickou situaci.

Současná situace však představuje zásadní problém nejen pro rozvoj obchodně-ekonomické spolupráce, ale i pro naplňování dříve sjednaných kontraktů vyžadujících dočasnou přítomnost zaměstnanců českých firem v Číně. Složitá vízová procedura, minimálně třítýdenní karanténa a často rušené letecké spoje jsou překážkami, kterým budou velmi pravděpodobně čelit cestující do Číny i po dobu celého letošního roku, který je ve znamení dvou zcela mimořádných a sledovaných událostí. V únoru a březnu se v Pekingu a okolí konaly zimní olympijské a paralympijské hry, v říjnu pak zasedá 20. sjezd Komunistické strany Čínské lidové republiky. Země tak zůstane i nadále do velké míry uzavřena se všemi negativními důsledky, které vznikají při absenci přímé mezilidské interakce toliko potřebné v obchodním styku. Složitá je situace i pro firmy-investory, jež mají velké personální problémy s obsazováním pracovních míst zahraničními zaměstnanci v rámci svých podniků v Číně.

Čínská ekonomika v turbulentním roce 2022

Továrna světa, jak je nejlidnatější země často označována, je nesmírně intenzivně zapojena do světových dodavatelských řetězců, k čemuž došlo zejména v uplynulých dvaceti letech, tedy od vstupu země do Světové obchodní organizace (WTO). Čína je pro české importy druhým nejvýznamnějším trhem a plynulost dodávek čínského zboží či subdodávek pro další výrobu je tedy pro českou ekonomiku velmi důležitá.

Politika nulové tolerance, která na jednu stranu pomáhá mimo jiné ochránit i rozsáhlou čínskou výrobní základnu v provozu, se však nezřídka projevuje výpadky činnosti významných čínských námořních přístavů s dopadem na rychlost a plynulost světového logistického řetězce. Takové situaci čelí Čína a tím i svět právě v těchto týdnech, jak blíže uvádíme v nedávno publikovaném článku Nová vlna covid-19 v Číně dopadá na výrobu i námořní přepravu. Válečný konflikt na Ukrajině pak znamená další ochromení nákladní dopravy mezi Evropou a Čínou. Železnice částečně vyvažovala problémy námořní dopravy v době pandemie, zahájením ruské invaze přestala však řada společností přepravovat náklad po železničních koridorech Ruska a Běloruska. Dochází tedy k dalšímu narušování plynulosti přepravy, navyšování ceny a prodlužování přepravních lhůt jak podrobněji uvádíme v článku Válečný konflikt na Ukrajině hrozbou i pro obchodní výměnu s Čínou.

V roce 2021 vykázala čínská ekonomika s téměř 20 % podílem na celosvětovém hrubém domácím produktu meziroční růst tohoto ukazatele o 8,1 %. Tahounem růstu byla výroba určená na export, jejíž finanční hodnota meziročně vzrostla o téměř 30 % a přispěla k realizaci rekordního obchodního přebytku ve výši 676 miliard USD. Obchodní přebytek a rekordní příliv zahraničních investic vedly k rychlému a silnému posilování čínské měny. V letošním roce analytici očekávají mírné oslabení juanu, který se koncem března tohoto roku obchoduje na úrovni nižší než 6,4 RMB/1 USD. Pro letošní rok stanovili čínští stratégové cíl meziročního růstu čínské ekonomiky o 5,5 %. Vzhledem k omezením vyvolaným ruskou invazí, šířením onemocnění Covid-19 v Číně (aktuálně je v lockdownu Šanghaj, finanční centrum země), problémy developerského sektoru a stále nižší úrovní spotřeby než v době před covidem, bude dosažení cíle vyžadovat další nemalé stimuly. Očekává se tedy uvolňování fiskální a monetární politiky a to i za cenu navyšování již značného celkového zadlužení země, které je na úrovni 280 % hrubého domácího produktu. V této souvislosti je nutno uvést, že externí zadlužení, tedy zadlužení vůči zahraničním věřitelům, činí však jen 14 % HDP. Problematická je však míra zadlužení na regionální úrovni, například v devíti provinciích či autonomních oblastech s více jak stoprocentním zadlužením vůči vlastnímu HDP. Ačkoliv země disponuje, díky silnému vlivu státních bank patřícím k největším na světě, velmi stabilním finančním sektorem, některé menší komerční banky v méně rozvinutých provinciích mohou být zranitelnější i vzhledem k růstu nesplatných pohledávek.

Dlouhodobě udržitelný ekonomický růst spatřuje čínské vedení v udržení silné exportní pozice a v růstu domácí poptávky, zejména spotřeby rozšiřující se a bohatnoucí střední třídy čítající více jak čtyři sta milionů spotřebitelů. Na těchto prioritách je postavena i národohospodářská strategie duální cirkulace, která je velmi často zmiňována v širokém mediálním prostoru i za hranicemi Číny a to především v kontextu důrazu na zvýšení soběstačnosti, vedoucí v konečném důsledku k omezování importů. Ekonomický růst, respektive růst HDP, bude nadále podporován robustními státními investicemi do infrastruktury, včetně např. expanze sítě vysokorychlostních železnic. V roce 2035, kdy má být, dle vedení země, velikost čínské ekonomiky oproti roku 2020 dvojnásobná, má tato síť čítat ohromujících 70 000 km, což v následujících letech obnáší výstavbu 2 000 km ročně.

Obchodní výměna s Čínou

Dle dat Českého statistického úřadu vévodily v loňském roce českým exportům na čínský trh elektronové mikroskopy. Vývozy této špičkové produkce, jež v roce 2015 činily 245 milionů Kč, rostou závratným tempem a v roce 2021 dosáhly hodnoty tří miliard Kč. Je to skvělý příklad uplatnění českého produktu na vysoce konkurenčním čínském trhu. Zároveň to potvrzuje čínský zájem o high-tech produkci, která v souladu s již uvedenou strategií duální cirkulace má pomoci k dalšímu technologickému rozvoji celé ekonomiky. Na druhou stranu je v první pětici nejvíce exportované české produkce zastoupen vývoz surového dřeva či buničiny v objemu téměř pět a půl miliardy Kč. Pouze tyto dvě položky, problematické z pohledu přidané hodnoty a trvale udržitelného rozvoje, se na celkovém exportu ve výši 65 miliard Kč podílejí z téměř devíti procent.

Importům z Číny naopak dominují čtyři celní kategorie produkce, které obnáší informační a komunikační techniku, jež s hodnotou tří set miliard Kč tvoří 40 % dovozů. Silná čínská měna, růst produkčních cen čínských výrobců a vysoké náklady na přepravu nákladu významně prodražují dovozy z Číny a budou dále tlačit na růst inflace nejen v České republice. Růst inflace bude doslova živit i očekáváná letošní vysoká poptávka po zemědělských komoditách a potravinách, kdy se vzhledem k záplavám v Číně předpokládá velmi nízká sklizeň.

Potravinová bezpečnost, energetická bezpečnost, technologická bezpečnost atd. jsou hnacími silami čínských hospodářských politik, které mohou v budoucnu stále více znamenat omezování importů a tlak na lokalizaci výroby zahraničních partnerů v Číně. Aplikování obchodního modelu “v Číně pro Čínu“ (In China For China) je ostatně již nyní stále větší nutností pro firmy, které se svojí produkcí cílí i na čínského zákazníka. Nejde totiž jen o stále nemalé bariéry vstupu na tento vysoce konkurenční trh, ale i o preference čínských spotřebitelů, které se stále více přiklánějí k domácí produkci.

Ladislav Horák, ekonomický diplomat, velvyslanectví ČR v Pekingu.