Británii čeká budoucnost bez ruské ropy a oligarchů (28.3.2022)
Británie se po rozpadu Sovětského svazu stala útočištěm pro mnoho ruských oligarchů, kteří se nyní stali nejviditelnějšími symboly ruského působení v ostrovním království. Pro Británii jako celek však není Rusko příliš významný obchodní partner, politické vztahy mezi oběma zeměmi výrazně ochladly již v roce 2018 po útoku v anglickém Salisbury. Současné sankce proti Rusku budou firmy a britské regiony bolet spíše selektivně.
Ilustrační foto: Shutterstock
Britské firmy navíc opouštějí ruský trh i nad rámec uvalených sankcí – vláda firmám připomíná „vyšší morální imperativ“ a nabádá je k přerušení vztahů s Ruskem. Na rozdíl od Česka je Británie daleko méně závislá na ruské ropě a plynu, i tak však současná situace zvyšuje tlak na domácí ceny energií, které skokově stoupaly již před invazí. Dá se očekávat nižší růst HDP a vyšší inflace, která se už pohybuje kolem 5,5 %.
SANKCE, SANKCE, SANKCE
Británie se velice rychle připojila k sankcím Evropské unie a USA, které západní spojenci uvalili v reakci na ruskou agresi. Nutno podotknout, že politické vztahy mezi Ruskem a Británií jsou chladné dlouhodobě, ovlivněny byly jak otravou Alexandra Litviněnka v roce 2006, anexí Krymu v roce 2014 a zejména útokem v Salisbury v roce 2018. Právě od roku 2018 mají Británie a Rusko srovnaný počet diplomatů na svých ambasádách, podobně jako toho dosáhlo Česko v reakci na kauzu Vrbětice. Británie nyní stejně jako Unie zavřela nebe ruským letadlům, uvalila sankce na ruské banky a státní společnosti, připojila se k odstřihnutí ruských bank od systému SWIFT, znemožnila ruským firmám přístup na finanční trh a zakázala britským společnostem a občanům obchodovat s ruskou centrální bankou, ministerstvem financí a jejich investičním fondem.
Londýnská burza pozastavila obchodování s akciemi vybraných ruských společností. Ruské společnosti z leteckého a kosmického průmyslu mají zakázaný přístup k britskému pojišťování, včetně proslulé Lloyd´s, což vzhledem k postavení britského pojišťovnictví ve světovém systému znamená značný zásah.
STOPKA PRO OLIGARCHY
Sankce se dotýkají i ruských oligarchů, britská vláda postupně přidává na sankční seznam i jednotlivé ruské oligarchy, kteří v Británii mají rozsáhlé jmění. Transparency International identifikovala majetek za nejméně 1,5 miliardy liber, který je ve Spojeném království držen ruskými oligarchy s vazbami na Kreml. Vláda se setkala s kritikou, že postupuje příliš pomalu, snahou je sankce uvalit tak, aby byly právně neprůstřelné a nenapadnutelné. Rychlý postup ztěžuje i to, že nemovitosti jsou často vlastněny společnostmi registrovanými na britských zámořských územích a korunních dependancích, kde skutečný vlastník není znám. I proto vláda ve zrychleném řízení přijímá zákon o ekonomické kriminalitě, který by měl zajistit odkrytí skutečných vlastníků. Přestože je primárně mířen na ruské oligarchy, měl by mít obecnou platnost pro všechny cizince – za nesplnění povinnosti doložit skutečné vlastníky má hrozit trest až 5 let odnětí svobody.
Seznam sankcionovaných se pomalu ale jistě rozšiřuje – minulý týden přibyl na seznamu i Roman Abramovič a tím i fotbalový klub Chelsea, který nyní nad rámec permanentek a již prodaných lístků nesmí prodávat další vstupenky. Britská vláda vyzývá britské společnosti, aby i nad rámec sankcí přehodnotily své vazby na Rusko, odvolává se na „vyšší morální imperativ“. První velká společnost, která přerušila vazby na Rusko, byla ropná BP. British Petroleum vlastní téměř 20 % akcií ruské Rosněfti, společnost s okamžitou platností přestala vybírat dividendy, dva zástupci BP v představenstvu ruské společnosti rezignovali a nyní se řeší, co s akciemi reálně udělat. Vzhledem k tomu, že prodej se nyní jeví jako nereálný, bude je BP muset pravděpodobně účetně odepsat. Rosněfť pro BP tvořila asi 1/5 zisku, kolem 2 miliard liber ročně.
Celkové ruské investice v Británii byly v roce 2020 v hodnotě 681 milionů liber, zatímco britské investice v Rusku dosahovaly 11,2 miliardy liber.
VZÁJEMNÝ OBCHOD
Vzájemný obchod Británie s Ruskem dlouhodobě klesá od finanční krize v roce 2009 a dále v reakci na výše zmiňované události v následujících letech. Rusko je pro Británii 19. největší obchodní partner, země za poslední čtyři čtvrtletí vyvezla zboží a služby za 4,3 miliardy liber, ruské importy byly za stejné období v hodnotě 11,6 miliardy liber. Velký rozdíl je ale v tom, s čím obě země obchodují – Rusko dováží zejména ropu, plyn a kovy, Británie vyváží auta, farmaceutické výrobky, generátory a speciální techniku – většina z těchto výrobků je nyní v rámci sankčních seznamů Rusku zapovězena, a to včetně technologií pro ropný průmysl.
Velké britské automobilky jako Jaguar Land Rover, Aston Martin či Rolls-Royce přestávají do Ruska dodávat, trh opouští i Airbus. Britské firmy také donedávna poskytovaly Rusku relativně velké množství služeb. Poradenské firmy EY a Deloitte, které mají hlavní sídlo v Londýně, nyní své působení v Rusku omezily. Zmiňované jednotlivé firmy, které jsou většinou dostatečně velké, se s odchodem z Ruska podle všeho vypořádají bez zásadních problémů. Větší dopady mohou být citelné spíše na regionální úrovni – a to zejména u industriální části Anglie West Midlands a jihovýchodu Anglie, kde obchod s Ruskem tvoří 20 %, resp. 15 % obchodu.
ODKLON NEJEN OD RUSKÉ ROPY
Británie také ohlásila do konce roku odklon od ruské ropy – dodávky z Ruska tvoří asi 8 %, Británie má navíc velkou domácí produkci, která je schopna výpadek pokrýt. Dodávky ruské ropy již zaznamenaly částečné embargo – Británie zakázala kotvit lodím napojeným na Rusko (ne nutně plujícím pod ruskou vlajkou). Jako první nebyl vpuštěn ropný tanker do přístavu v Oarkney, posléze nebyly vpuštěny tankery plující pod kyperskou vlajkou a personál přístavu na jihovýchodě Anglie odmítl vyložit ruskou ropu z německého tankeru s tím, že je to „v duchu sankcí“ zakázané (formálně se zákaz kotvit nevztahuje na cargo jako takové). Dodávek ruského plynu se zatím Británie nevzdává, stejně jako v případě ropy je však závislost země na těchto dodávkách nižší než v případě ČR – Británie od Ruska odebírá zhruba 13 % svého plynu.
STOUPAJÍCÍ INFLACE A CENY PLYNU
Celosvětově stoupající ceny plynu a ropy dopadají i na běžného britského spotřebitele. Inflace se již před invazí pohybovala okolo 5 %, odhad britské centrální banky směřoval až k 7 % na jaře 2022. Nyní se může šplhat i výše.
Energetický mix Velké Británie je závislý právě na plynu, ten zajišťuje přes 35 % elektrické energie (dalších 20 % tvoří jádro). Ceny plynu v ostrovním království stoupají dlouhodobě, skokově vzrostly od ledna do září 2021 o 250 %, nyní se velkoobchodní cena pro dodávky v dubnu vyšplhala o skokových 30 % na nový rekord 455,04p/therm. Britský regulátor zvýšil od dubna cenový strop pro spotřebitele o 54 %, v průměru zaplatí britští občané o 700 liber za rok více za energie, a to nemusí být konečná – experti očekávají, že další navýšení stropu by mohlo přijít na podzim.
Vláda sice poskytne občanům částečné kompenzace, které však nemohou pokrýt skokové nárůsty a ani se nejedná o dlouhodobé, systematické řešení. Na rekordní částky stoupá i cena benzínu a lze pozorovat i zvyšující se ceny u potravin a dalšího spotřebního zboží, které jsou však způsobeny i nedostatkem pracovních sil a novými obchodními pravidly po brexitu.
TŘETÍ ŠOK ZA TŘI ROKY
Britská ekonomika zažívá další šok – ten nynější v podobě sankcí a rychlého odklonu od Ruska následoval po odchodu z Evropské unie v roce 2020 a pandemii covidu, která pro ostrovy zaznamenala největší propad ekonomiky od The Great Frost z roku 1709, kdy zamrzly mezinárodní přístavy. Jedním z cílů brexitu byla možnost si flexibilně uzavírat dohody o volném obchodu a vytvořit z Británie globální centrum obchodu – Spojené království usiluje o vstup do transpacifického uskupení CPTPP, má zájem i o uzavření dohody s USA, která však není aktivně dojednávána. Vzhledem ke sjednocené mezinárodní reakci vůči ruské agresi a potřebě hledat nové trhy je možné očekávat větší ochotu mezinárodní obchodní dohody mezi partnerskými státy dojednávat. Pro Británii je však stále klíčová především Dohoda o obchodu a spolupráci s Evropskou unií, kam míří téměř polovina britského exportu.
Michaela Chrtová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Londýně
The post BRITÁNII ČEKÁ BUDOUCNOST BEZ RUSKÉ ROPY A OLIGARCHŮ appeared first on MZV.
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?