Kyrgyzstán se potýká s nedostatkem elektřiny, šancí jsou vodní zdroje

KYRGYZSTÁN SE POTÝKÁ S NEDOSTATKEM ELEKTŘINY. ŠANCÍ JSOU VODNÍ ZDROJE

Kyrgyzstán se potýká – podobně jako celá Střední Asie – s akutním nedostatkem elektrické energie. Jednou z možností, jak poptávku po elektřině alespoň částečně uspokojit, je výstavba a modernizace malých vodních elektráren.

Vodní elektrárna na řece Naryn. Foto: Shutterstock

Kyrgyzstán je pro výrobu vodní energie z geofyzického hlediska velmi příhodný – protéká jím značné množství řek, které mají díky hornatému rázu vhodný sklon pro výstavbu hydroelektráren. To je jeden z důvodů, proč bylo v minulosti rozhodnuto vyrábět elektrickou energii v Kyrgyzstánu i prostřednictvím vodních elektráren.

NEVYUŽITÝ POTENCIÁL

Podle odhadů je v současné době využito pouze přibližně 10 % kapacity vodních zdrojů. Jejich využívání má v této zemi obrovský potenciál, mohl by dle předběžných odhadů činit v případě malých vodních elektráren více než 1 bilion kWh ročně. Vzhledem k tomu rozhodla kyrgyzská vláda o podpoře jejich další výstavby. Současně se uvažuje o modernizaci nebo opětném uvedení do provozu stávajících hydroelektráren. Otázka výstavby malých vodních zdrojů se stala aktuální především v souvislosti se vzrůstající spotřebou energií nejen v Kyrgyzstánu, ale i v celé Centrální Asii.

V současné době funguje v Kyrgyzstánu 19 malých vodních elektráren o celkovém výkonu 54 MW.  Dle předpokladů je zde potenciál postavit i více než 100 dalších. Vláda Kyrgyzstánu se proto rozhodla, i s ohledem na případný exportní potenciál, že bude vydávat pro výstavbu nových malých vodních elektráren nová povolení. Prvních 48 licencí vydalo ministerstvo energetiky Kyrgyzstánu na konci roku 2021, dle vyjádření prezidenta mělo být do konce roku 2021 započato se stavbou prvních 10 malých hydroelektráren. Výstavba již probíhá v regionech Batken, Halal-Abad, Issyk-Kul a Osh. Další výstavba je plánována v příštích letech v regionech Chi a Talas.

CESTA K UHLÍKOVÉ NEUTRALITĚ

Neopominutelným aspektem je i ekologický pohled. Své odhodlání přejít na obnovitelné zdroje kyrgyzské vedení veřejně proklamuje i na mezinárodní úrovni. Například během svého vystoupení na Konferenci OSN o změně klimatu potvrdil prezident Kyrgyzské republiky Sadym Žaparov odhodlání snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 44 % a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

Cílem vlády je usilovat o udržitelný rozvoj energetiky a zajištění energetické bezpečnosti země za současného rozvoje jejího exportního potenciálu. Z tohoto důvodu přijala vláda Kyrgyzstánu speciální programy, jejichž cílem je uskutečnění této vize. Prvním byl program Národní strategie udržitelného rozvoje do roku 2017. Pro její realizaci byl vypracován prováděcí Program přechodu k udržitelnému rozvoji Kyrgyzské republiky na roky 2013-2017. Na tento program navazuje Program rozvoje Kyrgyzské republiky na 2018-2022. Mezi strategickými prioritami vlády je uveden, stejně jako v původním podkladu, i rozvoj udržitelné ekonomiky.

POTŘEBA LÁKAT INVESTORY

Vláda Kyrgyzstánu si uvědomuje, že pro výstavbu nových a modernizaci stávajících zařízení bude nutné přilákat zahraniční investory, kteří budou ochotni investovat do rozvoje energetického sektoru využívajícího obnovitelné zdroje energie. Z tohoto důvodu byla, za účelem zavedení příznivějších podmínek a záruk pro investory, novelizována stávající právní úprava.

Novelou daňového zákoníku došlo k rozšíření stávajících ustanovení o právní normy umožňující podporu zelené ekonomiky a ekologických technologií. Úprava se týká různých oblastí počínaje osvobozením od platby DPH při dodávkách technologií a zařízení, osvobození od daně z příjmu či prodloužení splátek na 15 let. Další změny se týkaly úpravy pozemkového práva. Pozemky, které budou využity pro výstavbu malých vodních elektráren, spadají do speciálního režimu. Budovy, ať už administrativní či technické, splňující požadavky na energetickou účinnost budou za určitých podmínek osvobozeny od daně z nemovitosti až do výše 50 %.

Je třeba zmínit i zákon o obnovitelných zdrojích energie, který iniciovalo a předložilo do zákonodárného procesu Ministerstvo energetiky Kyrgyzstánu. Cílem zákona je odstranit překážky vnikající v souvislosti se zaváděním obnovitelných zdrojů energie, jako jsou zrušení požadavků na kapacitní kvóty, vydávání licencí na prodej elektřiny či pořádání výběrového řízení, které nemá jasně dané podmínky. Změny se týkají i tarifů. Současné tarify jsou nastaveny příliš nízko, což má za následek, že elektrárny vyrábí elektřinu se ztrátou. Investoři mohou rovněž počítat s garantovaným zpětným odkupem vyrobené energie. Podrobnější informace mohou případní zájemci zjistit buď prostřednictvím ministerstva energetiky, nebo kontaktováním Investiční a rozvojové agentury Kyrgyzské republiky, která má danou oblast na starosti.

ŠANCE PRO ČESKÉ FIRMY

Ve stávajících i v zamýšlených projektech se nabízí celá řada příležitostí i pro české podnikatele. V první řadě se jedná o poptávku po vypracování projektové dokumentace. Další možnosti se naskýtají u dodávek mikroturbín, zavádění řídících IT systémů či v oblasti digitalizace. Poptávka je rovněž po modernizací zařízení stávajících, přičemž důraz je kladen na ekologickou stránku věci. Výhodou pro české firmy může být i zajištění exportního financování.

Využívání vodní energie není jediným ze zamýšlených projektů kyrgyzské vlády. Do budoucnosti se uvažuje i o využívání dalších druhů energie, konkrétně se jedná o energii větrnou či solární.

Markéta Pěčková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Nur-Sultanu